Evidovaná tržba je platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a zároveň zakládá rozhodný příjem.
 
Formální náležitosti splňuje platba, která je uskutečněna:

• v hotovosti,
• platební kartou, šekem nebo směnkou,
• jinou formou (např. stravenkou, voucherem, poukazem, dárkovou kartou, bitcoiny atp.),
• započtením kauce (nebo obdobné jistoty) složené některou z výše uvedených forem.

Rozhodným příjmem rozumíme příjem, který je:

• u fyzické osoby příjmem ze samostatné činnosti (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem této daně, ojedinělých příjmů nebo příjmů podléhajících srážkové dani podle zvláštní sazby),
• u právnické osoby příjmem z podnikání (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem této daně, ojedinělých příjmů, příjmů podléhajících srážkové dani podle zvláštní sazby daně nebo příjmů podléhajících dani ze samostatného základu daně).

Naproti tomu existují tržby vyloučené – tj. tržby, které nepodléhají povinné evidenci tržeb podle zákona o evidenci tržeb.

1. Vyloučené tržby podle subjektu („státní“ a příspěvkové organizace)

Evidovanou tržbou nejsou tržby:

• státu – těmito tržbami chápeme např. příjmy státu v podobě daní, cel, poplatků, pojistného, příjmy z prodeje/pronájmu majetku státu atp. V těchto případech by nebylo účelné, aby stát kontroloval „sám“ sebe. Nicméně těmito tržbami nechápeme např. tržby státního podniku, které obecně evidenci tržeb podléhají.
• územního samosprávného celku – příjmy (tržby) obcí a krajů tedy evidenci tržeb nepodléhají – a to ani takové příjmy, které by plynuly z podnikatelské činnosti těchto subjektů
• příspěvkové organizace
• České národní banky – i zde (jako např. u státu) není důvod „kontrolovat“ příjmy (tržby)
• držitele poštovní licence – tato výjimka je prakticky výjimkou pro Českou poštu, s. p.

2. Vyloučené tržby podle subjektu (bankovní a podobné, energetické, vodohospodářské)

Dalšími vyloučenými tržbami z evidence, jsou tržby:

• banky (včetně zahraniční),
• spořitelního a úvěrního družstva,
• pojišťovny a zajišťovny,
• investiční společnosti a investičního fondu,
• obchodníka s cennými papíry,
• centrálního depozitáře,
• penzijní společnosti,
• penzijního fondu,
• z podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona (v případě, že by takovýto subjekt měl i jiné příjmy než tyto, výjimka by se na tyto jiné příjmy nevztahovala a podléhaly by evidenci tržeb),
• z podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích (i zde by se vyloučení z evidence tržeb vztahovalo pouze na tyto „licencované“ příjmy a nikoli na případné jiné příjmy daných subjektů).

Nad tržbami výše uvedených subjektů má již stát určitou kontrolu, která by měla být dostatečná a evidence tržeb by byla pro tyto subjekty „nadbytečná“.

3. Vyloučené tržby podle jejich povahy

Třetí skupinou tržeb, které nejsou evidovanou tržbou, jsou tržby:

• uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla (DIČ) a během 10 dní následujících po jeho přidělení – tato výjimka z evidence tržeb je čistě praktickou záležitostí, evidovat tržby dříve by bylo technicky nemožné,
• z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi – do této kategorie spadají tržby subjektů, které nejsou držiteli poštovní licence. Mezi vyňaté tržby řadíme např. poštovní podání, třídění a přepravu poštovních zásilek a jejich dodání adresátovi. Opět zde platí, pokud tyto subjekty poskytují i jiné služby, na tyto jiné služby se již evidence tržeb vztahuje (obdobně to platí pro prodej jiného zboží),
• ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem – zaměstnavatel může přijímat od svých zaměstnanců nejrůznější platby (v hotovosti) – nejčastěji např. doplatek za stravenky nebo jiné zaměstnanecké benefity – v tomto případě tyto platby evidenci tržeb nepodléhají,
• ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením,
• z jízdného nebo související platby hrazených v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob – z evidence tržeb jsou v tomto případě vyňaty tržby z jízdného, ale i např. z poplatků za zavazadlo, přepravu zvířete atp. Naopak již nejsou vyloučené tržby z prodeje např. občerstvení, suvenýrů atd. na palubě takového dopravního prostředku během jízdy,
• na palubě letadel – zde by nebylo možné technicky evidenci tržeb realizovat,
• z osobní železniční přepravy (myšleno vlakové),
• z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků – o drobnou vedlejší činnost jde v případě, že veřejně prospěšný poplatník v roce, který předchází roku, ve kterém by mu bez dalšího vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, neměl příjem (tržbu) z této činnosti vyšší než 175 000 Kč, nebo tyto příjmy činily méně než 5 % z celkových příjmů (tržeb) veřejně prospěšného poplatníka za sledované období. Nový veřejně prospěšný poplatník musí provést kvalifikovaný odhad výše těchto svých příjmů (tržeb),
• z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu – zde se jedná o další spíše „technickou“ výjimku z evidence tržeb,
• z provozování veřejných toalet.

4. Vyloučené tržby na základě nařízení vlády

Evidovanou tržbou nejsou také tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tato tržba plyne, pokud tuto překážku nelze odstranit evidováním tržeb ve zjednodušeném režimu. Tyto tržby stanoví nařízením vláda (nicméně zatím se neobjevila oblast, kterou by bylo nutné tímto způsobem z evidence tržeb vyloučit).

Závazné posouzení o evidenci tržeb

Pokud poplatník přece jenom tápe v tom, zda jeho tržba má nebo nemá podléhat evidenci tržeb, nebo zda může evidovat ve zjednodušeném režimu (v tomto režimu lze evidovat takové tržby, jejichž evidování by běžným „on-line“ způsobem znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti), může požádat finanční úřad o závazné posouzení.
 
Tato žádost musí obsahovat popis platby, která má podléhat posouzení, a návrh výroku. Závazné posouzení nás bude stát 1 000 Kč (což je oproti jiným závazným posouzením, které nás přijdou na 10 000 Kč, relativně levné). Taky lhůta, ve které by se měl správce daně vyjádřit, je zkrácena ze tří měsíců na 15 dní (i když tyto lhůty nejsou fakticky uzákoněny).