Ačkoli se mzdové listy týkají nejen daňových položek v rámci zaměstnancovy mzdy, je zajímavé, že žádný jiný předpis než zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) tento pojem nespecifikuje. A když už je o mzdovém listu zmínka, odkazuje předpis na § 38j právě zákona o daních z příjmů (např. je tomu tak u zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení).
 
Tento článek se bude zabývat povinnými náležitostmi právě ze zákona o daních z příjmů.
 
Jak už bylo avizováno výše, oblast mzdového listu řeší § 38j ZDP. Ten konkrétně uvádí, že plátci jsou povinni vést pro poplatníka kromě jiného mzdové listy.
 
Mzdový list pak pro účely daně musí obsahovat:

• poplatníkovo jméno, i dřívější (zde měl zřejmě zákonodárce na mysli především příjmení, jinak by nebyl dostatečně identifikován – správně by zde mělo být tedy uvedeno jméno a příjmení včetně všech dřívějších příjmení),
• rodné číslo (u daňového nerezidenta datum narození, číslo a typ dokladu totožnosti s uvedením kódu státu výstavce a dále kód státu rezidentství),
• bydliště (u daňového nerezidenta bydliště ve státě rezidentství),
• jméno a rodné číslo osoby, na kterou uplatňuje slevu na dani a daňové zvýhodnění (tedy na manželku a děti), dále nezdanitelné částky podle § 15 ZDP (např. odpočet životního pojištění, dary, úroky z hypotéky) a částku slev na dani (např. slevu za studium, vlastní invaliditu, slevy na vyživovanou manželku a děti),
• den nástupu do zaměstnání (u daňového nerezidenta i datum ukončení zaměstnání v ČR),
• měsíční částky:
  • úhrn zúčtovaných mezd (peněžních i naturálních),
  • částky osvobozené od daně z úhrnu mezd,
  • základ pro výpočet zálohy na daň nebo srážkové daně,
  • vypočtená záloha nebo srážková daň,
  • měsíční sleva na dani a záloha snížená o slevy,
  • měsíční daňové zvýhodnění, sleva na dani za dítě a daňový bonus a záloha snížená o měsíční slevy,
  • skutečně sražená záloha,
• součet údajů za zdaňovací období podle předchozího bodu a úhrn měsíčních daňových bonusů,
• údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování daně.

V § 38j odst. 10 ZDP se dále hovoří o tom, že je plátce daně (tedy zaměstnavatel) povinen uvést na mzdovém listě i částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (obvykle zkracováno jako sociální pojištění) a na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen ze svých příjmů platit poplatník (tedy zaměstnanec).
 
Z logiky věci ale vyplývá, že na mzdovém listu bude uvedena též částka obou pojištění, kterou platí zaměstnavatel – ta je součástí tzv. superhrubé mzdy, která tvoří základ daně a tento základ daně je povinnou náležitostí mzdového listu, jak bylo uvedeno výše. Ovšem již zde není povinnost oddělit složku sociálního pojištění a složku zdravotního pojištění – ale v praxi tomu tak na mzdovém listu bývá, aby byla možná kontrola i vyměřovacího základu u obou pojištění.
 
Zákon o daních z příjmů se o mzdovém listu pak zmiňuje již jen v § 38h odst. 3, který se týká solidárního zvýšení daně. Mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částku rozdílu ve výši 7 % mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení.

Novinky u mzdového listu

Povinná náležitost mzdového listu, týkající se ročního zúčtování daně, je novinkou platnou od 1. 1. 2015, na kterou reagovala finanční správa dne 20. 12. 2016 a vydala informaci o tom, jak mají mzdové listy za rok 2015 a 2016 vypadat a jak bude požadovat dodržení zákona od roku 2017.
 
Z této informace tedy vyplývá, že pro rok 2016 bude finanční správa akceptovat, pokud mzdový list za zdaňovací období roku 2016 bude obsahovat údaje o ročním zúčtování buď roku 2015, nebo 2016.
 
Ovšem od roku 2017 předpokládá, že budou mzdové programy již nastaveny tak, aby mzdový list za rok 2017 obsahoval údaje o výpočtu daně za rok 2016. Je to vcelku logický argument, neboť roční zúčtování daně roku 2016 se projeví ve výplatě zaměstnance v roce 2017.

Mzdový list v programech POHODA a PAMICA

Zákon nestanoví, jak má mzdový list vypadat graficky. V zákoně uváděné povinné údaje lze chápat jako minimální a jistě je možné údaje uvést také ve formě příloh ke mzdovým listům. Právě tak to učinil i program POHODA a program PAMICA u údajů o ročním zúčtovaní daně.
 
Pokud je v Personalistice zaškrtnut údaj, že u poplatníka je provedeno roční zúčtování záloh, objeví se na první straně mzdového listu informace, že je povinnou přílohou tiskopis „Výpočet daně z příjmů“.
 
Tento dokument totiž obsahuje veškeré povinné údaje ze zákona – není důvod ho znovu rozepisovat do tiskopisu mzdového listu, ale bude postačovat, pokud bude k „hlavnímu mzdovému listu“ připojen (stejně jako tomu např. je u rozpisu osob, na které se uplatňují slevy na dani, dále u rozpisu dovolené, náhrad a srážek z mezd).

Závěr

Novinka týkající se mzdového listu, na kterou bude nyní finanční správa více dbát, nepředstavuje podle mého názoru žádný problém u zaměstnavatelů, neboť údaje potřebné pro výpočet daně již musely být někde zachyceny.
 
Je tedy jen otázkou, zda tato data programátoři různých mzdových programů zakomponují přímo do tiskopisu mzdového listu, nebo se ke mzdovému listu připojí vyplněný tiskopis Ministerstva financí (aktuální verze pro roční zúčtování daně za rok 2016).

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.