Cílem zaměstnavatele je, aby poskytnutý benefit byl daňově uznatelným nákladem a také aby z takovéhoto benefitu nemusel odvádět zdravotní a sociální pojištění jako z klasické mzdy.
 
Cílem zaměstnance je pak to, aby takovýto benefit nemusel danit. Benefity (v podobě nepeněžního plnění), které jsou osvobozené od daně z příjmů, se pak nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného (sociálního a zdravotního) a pojistné se tedy neodvádí.
 
Pro bezproblémové uplatnění všech daňových výhod zaměstnaneckých benefitů by tyto benefity měly být vždy definovány v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě, případně v jiném vnitřním předpise zaměstnavatele.
 
Daňový režim na straně zaměstnavatele i na straně zaměstnance je u jednotlivých benefitů rozdílný, podívejme se na některé benefity z obou těchto pohledů.

Stravenky

Jedním z nejčastěji poskytovaných benefitů jsou bezesporu stravenky. Na stravenku má zaměstnanec nárok, pokud odpracuje alespoň 3 hodiny na dané směně. Pokud směna trvá včetně přestávky 11 hodin a déle, má zaměstnanec nárok na stravenky dvě.
 
Na straně zaměstnance se jedná o nepeněžní příjem osvobozený od daně z příjmů. Na straně zaměstnavatele je to pak daňový výdaj – ovšem omezený 55 % hodnoty stravenky a navíc ještě limitovaný 70 % stravného pro zaměstnance na tuzemské cestě v délce 5 až 12 hodin (83 Kč pro rok 2016).
 
Nejvíce tedy ušetříme na stravence v hodnotě 105 Kč. Při této hodnotě stravenky je pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem 58 Kč (55 % z 105 Kč) a těchto 58 Kč je zároveň 70 % z 83 Kč.
 
Více naleznete v článku Stravenky z pohledu daňového a účetního.

Voda na pracovišti

Náklady zaměstnavatele na zajištění pitné vody jsou daňovým výdajem. Na straně zaměstnance pak tento nepeněžní příjem není zdaňován a ani nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
 
Za pitnou vodu se ale nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda (s osvědčením podle zvláštního zákona). Pitnou vodou rozumíme veškerou vodu v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů.

Bezplatné použití služebního automobilu i k soukromým účelům

Pokud má zaměstnanec k dispozici motorové vozidlo pro služební účely s tím, že ho může bezplatně využívat i pro soukromé účely, je to pro něj také forma benefitu, ale tento nepeněžní příjem zaměstnance zvyšuje základnu pro výpočet daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění – a to ve výši 1 % vstupní ceny vozidla.
 
Více viz například článek Firemní auto z pohledu zaměstnance.

Školení

Nejrůznější školení, semináře, kurzy včetně jazykových poskytnuté zaměstnavatelem, které souvisí s předmětem jeho činnosti a zaměstnanec je využije (potřebuje pro výkon zaměstnání), jsou u zaměstnance osvobozeny od daně (i pojistného) a pro zaměstnavatele jsou daňovým výdajem. Toto vzdělávání je tedy dalším z hojně využívaných benefitů (např. v oblasti výuky jazyků).
 
Více o vzdělávání zaměstnanců naleznete v článku Vzdělávání zaměstnanců a daňová uznatelnost nákladů.

Přechodné ubytování zaměstnanců

V případě, že zaměstnavatel nepeněžní formou přispěje zaměstnanci na přechodné ubytování v souvislosti s výkonem práce, tak do výše 3 500 Kč měsíčně je tento příspěvek u zaměstnance od daně osvobozen. Na straně zaměstnavatele se jedná o daňový náklad.
 
Pokud by zaměstnavatel přispěl částkou vyšší, rozdíl se zdaní a odvedeme z něj jak sociální, tak zdravotní pojištění.
 
Musí se však jednat o ubytování, které nesouvisí s pracovní cestou a obec přechodného ubytování nesmí být shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště.
 
Více se dozvíte také v článku Poskytnutí bezplatného přechodného ubytování zaměstnanci.

Doprava zaměstnanců

Daňovým nákladem zaměstnavatele je i bezplatná doprava zaměstnanců. Zaměstnanec tuto dopravu však zdaní a odvede se i zdravotní a sociální pojištění – z ceny obvyklé jízdenky. Tento benefit tedy moc výhodný není.

Penzijní a životní pojištění

Dalším oblíbeným benefitem jsou příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění. U zaměstnavatele se jedná o daňový náklad, u zaměstnance se do částky 30 000 Kč za rok (2016) nedaní a neodvání pojištění – a to v součtu za penzijní a životní pojištění.

Nepeněžní plnění zaměstnancům

Na straně zaměstnance jsou od daně osvobozena nepeněžní plnění zaměstnavatele (včetně plnění rodinnému příslušníkovi zaměstnance), jako jsou:

• použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení,
• pořízení rekreace nebo zájezdu – osvobozeno nejvýše 20 000 Kč za rok,
• využití zařízení péče o děti předškolního věku (…),
• využití zařízení tělovýchovných a sportovních zařízení,
• návštěva zařízení pro kulturní nebo sportovní akce.

Na straně zaměstnavatele se však jedná o nedaňový náklad.
 
Podrobnější informace o příspěvku na dovolenou viz v článku Příspěvek zaměstnancům na dovolenou či rekreaci.

Bezúplatná zápůjčka zaměstnanci

Na straně zaměstnance je od daně z příjmů osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci ve formě majetkového prospěchu z bezúročné půjčky až do úhrnné výše 300 000 Kč (hodnota jistin).
 
Pokud by suma jistin byla vyšší než 300 000 Kč, vznikl by na straně zaměstnance zdanitelný příjem. Tento příjem by představoval obvyklý úrok z částky přesahující tento třísettisícový limit.

Související článek:
Největší zájem je o jazykové vzdělávání a 13. plat