1. Pozdní registrace k DPH

Všichni asi víme, že hranicí pro povinnou registraci k plátcovství DPH je obrat 1.000.000 Kč. Důležité je si uvědomit, jak zákon o DPH (dále jen „ZDPH“) definuje pojem obrat, a také že povinnost registrace je stanovena při překročení obratu za 12 jakýchkoliv po sobě jdoucích kalendářních měsíců – nikoli tedy za kalendářní rok apod.
 
Podívejme se nejdříve na pojem obrat. Zjednodušeně můžeme říci, že obratem se pro účely DPH rozumí souhrn úplat za zdanitelná plnění (dodání zboží a poskytnutí služby) s místem plnění v tuzemsku.
 
Důležité je vědět, jaká plnění se do obratu nezapočítávají, abychom správně určili, kdy máme povinnost podat přihlášku k DPH při překročení obratu.
 
Do obratu se nezapočítávají:

• úplaty s místem plnění mimo tuzemsko, což vyplývá z definice – jedná se například o dodání zboží do jiného státu EU, poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko apod.,
• úplaty za prodej dlouhodobého majetku, což je:
  • hmotný majetek definovaný zákonem o daních z příjmů,
  • odepisovaný nehmotný majetek definovaný zákonem o daních z příjmů,
  • pozemek, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle zákona o účetnictví,
  • technické zhodnocení definované zákonem o daních z příjmů,

• obecně také úplaty za osvobozená plnění od daně bez nároku na odpočet daně (§ 51 ZDPH – poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání atd.). Pozor – obecné pravidlo má výjimky, a to jsou:
  • finanční činnosti podle § 54 ZDPH,
  • pojišťovací činnosti podle § 55 ZDPH,
  • dodání nemovité věci podle § 56 ZDPH,
  • nájem nemovité věci podle § 56a ZDPH.

 
Pokud tedy nyní víme, jak stanovit obrat, co se do obratu započítává a co nikoliv, podívejme se, jak stanovit správné období, kdy máme povinnost podat přihlášku k registraci DPH, pokud jsme překročili hranici 1.000.000 Kč.
 
Jak již bylo zmíněno v úvodu, obrat musí podnikatelé a firmy, kterým hrozí překročení obratu pro povinnou registraci k DPH, hlídat neustále, každý měsíc. Obrat se nesleduje za kalendářní či hospodářský rok, ale za každých 12 po sobě jdoucích měsíců. Často se totiž stává, že překročení obratu zjistí podnikatelé až při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů. To již bývá pozdě a nese to s sebou nemalé finanční dopady, jak si ukážeme dále.

Příklad

Pokud podnikatel zahájil podnikání například v říjnu 2015, pak sleduje obrat následovně:

• říjen 2015,
• říjen 2015 až listopad 2015, tj. 2 měsíce,
• říjen 2015 až prosinec 2015, tj. 3 měsíce,
• říjen 2015 až leden 2016, tj. 4 měsíce, (…)
• říjen 2015 až září 2016, tj. 12 měsíců,
• listopad 2015 až říjen 2016, tj. 12 měsíců,
• prosinec 2015 až listopad 2016, tj. 12 měsíců, atd.

Pokud v některém z výše uvedených období podnikatel překročí obrat, musí se povinně zaregistrovat k DPH. Jak je to s lhůtami?

Podnikatel zpracoval v srpnu 2016 doklady za červenec 2016 a zjistil, že od začátku podnikání v říjnu 2015 do července 2016 překročil obrat 1.000.000 Kč. Ze zákona o DPH vyplývá, že podnikatel se stává plátcem DPH od 1. září 2016 a je povinen do 15. srpna 2016 podat přihlášku k registraci.

 
Co se stane, když podnikatel obrat neohlídá? Zde přicházejí v úvahu dvě možnosti:

1. Podnikatel zjistí sám překročení obratu později a nestihne zákonnou lhůtu pro registraci – v tomto případě zašle přihlášku opožděně a za období od data, kdy se stal plátcem ze zákona, do data zjištění překročení obratu zašle daňová přiznání k DPH.
2. Překročení obratu zjistí správce daně – zde bude postup obdobný s tím rozdílem, že bude vyšší sankce, neboť za opožděně odvedenou daň bude kromě úroku z prodlení předepsané penále (doměrek v rámci daňové kontroly). Dále hrozí pokuta až do výše 500.000 Kč za nesplnění registrační povinnosti.

Z výše uvedeného vyplývá, že kontrola obratu u neplátců je důležitá, neboť hrozí zbytečné sankce a také možné problémy u dodatečných odpočtů na vstupu v důsledku různých okolností, jako například chybějící daňové doklady, prokazování obchodního majetku apod.

2. Vznik povinnosti přiznat a odvést daň

Povinnost přiznat daň vzniká při uskutečnění zdanitelného plnění (datum dodání zboží nebo poskytnutí služby) nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve.
 
V této povinnosti se také ještě stále chybuje. Buď je daň odváděna až při úhradě vystavené faktury za zdanitelné plnění, nebo se daň odvádí až při uskutečnění plnění, ale nebyla odvedena z přijaté zálohy předem. V obou případech je daň odvedena pozdě a v případě nálezu správcem daně hrozí úrok z prodlení a penále.

3. Ekonomická činnost

Další častou chybou je, že plátci (fyzické osoby) do svých daňových přiznání neuvádějí veškerá zdanitelná plnění za svoji ekonomickou činnost.
 
Typickým příkladem jsou pronájmy nemovitostí. Podnikatel podniká v určitém oboru podnikání, řekněme například v silniční motorové dopravě. Vedle toho vlastní nemovitost – bytový dům, který pronajímá, ale který nemá zahrnut v obchodním majetku pro účely daně z příjmů, tj. pro silniční dopravu.
 
Příjmy z nájmu zdaňuje podle § 9 zákona o daních z příjmů. Příjmy však nezahrnuje do přiznání k DPH. To je ale chyba, neboť pro účely DPH je nájem taktéž ekonomickou činností, stejně tak jako provozování silniční motorové dopravy. Nájmy tak musí být zahrnuty v přiznání společně s plněními za dopravu.
 
Závěrem bych uvedl, že článek je jen krátkým exkurzem do nástrah DPH. Další problematická ustanovení jsou předmětem jiných článků a odpovědí na dotazy čtenářů.

Článek byl připravený ve spolupráci s Daňovou kanceláří Ing. Radek Bílý.

Související článek:
Nejčastější chyby v kontrolním hlášení