Již více než půl roku jsou nuceni plátci DPH potýkat se s novou povinností, kterou je zpracovávání a podávání kontrolního hlášení (dále jen „KH“). Nemá asi smysl se nyní zabývat tím, jestli a nakolik splnilo účel, za jakým jej finanční správa zaváděla, jak moc zatěžuje podnikatele a podobně. O tom již bylo diskutováno a napsáno mnoho. Pojďme se spíše zaměřit na to, jaké zkušenosti jsou od jeho zavedení u podnikatelů, účetních a daňových poradců, ale i správců daní, z hlediska chybovosti.
 
Chyby a nedostatky, se kterými se stále nejvíce setkáváme, můžeme zařadit do několika okruhů:

• Číslo dokladu – stále hodně chyb je v této oblasti. Problémy také působí čísla dokladů u platebních a splátkových kalendářů. Musím ale říci, že jsem se setkal s případem, kdy odběrateli a dodavateli přišla výzva na platební kalendář, a to opakovaně po dobu tří měsíců. Přestože se oba účastníci kontaktovali a shodli se, že oba mají u téhož dokladu totožné údaje, neustále byli „obtěžováni“ výzvami. Dotazem u správce daně také nepochodili. Takže problém byl na straně systémového centra v Pardubicích, které KH zpracovává a generuje výzvy, nebo na straně správce daně, který se nezamyslel a opakovaně „pustil“ výzvy k daňovým subjektům.
• Datum uskutečnění zdanitelného plnění (dále jen „DUZP“) – nejčastěji se zaměňuje s datem přijetí dokladu, nebo s datem zaúčtování.
• DIČ – stává se, že se neuvede DIČ žádné, nebo neplatné.

Výše uvedené chyby jsou spíše administrativního charakteru, který by mohl pomoci odstranit koncept QR Faktura. Tento koncept navrhla a představila Komora daňových poradců ČR. Koncept vychází z QR kódu, který by se tiskl na faktury. V QR kódu by byly obsaženy všechny základní údaje z hlavičky faktury, jako číslo dokladu, DUZP, datum vystavení dokladu a podobně.
 
Příjemce faktury by QR kód načetl přímo do svého účetního systému. Tím by odpadlo ruční pořizování, a tím i chybovost lidského faktoru při pořizování údajů. Zároveň by bylo zaručeno, že základní údaje z hlavičky faktury, které se načítají také do KH, by byly shodné jak u dodavatele, tak u odběratele. Tak by se zabránilo chybám a výzvám při párování KH v Pardubicích.
 

Program POHODA podporuje QR Fakturu od říjnové verze.
 

 
Další administrativní chybou, spíše úsměvnou, se kterou jsem se setkal, byla faktura v cizí měně. Pro účely DPH a KH samozřejmě přepočtená kurzem České národní banky na koruny. Jedna ze stran však do KH omylem zanesla údaje v cizí měně. Logicky pak při párování vyšel rozdíl v částkách. Chyba možná úsměvná, ale stojící čas na opravu, a tím i peníze.
 
Jinou kategorií jsou ovšem chyby, které možná ani nejsou chybami, ale záměrným jednáním. Nikoliv však jednáním, které sleduje daňový únik nebo podvod, ale jednáním za účelem získání jiné výhody. O co jde?
 
Jedná se o nákupy přes internet v e-shopech. U těchto typů obchodů platí jiná pravidla pro konečné spotřebitele a jiná pro podnikatele. Rozdíly jsou hlavně v délce záruky, v délce zákonné lhůty pro vrácení zboží, a pak také v možnosti reklamace zboží. Díky tomu se pak setkáváme s tím, že zákazník si zboží objedná tzv. na rodné číslo a následně si ze zakoupeného zboží uplatní DPH.
 
Pokud se jedná o doklad nad 10.000 Kč, je problém na světě. Prodejce v domnění, že prodává konečnému spotřebiteli, uvede doklad do oddílu A.5. (hromadný oddíl). Zákazník pak uvede konkrétní doklad do oddílu B.2. Ke spárování logicky nemůže dojít a následuje výzva.

Jak k chybám a nedostatkům přistupují správci daně?

Jak k chybám a nedostatkům přistupují správci daně? Reagují různými způsoby. Podle očekávání by měli využívat zvláštního ustanovení zákona o DPH a na pochybnosti reagovat výzvou jak k dodavateli, tak k odběrateli.
 
Zatím ale spíše převládá neformální komunikace, kdy správci daně oslovují daňové subjekty buď telefonicky, nebo e-mailem. Toto neformální jednání není v rozporu s daňovým řádem. Záleží na konkrétním případu a přístupu konkrétního správce. Někdy totiž správci daně při chybách administrativního charakteru vyžadují nesmyslné množství informací, dokladů a podkladů. Pak je na osobní statečnosti každého poplatníka, jakým způsobem hodlá dále se správcem komunikovat.
 
Myslím si, že postupem času a zaváděním a zlepšováním účetních programů a moderních technologií se chybovost v KH výrazně sníží. KH se pak stane běžnou součástí každodenního podnikatelského života. Ano, zvykneme si. Je ale smutné, že stát s vidinou lepšího výběru daní nakládá stále více povinností a sankcí na podnikatele. Sotva jsme se pomalu naučili žít s kontrolním hlášením, máme na prahu dalšího hosta – EET. O tom snad ale někdy příště.

Článek byl připravený ve spolupráci s Daňovou kanceláří Ing. Radek Bílý.
 
 
Související článek:
Nejčastější chyby v DPH – na co si dát pozor?