Vyšší minimální a zaručená mzda

Od ledna se minimální měsíční mzda zvýšila na 11 000 Kč, minimální hodinová mzda vzrostla z 58,70 Kč na rovných 66 Kč. V návaznosti na to se zvýšily i sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy. Zároveň se ruší zvláštní sazba minimální mzdy i zvláštní sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem. Platí tak jedna sazba minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro všechny zaměstnance.
 
Se sjednocením minimální mzdy pro všechny souvisí také zvýšení příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to o 700 Kč. Zvýšení minimální mzdy má vliv také na výši slevy na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení, kterou je možno uplatnit právě ve výši maximálně minimální mzdy za rok.
 
Více se dozvíte v článku Minimální mzda se od roku 2017 zvýší na 11 000 Kč.

Důchody

Vláda díky novele zákona o důchodovém pojištění z července 2016 poprvé využila možnosti zvýšit důchody svým nařízením a ne zdlouhavě formou změny zákona. Nařízením vlády se tak stanoví následující.
 
A) Prvky konstrukce výpočtu důchodů přiznávaných od 1. 1. 2017:

• všeobecný vyměřovací základ za rok 2015 ve výši 27 156 Kč,
• výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, který činí 1,0396,
• první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 12 423 Kč,
• druhá redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 112 928 Kč,
• výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu od roku 2017 činí 2 550 Kč.

B) Zvýšení důchodů v roce 2017
Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2017 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2016 tak, že se:

• základní výměra zvyšuje o 110 Kč na 2 550 Kč,
• procentní výměra zvyšuje o 2,2 %.

Příplatky k důchodu přiznané před 1. lednem 2017 se zvyšují o 2,2 %.

Nová dávka pro čerstvé tatínky

Nová dávka by mohla začít platit ke konci roku 2017 s ohledem na průběh legislativního procesu. Novopečení tatínkové dostanou možnost využít po narození potomka dávku tzv. otcovské poporodní péče. Ta bude fungovat tak, že z nemocenského pojištění bude otec dítěte po jeden týden dostávat 70 % vyměřovacího základu svého výdělku. Podpora bude stejná jako výše peněžité pomoci v mateřství. Nástup bude možný v období šesti týdnů ode dne narození dítěte a týdenní otcovské volno nebude možné přerušit.
 
Podle navrhovaných přechodných ustanovení bude moci nárok uplatnit i ten otec, jehož dítě se narodilo v období šesti týdnů před účinností zákona.
 
Více se dozvíte v článku Vláda schválila týdenní otcovskou dovolenou.

Flexibilnější čerpání rodičovského příspěvku

V průběhu roku 2017 se zjednoduší pravidla pro vyplácení a čerpání rodičovského příspěvku.
 
Dojde ke zrušení současného omezení horní hranice měsíční výše rodičovského příspěvku a bude umožněno čerpat dávku až do výše peněžité pomoci v mateřství (cca 32 000 Kč). Celá částka rodičovského příspěvku ve výši 220 000 Kč bude moci být vyčerpána za kratší dobu než v současnosti (za šest měsíců u nejvyšší peněžité pomoci v mateřství).
 
Nově bude možné volit výši čerpání rodičovského příspěvku až do výše 7 600 Kč měsíčně a zkrátit si tak dobu čerpání rodičovského příspěvku až na tři roky.
 
Úplně se zruší podmínky sledování docházky dítěte do předškolních zařízení – v současnosti je sledována docházka pouze u dětí mladších dvou let, kdy tyto mohou pobývat v předškolním zařízení maximálně po dobu 46 hodin v kalendářním měsíci. Tato podmínka bude zcela zrušena a bude se sledovat jen řádná péče o dítě v rodině.

Vyšší platové tarify ve zdravotnictví

Od ledna rovněž došlo ke zvýšení platových tarifů zaměstnanců poskytovatelů zdravotních služeb o 10 %. U těchto zaměstnanců (tj. lékaři, zdravotní personál) nedošlo ke zvýšení kvůli odlišnému zdroji financování jejich platů (veřejné zdravotní pojištění) již v průběhu druhé poloviny roku 2016, tedy jako u ostatních zaměstnanců ve veřejných službách a správě a ve státní službě, kterým se jejich platové tarify zvýšily o 4 %.
 
Navýšení platů má zvýšit motivaci zdravotnického personálu a zamezit jeho dalšímu odlivu mimo obor zdravotnictví.

Nemocenské pojištění

Redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu, který slouží pro výpočet výše dávek nemocenského pojištění, jsou pro rok 2017 následující:

• první redukční hranice činí 942 Kč,
• druhá redukční hranice činí 1 412 Kč,
• třetí redukční hranice činí 2 824 Kč.

Částka rozhodného příjmu potřebná pro účast na nemocenském pojištění činí 2 500 Kč i v roce 2017.
 
Více se dozvíte v článku Náhrada mzdy v roce 2017.

Veřejná služba

Úřad práce se musí připravit na realizaci znovu zavedené veřejné služby ve spolupráci s obcemi a dalšími subjekty a na její promítnutí do výše příspěvku na živobytí u dlouhodobých příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi. V případě, že osoba bude vykonávat veřejnou službu, zvýší se jí částka příspěvku na živobytí.
 
Platí, že u zranitelných skupin osob (z důvodu zdravotního stavu, věku nebo péče o závislou osobu) veřejná služba vyžadována nebude.

Pojistné na sociální zabezpečení

Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. ledna 2017 činí:

• u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
• u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
• u osoby samostatně výdělečně činné:
  • 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění,
  • 2,3 % z vyměřovacího základu, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
• u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu.

Nejvýznamnější změny:

• částka průměrné mzdy pro účely pojistného je 28 232 Kč,
• maximální vyměřovací základ pro placení pojistného je 1 355 136 Kč,
• rozhodná částka (daňový základ) zakládající účast na důchodovém pojištění OSVČ, která vykonává vedlejší činnost v roce 2017, je 67 756 Kč,
• minimální měsíční základ pro placení záloh na pojistné pro OSVČ vykonávající hlavní činnost za kalendářní měsíc, ve kterém byl (měl být) podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2016, je 7 058 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 2 061 Kč,
• minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost za kalendářní měsíc, ve kterém byl (měl být) podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2016, je 2 824 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 825 Kč.

Další informace se dozvíte v článku Zálohy OSVČ v roce 2017.
 
V roce 2017 by měl být ukončen legislativní proces u následujících zákonů:

• novela zákoníku práce (s výjimkou vybraných ustanovení, která upravují změny týkající se dovolené a která nabývají účinnosti až 1. ledna 2018),
• novela zákona o zaměstnanosti,
• novela zákona o sociálních službách.