Daň z příjmů

Jak bude probíhat zdanění vkladu FO do s. r. o.?
Jak bude probíhat zdanění vkladu fyzické osoby („FO“) do společnosti s ručením omezeným, kdy FO vkládá odepisovaný obchodní majetek? Chápu to správně tak, že na základě znaleckého posudku vloží FO obchodní majetek do vlastního kapitálu s. r. o. a s. r. o. bude pokračovat v daňových odpisech s tím, že účetní odpisy budou dle znaleckého posudku (s. r. o. bude mít na konci odepisování dvě zůstatkové ceny)? Znaleckým posudkem oceněný obchodní majetek nebude FO zdaňovat daní z příjmů, kde to FÚ uvidí v daňovém přiznání? Nebo je lepší jiný postup?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Hmotný majetek ve smyslu § 26 odst. 2 zákona o daních z příjmů („ZDP“) zařazený do obchodního majetku fyzické osoby je daňově odpisován rovnoměrnou či zrychlenou metodou, přičemž podnikatel roční odpisy z tohoto majetku uplatňuje do daňově uznatelných výdajů. Pokud by majetek sloužil k podnikání pouze zčásti, pak je samozřejmě nutné daňovou účinnost ročních odpisů upravit, to znamená krátit odpovídajícím poměrem.
 
Vklad obchodního majetku do základního kapitálu zaúčtuje společnost s ručením omezeným v ocenění dle znaleckého posudku. Z této hodnoty bude společnost vycházet při výpočtu účetních odpisů tohoto majetku, které však nejsou daňově účinné. Zároveň bude společnost v souladu s ustanovením § 30 odst. 10 písm. b) ZDP pokračovat v daňovém odpisování tak, jako by ke změně poplatníka vůbec nedošlo. To znamená, že účetní a daňové zůstatkové ceny majetku budou pravděpodobně zcela odlišné.
 
V souladu s ustanovením § 26 odst. 7 ZDP lze u fyzické osoby uplatnit odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a § 32 ZDP v případě hmotného majetku, který je u poplatníka evidován na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob bude polovina ročního odpisu uplatněna jako položka snižující základ daně uvedená v Příloze č. 1 na str. 2.
 
Další variantou je možnost hmotný majetek podnikající fyzické osoby převést do společnosti na základě kupní smlouvy, přičemž prodejní cena by měla odpovídat tržní ceně neboli ceně obvyklé tohoto majetku (není nutný znalecký posudek). V takovém případě by se účetní i daňové odpisy počítaly z pořizovací ceny. Příjem z prodeje majetku by však byl příjmem fyzické osoby, která by mohla jako výdaj uplatnit zůstatkovou cenu tohoto majetku.
 
Další možnou variantou je pronájem tohoto majetku v tržně obvyklé výši, kdy by se jednalo o zdanitelný příjem fyzické osoby a daňově uznatelný náklad společnosti.
 
Na závěr si dovolím poznamenat, že pokud byl na majetek uplatněn nárok na odpočet DPH, považuje se v souladu se zákonem o DPH vklad do s. r. o. za zdanitelné plnění, které podléhá DPH na výstupu. Společnost si naopak může na základě daňového dokladu od vkladatele nárokovat odpočet DPH.
 

Zařazení automobilu do obchodního majetku
Jsem OSVČ a vedu daňovou evidenci. V roce 2010 jsem si koupil automobil, který jsem nezařadil do obchodního majetku. Teď v roce 2016 bych ho do obchodního majetku rád zařadil, abych mohl uplatňovat výdaje na opravy atd. Auto bylo oceněno znalcem na 35.000 Kč. Je těchto 35.000 Kč daňově uznatelný výdaj? Protože pokud není a já auto zařadil do obchodního majetku a za dva roky bych ho třeba prodal za 20.000 Kč, tak bych musel zdanit celých 20.000 Kč.
 
Odpovídá Ing. Radek Bílý, QÚD, daňový poradce:
Automobil do obchodního majetku zařadit lze. Protože mezi pořízením a vkladem uplynul více jak jeden rok, je nutné použít pro zařazení reprodukční cenu, nikoliv pořizovací. V tomto případě je reprodukční cena stanovená znalcem ve výši 35.000 Kč. Jelikož je to cena nižší než 40.000 Kč, nejedná se o dlouhodobý hmotný majetek. V této situaci nelze částku 35.000 Kč uplatnit jako výdaj při vkladu do obchodního majetku ani při případném následném prodeji auta, kdy takto lze uplatnit pouze zůstatkovou cenu dlouhodobého hmotného majetku.
 
Výhodou zařazení do obchodního majetku může být pouze to, že můžeme uplatňovat jako daňově uznatelné výdaje opravy a údržbu automobilu. Při prodeji automobilu se příjem zdaňuje. Osvobození od daně z příjmů je možné až po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku.
 
Doporučuji zvážit možnost automobil do obchodního majetku nezařazovat a uplatnit náhrady za ujeté kilometry. V tomto případě je pak prodej automobilu osvobozen od daně z příjmů.
 

Může pojišťovna zakázat převést životní pojistku jinam?
Může pojišťovna nedovolit převést životní pojistku jinam? Chci ji mít jinde, ale nechci ji rušit a přijít tím o peníze a ještě dodaňovat odpočty.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Doporučuji prostudovat si smluvní podmínky dané pojistné smlouvy. Bohužel především u starších pojistných smluv není tzv. přenastavení (ukončení staré smlouvy a založení nové) možné. Klient má v takovém případě pouze možnost pokračovat v pro něj méně výhodné smlouvě, nebo pojistnou smlouvu vypovědět. V takovém případě však musí státu v souladu s ustanovením § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů vrátit čerpané daňové výhody.
 

Spolupracující osoba chce podnikat sama na sebe
Jsem OSVČ, plátce DPH, a vedu daňovou evidenci. Manžel byl vždy spolupracující osoba na 50 %. Od Nového roku by chtěl v jiné oblasti podnikání začít podnikat sám na sebe, tudíž i bez DPH, a výdaje řešit paušálem, ale zároveň stále mi pomáhat v mém podnikání třeba jenom na 15 %. Chci se zeptat, jestli je to možné a také na placení sociálního a zdravotního pojištění. Můžu to nadále odesílat ze svého účtu, když by byl stále osoba spolupracující a stejně je to nedaňová položka, nebo ho musí hradit ze svého účtu?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Na spolupracující osobu je z pohledu daňového i pojistného pohlíženo jako na OSVČ, s jediným rozdílem, že taková osoba nemusí vlastnit živnostenské oprávnění. Samozřejmě může být spolupracující osobou i podnikatel vlastnící živnostenské oprávnění.
 
Není nikde stanoveno, že zálohy na sociální a zdravotní pojištění musí být odváděny z účtu podnikatele. Pro tyto instituce je důležitý správný variabilní symbol, díky kterému jsou schopny platby přiřadit k příslušnému plátci.
 

Roční zúčtování a dlouhodobá nemoc
Od 1. 1. 2016 do 2. 11. 2016 jsem pobíral nemocenské dávky plus částečný důchod 1. stupně. Od 3. 11. 2016 jsem veden na pracovním úřadě po ukončení pracovního poměru dohodou. Mám si udělat vyúčtování daní za letošní rok? Děti nemám napsané na sebe, jsem rozvedený. A ještě mám jeden dotaz – klinika pracovního lékařství mi přiznala nemoc z povolání, mohu ji uplatnit a na co vše mám právo?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Roční zúčtování provádí poslední zaměstnavatel. Na provedení ročního zúčtování daně u zaměstnavatele má nárok zaměstnanec, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho zaměstnavatele nebo od více plátců (zaměstnavatelů) postupně a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani. O provedení ročního zúčtování je nutné požádat zaměstnavatele nejpozději do 15. 2. následujícího roku. Druhou možností je, že si zaměstnanec podá daňové přiznání sám.
 
Poslední variantou pak je, že pokud nemá zaměstnanec jiné zdanitelné příjmy (podpora v nezaměstnanosti není zdanitelný příjem), nemusí žádat o provedení ročního zúčtování ani podávat daňové přiznání. Pro účely posouzení, zda má smysl žádat o provedení ročního zúčtování, případně podat daňové přiznání, je důležité si uvědomit, že na dani může být vráceno maximálně tolik, kolik bylo odvedeno (kromě daňových bonusů na děti). V daném případě mě napadá například proplacená dovolená, která podléhá zdanění, a po uplatnění slevy na dani by zaměstnanec měl celou odvedenou zálohu na daň z příjmů získat zpět.
 
Pokud je uznaná nemoc z povolání, pak má zaměstnanec nárok na odškodné, o které se však musí přihlásit. Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanci nemoc z povolání vznikla, musí dorovnat rozdíl mezi příjmem před nemocí a po jejím vypuknutí. Zaměstnavatel by měl takovému zaměstnanci tedy dorovnat za dobu pracovní neschopnosti rozdíl mezi dávkami nemocenské a dřívějším průměrným platem. To platí i v případě přiznaného invalidního důchodu prvního stupně, kdy původní práci už není možné vykonávat. I tehdy musí zaměstnavatel dorovnat dřívější průměrný výdělek. Náhradu za ztrátu výdělku lze pobírat maximálně do dovršení 65 let věku, nebo do okamžiku, kdy je přiznán starobní důchod. Vedle odškodného má poškozený také nárok na náhradu léčebných výloh, které nehradí zdravotní pojišťovna. Nárok na odškodnění zaniká získáním lépe placené pozice, než byl průměrný výdělek ze zaměstnání, ve kterém došlo k poškození zdraví.
 

Daňové zvýhodnění na dítě v poměrné výši
Máme zaměstnance, který byl od prosince 2015 do konce října 2016 v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu. Rád by uplatnil slevu na dítě za rok 2016, ale do konce roku jeho příjem nedosáhne ročního minima, kterým je nárok na přiznání slevy na dítě podmíněn. Má v tomto případě nárok na tuto slevu v plné výši, anebo ji uplatní pouze ve výši 1/12 v měsících, které odpracuje (listopad, prosinec)?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Nárok na daňové zvýhodnění – daňovou slevu na dítě má poplatník v případě, že vyživuje dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Pokud je daňové zvýhodnění vyšší než původně vypočtená daňová povinnost, vzniklý rozdíl se nazývá daňovým bonusem. Daňový bonus může však uplatnit pouze osoba, která měla v daném roce zdanitelné příjmy vyšší, než je šestinásobek minimální mzdy.
 
V 11. a 12. měsíci uplatní zaměstnanec slevu na dítě ve výši 1/12 za každý měsíc (v případě, že jeho hrubý zdanitelný příjem dosahuje alespoň poloviny minimální mzdy).
 
Pracovní úraz je definován zákoníkem práce jako poškození zdraví, které nastalo nezávisle na vůli zaměstnance působením vnějších vlivů při výkonu práce. V takovém případě má zaměstnanec nárok na odškodnění ve formě bolestného, nákladů na léčení a případně na náhradu za věcnou škodu (například za rozbité brýle). Výše uvedené náhrady nejsou zdanitelnými plněními. V případě, že zaměstnanec zůstane v pracovní neschopnosti, přísluší mu i náhrada ušlého výdělku. Zaměstnavatel je povinen dorovnat rozdíl mezi nemocenskou a průměrnou mzdou, a to po ukončení pracovní neschopnosti. Ušlý výdělek je zdanitelný příjem a zaměstnavatel tuto částku zahrne do výplaty zaměstnance, přičemž je povinen projednat odškodnění pracovního úrazu bez zbytečného odkladu.
 
Pokud nemá zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání, pak mu zaměstnavatel provede roční zúčtování, do kterého zahrne veškeré zdanitelné příjmy zaměstnance včetně případné vyplacené výše ušlého výdělku za příslušné zdaňovací období. Zaměstnanec má nárok na daňovou slevu na dítě za celý rok, a pokud dosáhne jeho hrubý příjem šestinásobku minimální mzdy, pak má nárok i na případný daňový bonus. Pokud by jeho zdanitelný příjem nedosáhl šestinásobku minimální mzdy, pak v rámci ročního zúčtování již vyplacené bonusy za měsíce listopad a prosinec nevrací.
 

Jak si poradit s náklady spojenými pro dvě činnosti?
Podnikatel FO má příjmy z § 7, kde uplatňuje výdaje paušálem. Dále má příjmy z § 9, kde eviduje skutečné výdaje. Jak si poradit s náklady, které jsou pro obě činnosti? Má pronajatou provozovnu, kde podniká, ale zároveň zde provádí administrativní práce spojené s pronájmem, chce si nějakým % dát placený pronájem i do nákladů k příjmům z § 9. Má osobní automobil nezařazený do majetku, platí silniční daň, tuto platbu si dává do nákladů v § 9 a výdaje na automobil uplatňuje paušálem 4.000 Kč. Chce pořídit nový automobil a zařadit ho do majetku. Lze to? Je u příjmů z § 9 obchodní majetek, nebo je to jen u § 7? Pokud u § 7 uplatňuje výdaje paušálem, nemá žádný obchodní majetek?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podnikatel, který uplatňuje výdaje paušálem, neeviduje z pohledu daně z příjmů žádné výdaje ani žádný obchodní majetek. V případě společných výdajů je nutné stanovit mezi činnostmi poměr, na základě kterého plátce vypočítá skutečné výdaje pro dosažení příjmů z pronájmu. Pokud bude provozovnu využívat například z 60 % pro dosažení příjmů z podnikání a z 40 % pro dosažení příjmů z pronájmu, pak si uplatní pouze výdaje pro dosažení příjmů u pronájmu (§ 9 ZDP) ve výši 40 % celkových nákladů. Důležité je uspokojivě prokázat stanovený poměr správci daně při daňové kontrole či místním šetření.
 
V souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů se obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob pro účely daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.
 
Obchodní majetek tedy neexistuje u poplatníka, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů podle ustanovení § 7 odst. 7 ZDP, anebo u poplatníka, který zdaňuje příjmy z nájmu podle § 9 ZDP.

Podnikání

Vztahuje se EET také na vedlejší činnost?
Před měsícem jsem si udělal živnostenský list, na vedlejší činnost. Pokud mám vedlejší činnost, musím používat EET, když zatím ještě nemam žádný příjem a nic nevydělám?
 
Odpovídá Ing. Radek Bílý, QÚD, daňový poradce:
Na základě zákona o evidenci tržeb („ZoET“) je povinen evidovat tržby poplatník daně z příjmů fyzických nebo právnických osob, pokud mu plynou evidované tržby. Evidovanou tržbou je platba, která:

• splňuje formální náležitosti, tzn. je uskutečněna v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem (§ 5 ZoET), a která zároveň
• zakládá rozhodný příjem (§ 6 ZoET) – zjednodušeně řečeno „tržba z podnikání“.

Splněny musí být obě podmínky současně. Není tedy rozhodující, jestli se jedná o hlavní či vedlejší činnost. Jelikož v dotazu dále uvádíte, že jste zatím žádný příjem (tržbu) neměl, není co evidovat. V momentě, kdy obdržíte tržbu splňující obě kritéria (a zároveň se v tuto chvíli jedná o příjem za ubytovací nebo stravovací službu), budete povinen splnit všechny povinnosti dle ZoET.
 

Jak začít podnikat v oblasti hlídání dětí?
Chtěla bych začít podnikat v oblasti hlídání dětí. Ale vůbec netuším, co všechno k tomu budu potřebovat a jak a s čím mám vlastně začít.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z dotazu není zřejmé, zda chcete hlídat jednotlivé děti v rámci rodiny, nebo pečovat o kolektiv dětí v rámci zařízení podobajícímu se školce či jeslím. V každém případě je nutná návštěva živnostenského úřadu, kde si budoucí podnikatel zažádá o živnostenské oprávnění.
 
V případě hlídání dětí starších tří let nebo krátkodobého hlídání i dětí mladších se vyžaduje živnostenské oprávnění například na „Mimoškolní výchovu a vzdělávání“ nebo na „Poskytování služeb pro rodinu a práci“. Jedná se o volnou živnost, k jejímuž získání není potřeba patřičné vzdělání či praxe v oboru. Získané živnostenské oprávnění lze využít například k pohlídání dětí v rodinách či v rámci nějakého zájmového kroužku.
 
Mnohem komplikovanější je získání živnostenského oprávnění na „Výchovnou péči o svěřené děti do tří let věku v denním nebo v celotýdenním režimu zaměřenou na rozvoj rozumových, řečových, pohybových, pracovních, hudebních a výtvarných schopností a kulturně hygienických návyků přiměřených věku dítěte. Zajišťování bezpečnosti a zdraví dětí, jejich pobytu na čerstvém vzduchu, stravování, spánku v odpovídajícím hygienickém prostředí a osobní hygieny dětí včetně poskytování první pomoci.“ Jedná se o živnost vázanou, na kterou je třeba mít odbornou způsobilost, kterou je zdravotnické nebo ošetřovatelské vzdělání, popřípadě vzdělání v sociálních službách, nebo lze využít pro získání oprávnění odpovědného zástupce se vzděláním v tomto oboru. Pokud by chtěl provozovatel této činnosti zajišťovat také stravu, pak musí vlastnit živnostenské oprávnění na vázanou hostinskou činnost nebo opět mít odpovědného zástupce v tomto oboru. Provozování této činnosti se považuje za podnikání v provozovně, která musí splňovat náležité podmínky, které stanovuje vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory pro výchovu a vzdělávání dětí.
 
Po získání živnostenského oprávnění musí podnikatel tuto skutečnost nahlásit do osmi dnů na okresní správu sociálního zabezpečení a na zdravotní pojišťovně, kde ho zaregistrují jako osobu samostatně výdělečně činnou. V závislosti na skutečnosti, zda bude podnikání v rámci hlavní či vedlejší činnosti, pak tyto instituce stanoví výši záloh na sociální a zdravotní pojištění.

Pracovněprávní oblast

Společník a jednatel v jedné osobě chce sám sebe zaměstnat
Společník a jednatel společnosti s ručením omezeným v jedné osobě (má bezplatnou smlouvu o výkonu funkce na řízení společnosti) by rád sám sebe zaměstnal jako technika za 10.000 Kč měsíčně. Je možné být společníkem, jednatelem a zaměstnancem v jedné osobě? Bude zaměstnavatel z pracovní smlouvy platit zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň? Je povinné se přihlásit k zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Statutární orgán může pro společnost pracovat jako technik, a to na základě pracovního poměru nebo dohody. V případě uzavření smlouvy o pracovním poměru se stává zaměstnancem společnosti se všemi právy i povinnostmi vyplývajícími ze zákoníku práce. Jeho příjem podléhá zdanění i odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Jenom upozorním, že od roku 2017 činí minimální mzda 11.000 Kč měsíčně, resp. 66 Kč/hodinu. Jinou variantou je uzavření dohody o provedení práce. V takovém případě nesmí činnost technika pro společnost přesáhnout 300 hodin ročně a odměna do 10.000 Kč měsíčně podléhá zálohové nebo srážkové dani v závislosti na tom, zda má (zálohová daň) či nemá (srážková daň) zaměstnanec podepsané prohlášení k dani. Odměna do výše 10.000 Kč měsíčně nepodléhá odvodům na sociální ani zdravotní pojištění.
 
Zákonné pojištění se vztahuje jak na úrazy a nemoci z povolání zaměstnanců v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy, tak na činnost zaměstnanců na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti). Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se nevztahuje na členy statutárních orgánů, jednatele, společníky, členy dozorčích rad, a to ani když je za ně odváděno sociální pojištění. To se však týká těchto osob pouze v případě, že s nimi není sjednán pracovněprávní vztah. Pro činnost technika (na hlavní pracovní poměr či na dohodu) musí být zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání sjednané.

Daň z přidané hodnoty

Sazba DPH u obalového materiálu při rozvozu jídla
Jaká je od 1. 12. 2016 sazba DPH u obalového materiálu při rozvozu jídla či prodeji „přes ulici“ mimo restauraci (např. miska na polévku, miska na jídlo, krabice na pizzu, ubrousek, taška atd.)?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Rozvoz jídla mimo restauraci je dodáním potraviny a podléhá 15% sazbě DPH. Obal na jídlo nebo přeprava se považují za vedlejší náklady podle § 36 odst. 3 písm. c) a odst. 4 zákona o DPH, a proto podléhají také 15% sazbě DPH. Za vedlejší výdaje, které se zdaňují ve stejné sazbě jako hlavní předmět prodeje (potravina), se považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize.