Daň z přidané hodnoty

Stavební práce na nemovitosti v Rakousku
Česká firma, plátce DPH, provádí stavební práce na nemovitosti (rodinný dům) v Rakousku pro fyzickou osobu. V Rakousku se musela zaregistrovat a fakturu vystavuje s rakouskou DPH a DPH odvádí v Rakousku. Musí se toto plnění uvádět i v českém přiznání k DPH na ř. 26, nebo jenom v rakouském přiznání a do českého se to vůbec nepromítne?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Při poskytnutí služby s plněním mimo tuzemsko vzniká plátci povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni uskutečnění plnění nebo ke dni přijetí úplaty dle § 24a zákona o DPH. Toto plnění není v tuzemsku předmětem daně, ale vykazuje se v přiznání na ř. 26. Pokyny k vyplnění přiznání k dani z přidané hodnoty k ř. 26 uvádí následující: „Uvede se údaj o hodnotě veškerých ostatních plnění s nárokem na odpočet daně, která se neuvádí v předchozích řádcích přiznání, ani v řádku 30. Vždy se také uvede přijetí úplaty, která předchází uskutečnění plnění. Např. poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko (§ 24a), mimo plnění vykazovaných na řádku 21.“ Plátce uvede také služby s místem plnění mimo tuzemsko podle § 10i, které podléhají zvláštnímu režimu jednoho správního místa (§ 110a a násl.).
 

Dobropis k faktuře v režimu reverse charge
Vystavili jsme dobropis k faktuře v režimu tuzemského přenesení daňové povinnosti (dodání kovů). Chtěla bych se zeptat, zda máme v tomto případě povinnost zahrnout dobropis do období DPH podle data doručení, i když nesnižujeme daňovou povinnost (daň je nulová)?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podmínky týkající se použití režimu přenesení daňové povinnosti jsou uvedeny v ustanoveních § 92b až § 92g zákona o DPH („ZDPH“). Při dodání zboží či služby podléhající režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Dodavatel zboží či služby, který vystavil daňový doklad v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen toto plnění vykázat v daňovém přiznání na ř. 25 a současně v části A.1. kontrolního hlášení, s uvedením příslušného kódu předmětu plnění.
 
Pokud došlo ke zrušení nebo vrácení celého či části zdanitelného plnění, pak plátce daně opraví základ daně ve smyslu ustanovení § 42 odst. 1 písm. a) ZDPH. Dále pak v souladu s § 42 odst. 3 písm. b) ZDPH se oprava základu daně považuje za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce opravou základu daně snižuje daň na výstupu, a osoba povinná k dani, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, obdržela daňový doklad.
 
V případě, že se vystavený daňový a následně opravný doklad týkají jednoho a téhož zdaňovacího období, plátce (dodavatel) vykáže na ř. 25 daňového přiznání „nulovou“ hodnotu. Dále dodavatel zboží či služby v režimu přenesení daňové povinnosti uvede v již zmíněné části A.1. kontrolního hlášení jak původní daňový doklad, tak i doklad opravný.
 

Odpočet DPH při registraci v daňové evidenci
Jak účtovat v daňové evidenci odpočet DPH při registraci k DPH a do kterého řádku ho uvést v přiznání k DPH?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Odpočet DPH při registraci dle § 79 se v přiznání k DPH vykazuje na ř. 45. Pozor, na ř. 45 se uvádí pouze uplatňovaná daň, neuvádí se základ daně. Odpočet DPH při registraci sám o sobě je daňově neutrální. Pokud ale uplatňovaná DPH byla uplatněna jako součást daňových výdajů, je třeba snížit daňové výdaje o uplatňovanou DPH.
 

Potkají se platby v kontrolních hlášeních?
Dodavatel (plátce DPH měsíční) vystaví zálohovou fakturu a obdrží na účet dne 3. 5. 2016 částku 42.350 Kč. Zašle daňový doklad k přijaté platbě (rovněž plátce DPH měsíční). Dne 31. 5. 2016 dojde ke zdanitelnému plnění a dodavatel vystaví a doručí odběrateli fakturu – daňový doklad (35.000 + 7.350 DPH). Odběratel, protože je to v jednom měsíci, zaúčtuje pouze konečnou fakturu. „Potkají“ se tyto dvě „platby“ v kontrolních hlášeních u FÚ?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
V kontrolním hlášení je třeba vykázat oba daňové doklady, tj. daňový doklad k záloze i fakturu – daňový doklad, a to i u odběratele. I v případě, že uplatňuje DPH v jednom měsíci. Důvodem je právě skutečnost, aby se sešel s dodavatelem ve vykazovaných plněních. V kontrolním hlášení se nevykazuje celá částka zúčtovací faktury – daňového dokladu, ale pouze doplatek.

Daň z příjmů

Plátce DPH z ČR nakoupí zboží od neplátce DPH z EU
Jaký je správný postup zaúčtování faktury v daňové evidenci, když plátce DPH z ČR nakoupí zboží od neplátce DPH ze země EU?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Při pořízení zboží z EU od neplátce DPH nevzniká odběrateli povinnost odvést DPH (na rozdíl od přijetí služby). Celý výdaj na pořízení zboží bude v daňové evidenci daňovým výdajem (za předpokladu, že slouží v celé výši k zajištění a udržení příjmů).
 

Pozemek darem od nepříbuzné osoby
Dostala jsem letos darem pozemek od osoby, se kterou nejsem v příbuzenském vztahu. Budu muset podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2016? Jak mám pozemek ocenit? Bonitou podle katastru, nebo budu potřebovat odhad?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Osvobození bezúplatných příjmů (darů) je upraveno v § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů („ZDP“). Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny bezúplatné příjmy:

• od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
• od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
• obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v předchozích dvou bodech,
• nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15.000 Kč.

Pokud nejsou splněny podmínky osvobození, zdaňují se bezúplatné příjmy (dary) dle § 10 ZDP. Základem daně je cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku (zákon o oceňování majetku), viz § 10 odst. 5 ZDP: „U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí.“
 

Výdělečná činnost o prázdninách a status studenta
Syn nebyl připuštěn k závěrečné zkoušce na SOU (studentem školy je tedy do 30. 6.). Když bude mít syn o prázdninách brigádu jeden měsíc, počítá se to jako výdělečná činnost a zruší se mu tak status studenta do konce prázdnin? Když od září nebude studovat a bude mít brigádu, bude si sám platit zdravotní a sociální pojištění?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Student střední školy zapsané v rejstříku škol a školských zařízení, který neúspěšně vykoná závěrečnou zkoušku, nebo není k závěrečné zkoušce připuštěn, je studentem školy do 30. 6., ale status studenta má až do 31. 8. v případě, že po dobu prázdnin nebude vykonávat po celý měsíc výdělečnou činnost na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo i dohody o provedení práce (s odměnou nad 10.000 Kč měsíčně), které zakládají účast na nemocenském pojištění. V takovém případě status studenta ztrácí v měsíci, ve kterém vykonává práci po celý měsíc.
 
Po ukončení statusu studenta je potřeba se zaregistrovat na úřadu práce (tuto možnost má bývalý student již od 1. 7.), nebo si musí sám začít hradit zdravotní pojištění, a to až do doby, kdy se stane osobou výdělečně činnou (zaměstnancem, OSVČ), popřípadě opět studentem. Sociální pojištění nemusí platit osoby, které nemají příjem ze zaměstnání či samostatně výdělečné činnosti. Doba, po kterou osoba toto pojištění nehradí, se však nezapočítává do let, které musí odpracovat, aby jí byl přiznán nárok na starobní důchod.
 

Předčasné ukončení studia a platba zdravotního pojištění
Na začátku března jsem předčasně ukončil studium na VŠ a následně jsem podal přihlášku znovu na stejnou školu. U zdravotní pojišťovny jsem předtím předložil potvrzení o studiu platné do září tohoto roku. Mam tedy povinnost platit zálohy na zdravotní pojištění?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Status studenta má každý student bakalářského, magisterského nebo doktorského studia na VŠ (bez ohledu na formu studia – prezenční, distanční nebo jejich kombinace, a bez ohledu na to, zda je student v době takového studia výdělečně činný) do věku 26 let. Do osmi dní ode dne, ke kterému studium oficiálně skončilo, je potřeba tuto skutečnost ohlásit zdravotní pojišťovně a začít platit minimální pojistné do doby, než získáte znovu status studenta. To neplatí v případě, že mezi ukončeným a novým studiem vykonáváte činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění, popřípadě se nahlásíte na úřadu práce.
 

Může si dát jednatel kurz do daňově uznatelných nákladů?
Jednatel společnosti by si chtěl udělat pilotní zkoušky (kurz na získání licence) na létání ultralehkými letadly. Cena školení by byla cca 40.000 Kč. Může si tento kurz jednatel dát do daňově uznatelných nákladů?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jednatel společnosti je ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů („ZDP“) považován pro účely tohoto zákona za zaměstnance. Dále dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP daňovým výdajem (nákladem) jsou výdaje na vzdělávání, prohlubování či zvyšování kvalifikace, pokud toto vzdělávání souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Cenu za kurz na získání licence pilota lze uznat jako daňově uznatelný náklad, pokud je létání ultralehkým letadlem potřebné pro další podnikatelské aktivity společnosti. Jednatel může například letoun společnosti používat k provádění služebních cest, podobně jako osobní automobil.
 
U zaměstnance (jednatele) je potom s odkazem na § 6 odst. 9 písm. a) ZDP tento nepeněžní příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti.
 
Pro přesnější posouzení daňově uznatelných nákladů tohoto konkrétního případu je však nutné znát více informací o tom, k jakému účelu bude získaná licence pilota využita.

Účetnictví

Mohu dát úrok z úvěru do pořizovací ceny pozemku?
Jsem právnická osoba, mám úvěry od spřízněné osoby (FO a PO) na nákup pozemku. Mohu se rozhodnout, že úrok z tohoto úvěru dám do pořizovací ceny pozemku (do doby, než pozemek přeúčtuji z pořízení do užívání)? Nebo patří úrok do nákladů (daňových/nedaňových)?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Úroky lze zahrnout jako součást pořizovací ceny majetku, ale jen do doby uvedení majetku do provozu (i když je pak úvěr dále úročen). Toto řešení je vhodné v případě, pokud si společnost půjčuje od spřízněné osoby, kdy může dojít k problému s testem nízké kapitalizace a úroky by nemusely být daňově účinné vůbec (pokud by výše úvěru překročila stanovený násobek vlastního kapitálu).

Pracovněprávní oblast

Stravenky pro zaměstnance
Když se zaměstnavatel rozhodne zaměstnancům dávat stravenku v hodnotě 100 Kč, může jim dát dvě stravenky v hodnotě 50 Kč?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost umožnit zaměstnancům stravování ve všech směnách, přičemž používání stravenek nebo stravenkové karty se řídí zákoníkem práce a zákonem o daních z příjmů. Zákon o daních z příjmů stanovuje zaměstnavateli výši příspěvku, kterou může poskytnout svým zaměstnancům a která je daňově uznatelným nákladem.
 
Z dotazu předpokládám, že se jedná o stravenky v podobě papírových poukázek, které vydávají v různých nominálních hodnotách specializované firmy. Tyto poukázky mají charakter ceniny a lze je využít k platbě za jídlo ve vybraných restauracích či obchodech. Není mi známo žádné ustanovení či předpis, kde by bylo uvedeno, že zaměstnavatel nemůže zaměstnanci dát místo jedné stravenky více stravenek, které jsou v celkové nominální hodnotě, kterou se zaměstnavatel zavázal zaměstnancům poskytnout.