U příkazní smlouvy jde o ujednání, které není smlouvou o konkrétním výsledku, nýbrž o tom, že příkazník vynaloží maximum úsilí, aby obstaral záležitosti příkazce. Oproti tomu smlouva o dílo je obsahově mnohem rozsáhlejší.
Abychom si dokázali prakticky přiblížit rozdíl mezi smlouvou příkazní a smlouvou o dílo, začneme hned na úvod jednoduchým příkladem „ze života“.
Pan Karel, který je už řadu let v důchodu, zajde za sousedem panem Jirkou, zda by mu 30. srpna přišel sekat trávu na zahradě. Pan Jirka má příslušné živnostenské oprávnění na zahradnické práce a sousedovi tedy vyhoví (smlouva je uzavřena ústně). Pan Karel je rád, že mu soused vyšel vstříc už proto, že tráva je poměrně vysoká, hustá a plocha zahrady je rozsáhlá. Navíc pan Jirka důchodci Karlovi udělal i „sousedskou cenu“.
Na první pohled by se zdálo, že na ústní dohodě mezi sousedy (resp. mezi nepodnikatelem a podnikatelem) není nic zajímavého a vše je jasné. Jirka koncem srpna přijde Karlovi sekat trávu na zahradě, toť vše. My si ale v následujících řádcích přiblížíme, na čem se vlastně oba sousedé dohodli a na čem jiném by se eventuálně i dohodnout mohli.
Pokud si chceme úmluvu mezi sousedy více rozebrat, resp. zjistit, o jakou smlouvu se mezi sousedy vlastně jedná, začneme definovat oba typy smluv uvedených v nadpisu článku.
Důležité je též zmínit, že tento článek nemá ambici vyčerpávajícím způsobem popsat a objasnit „fungování“ příkazní smlouvy a smlouvy o dílo. Cílem je jemně naznačit, že právní jednání v oblasti, která se týká předmětných smluvních vztahů, není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.
Příkazní smlouva
Příkazní smlouva – příkaz je v novém občanském zákoníku (dále jen „NOZ“) zařazen v závazcích ze smluv příkazního typu v § 2430 až § 2444, kdy na jedné straně smlouvy je příkazník, který se druhé straně smlouvy, tj. příkazci, zavazuje obstarat jeho záležitosti.
U příkazní smlouvy je třeba si uvědomit, že jde o ujednání, které není smlouvou o konkrétním výsledku, nýbrž „jenom“ o tom, že příkazník vynaloží maximum úsilí, aby obstaral záležitosti příkazce. S tímto souvisí i následující některé základní zásady spojené s příkazní smlouvou (výběr ze zákona):
2. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas.
3. Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti.
4. Obdrží-li příkazník od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá.
5. Příkazník provede příkaz osobně. Zákon připouští volbu náhradníka (subdodavatele).
6. Na žádost příkazník informuje příkazce o postupu plnění příkazu.
7. Po provedení příkazu předloží příkazník příkazci vyúčtování.
8. Na žádost příkazníka uhradí příkazce zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, a to i za předpokladu, že se výsledek nedostavil.
9. Příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.
10. Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti.
11. Příkazník může příkaz vypovědět nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena.
12. Příkazce může příkaz odvolat kdykoliv, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka.
V rámci podnikání je důležité upozornit na ustanovení § 2431 NOZ, kde je stanoveno, že „obstarává-li někdo určité záležitosti jako podnikatel, má povinnost, byl-li o obstarání takové záležitosti požádán, dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere nebo ne; jinak nahradí škodu tím způsobenou.“
V příkazní smlouvě je vhodné upravit např.:
- přesně definovat, k čemu se příkazník zavazuje,
- práva a povinnosti příkazníka,
- práva a povinnosti příkazce,
- dobu plnění,
- stanovit odměnu,
- odpovědnost za škodu a sankce,
- je-li potřeba, sepsat plnou moc.
Důvodová zpráva k příkazní smlouvě je velmi strohá a uvádí pouze, že „osnova odstraňuje dosavadní neúčelnou duplicitu občanskoprávní příkazní smlouvy a obchodní smlouvy mandátní a zavádí jediný smluvní typ odpovídající standardnímu pojetí příkazní smlouvy.“ Mandátní smlouvu upravoval obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.) do 31. 12. 2013, a to v § 566 až § 576.
Smlouva o dílo
Smlouva o dílo je obsahově ještě mnohem rozsáhlejší než příkazní smlouva, a proto se podíváme též pouze na některé vybrané pasáže. Smlouva o dílo je upravena v NOZ v § 2586 až § 2635. Na jedné straně smluvního vztahu je zhotovitel, na druhé straně objednavatel.
Uveďme si opět některé charakteristické rysy smlouvy o dílo (výběr ze zákona):
2. Objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
3. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Pozor na určení ceny podle rozpočtu – pokud je cena určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny.
4. Dílem se rozumí:
- zhotovení určité věci (nespadá-li pod kupní smlouvu – viz dále),
- údržba, oprava nebo úprava věci,
- činnost s jiným výsledkem,
- zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (dílem se rozumí vždy).
5. Zhotovitel buď provede dílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením (výjimka je u díla vázaného na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí).
6. Zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.
7. Je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí.
8. Zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno.
9. Objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem (neučiní-li tak zhotovitel, může objednatel v krajním případě i odstoupit od smlouvy).
10. Dílo je provedeno, pokud je:
- dokončeno – je předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu a
- předáno – a to s výhradami, nebo bez výhrad.
11. Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Vady u díla musíme uplatnit bez zbytečného odkladu poté, co je zjistíme, nejpozději pak do dvou let od převzetí díla (v případě staveb nejpozději do pěti let od předání). Jinak zhotovitel pak vadu nemusí u soudu uznat.
12. Je-li předmětem díla věc, může ji zhotovitel na účet objednatele vhodným způsobem prodat, nepřevezme-li objednatel věc bez zbytečného odkladu poté, co dílo mělo být dokončeno (zhotovitel vyrozumí objednatele o zamýšleném prodeji a stanoví mu náhradní lhůtu k převzetí věci, avšak ne kratší než jeden měsíc).
V souvislosti se smlouvou o dílo dochází někdy k záměně s kupní smlouvou (a naopak). Rozdíl lze spatřit například v tom, kdo poskytne převážnou část materiálu (surovin) nutných ke zhotovení díla. Je-li převážná část materiálu dodána objednavatelem, pak se jedná o smlouvu o dílo. V případě, že většinu surovin obstará zhotovitel, pak se jedná o kupní smlouvu.
Příklad
Jestliže na dovolené v zahraničí seženete zajímavý kus cizokrajné suroviny, ze které si budete chtít nechat vyrobit boty u šikovného ševce, a ten dodá jen marginální doplňkový materiál, uzavřete s ním smlouvu o dílo (to znamená, že smlouva o dílo má spočívat převážně ve vykonané práci).
Pokud však zajdete k jinému ševci, který si veškerý materiál (či většinu) opatřuje sám a zhotovuje z něho boty, uzavřete s ním zpravidla kupní smlouvu.
Důvodová zpráva zdůrazňuje například to, že:
- zhotovitel není příkazníkem objednatele, nepodléhá tudíž zásadně jeho pokynům, může to však být v určitém rozsahu ujednáno,
- pokud jde o vady díla, odkazuje se shodně s dosavadními úpravami na přiměřená použití ustanovení o kupní smlouvě.
Zdanění a zaúčtování
Pan Jirka z příkladu na začátku článku jako podnikatel zdaní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), tj. v rámci dílčího základu daně – příjmy ze samostatné činnosti (při vedení daňové evidence dle § 7b ZDP zanese do peněžního deníku daňový příjem). Pokud vede účetnictví, pak zaúčtuje vydaný účetní doklad do výnosů (např. společně s přijatou hotovostní platbou na podkladě příjmového pokladního dokladu – MD 211/D 602).
Pokud by pan Jirka nebyl živnostník a sousedovi Karlovi sekal zahradu pouze příležitostně (nikoliv tedy se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku), pak by dílčím základem daně mohly být tzv. ostatní příjmy dle § 10 ZDP. V roce 2017 jsou příjmy z takovýchto příležitostných činností osvobozeny, a to pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč.
Shrnutí na závěr
V souladu s výše uvedeným lze zjednodušeně shrnout následující:
- Sekat trávu na zahradě = příkazní smlouva (smlouva o vynaložení úsilí).
- Posekat trávu na zahradě = smlouva o dílo (smlouva o výsledku = posekaná zahrada).
- Smlouva o dílo i smlouva příkazní nemusí mít písemnou formu. V některých případech ji však lze jen doporučit, aby bylo zcela průkazné, co bylo vlastně dohodnuto mezi smluvními stranami.
- Příkazní smlouva se použije například v okamžiku, kdy u daňového poplatníka je zahájena daňová kontrola. Klient požádá daňového poradce o právní pomoc v daňovém řízení a uzavře s daňovým poradcem příkazní smlouvu. Daňový poradce se bude maximálně snažit, aby správce daně při daňové kontrole „neuspěl“. Daňovému poradci náleží odměna i v případě, že bude daňová kontrola pro klienta ve výsledku nepříznivá.
- Smlouva o dílo se použije například u smlouvy, která upravuje „celoroční“ vedení účetnictví nebo daňové evidence externí účetní kanceláří pro klienta.
Komentáře
Eva
16. 03. 2022, 10:24Mela bych zájem nabídnout práci tj. Uklid kanceláře 1xtydne 2 hodiny. Je rozdíl, zda to bude Česká seniora nebo ukrajinský uprchlik na podore, která se jim prizna ? Urad práce neumožní DPP
vkr
22. 06. 2018, 11:26Použijte SoD – do 30 000 ročně, pokud Vám jinak nefakturuje manžel mít ŽL nemusí. Vyplácet můžete klidně hotově proti Vašemu výdajovému pokladnímu dokladu.
marka
29. 06. 2017, 07:12@corliovaj – zde bych použila ustanovení o rodinném závodě
corliovaj@seznam.cz
21. 06. 2017, 13:38Dobry den, chtela bych se zeptat, jakou smlouvu o dilo nebo prikazni bych si mela uzavrit s manzelem. Manzel je v duchodu starobnim a obcas mi. Chodi vypóahat do meho obchodu s prodejem, vybalovani zbozi anebo informuje zakazniky o sortimentu. Platim mu za to male castky, ktere nepresahnou 30.000,- kc rocne. Manzel ale nema ŽL a pokud bych s nim uzavrela prikazni smlouvu nebo o dílo a castka by nepresahla 30.000,- kc, musi mit zivnost. list a lze mu castku vyplacet hotove na zaklade prijmoveho dokladu? Dekuji vam. Corliova