Podstatnou změnou oproti dřívější právní úpravě v loterijním zákoně je, že nový zákon o hazardních hrách marketingové soutěže (spotřebitelské soutěže) samostatně neupravuje. Z toho vyplývá, že pokud pořadatel pod pořádání spotřebitelské soutěže neskryje hazardní hru ve smyslu nového zákona, neplatí pro takovou soutěž dřívější omezení, podle kterých nesměla být soutěž závislá na náhodě a hodnota cen nesměla převýšit určitou částku.
 
V prvé řadě je tedy nutné vyloučit, aby spotřebitelská soutěž byla hazardní hrou. Tou se rozumí hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost.
 
Je tedy zjevné, že o hazardní hru nepůjde, pokud:

• (buď) o výhře nerozhoduje náhoda nebo neznámá okolnost (ani zčásti) – typicky u znalostních či dovednostních soutěží,
• (anebo) podmínkou účasti v soutěži není vložení sázky (za sázku se nepovažuje běžný nákup zboží nebo služby nebo účast na marketingové akci; je však nutno vzít v úvahu, že za sázku se považuje takový nákup zboží nebo služby, kdy cena zboží nebo služby přesahuje cenu obvyklou stanovenou podle zákona upravujícího oceňování majetku, a také částka převyšující cenu za volání nebo odeslání textové nebo multimediální zprávy vyplývající ze smlouvy mezi účastníkem hazardní hry a poskytovatelem služeb elektronických komunikací).

Zákaz nekalých obchodních praktik

Pokud je jisté, že soutěž nespadá pod zákon o hazardních hrách, ještě to neznamená, že nepodléhá žádným pravidlům. V prvé řadě spotřebitelská soutěž je obchodní praktikou vůči spotřebiteli dle zákona o ochraně spotřebitele. Podle tohoto zákona jsou zakázané nekalé obchodní praktiky, tedy takové, které jsou v rozporu s požadavky odborné péče a jsou způsobilé podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele.
 
V souvislosti se soutěžemi lze pak za nekalé obchodní praktiky považovat zejména:

• nepravdivé údaje v pravidlech soutěže a v propagaci soutěže,
• nabízení výrobků nebo služeb prostřednictvím soutěže o ceny, aniž by byly ceny uděleny nebo aniž by ceny odpovídaly původní nabídce nebo byla udělena odpovídající náhrada,
• vytváření klamného dojmu, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, popřípadě že vyhraje cenu nebo jinou výhru, pokud bude jednat určitým způsobem, ačkoli ve skutečnosti žádná taková cena ani obdobná výhra neexistuje, nebo pro získání ceny nebo jiné obdobné výhry musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo mu vznikají výdaje,
• pyramidový program, kdy spotřebitel zaplatí za možnost získat odměnu, která závisí na získání dalších spotřebitelů do programu, nikoli na prodeji nebo spotřebě výrobku.

Pokud se podnikatel vyhne shora uvedeným úskalím (soutěž nebude hazardní hrou ani nekalou praktikou), neplatí již omezení v možnosti využití prvku náhody pro výběr výherce ani omezení pro druh a hodnotu výher v soutěži. Výhry tak mohou být peněžité i nepeněžité (včetně například nemovitostí). Spotřebitelské soutěže také už není třeba hlásit úřadům.
 
Klíčovým úkolem pro organizátora soutěže tak bude příprava a zveřejnění pravidel soutěže, které stanoví podmínky účasti, podmínky výhry a konkrétní ceny. Vzhledem k zákonnému požadavku, aby spotřebitel obdržel pravdivé, úplné a nezastřené informace o podmínkách soutěže (jinak by se jednalo o nekalou obchodní praktiku), ale také s přihlédnutím k tomu, že ceny v soutěžích již mohou jít do vysokých částek, měla by být pravidla soutěže precizní a podrobná. Jen tak se podnikatel vyvaruje rizika problémů ze strany České obchodní inspekce, případně sporů se spotřebiteli.
 
Zajištěno by mělo být také dostatečné zveřejnění pravidel soutěže po celou dobu trvání soutěže, jakož i založení verifikované verze pravidel k počátku soutěže (např. ověřením podpisu statutárního orgánu), aby podnikatel mohl doložit, že v průběhu soutěže nedocházelo k neoznámeným změnám pravidel.
 
Je tedy zřejmé, že i nadále bude nutné přípravě pravidel soutěží věnovat dostatečnou péči. Nejlépe s odbornou pomocí právníka se zkušenostmi s reklamním právem nebo marketingového specialisty.

Článek byl připravený ve spolupráci s Advokátní kanceláří Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři.