Dne 1. července 2017 to bude jeden rok od doby, co nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb., tzv. zákon o registru smluv (dále jen „ZRS“).
 
Jak vyplývá z důvodové zprávy, tento zákon má zajistit především kontrolu moci veřejné (byť jen neformální) a větší transparentnost v případě nakládání s veřejnými prostředky.
 
Zákonodárci obdobné snahy projevili již dříve, například přijetím zákona o veřejných zakázkách nebo zákona o svobodném přístupu k informacím, který umožňuje na základě individuální žádosti požadovat po povinném subjektu (státní orgán, územní samosprávný celek nebo jeho orgán, veřejná instituce a orgán veřejné moci) zákonem nevyloučené informace.
 
Zákon o registru smluv má charakter zvláštního právního předpisu a nepřímo doplňuje či mění jak úpravu smluvního práva v občanském zákoníku (dále jen „OZ“), tak řadu předpisů upravujících uveřejnění smluv.
 
Předmětem zákona o registru smluv je úprava zvláštních podmínek účinnosti některých smluv, stanovení základního rámce a pravidel pro uveřejňování těchto smluv prostřednictvím registru smluv a konečně také úprava samotného registru.

Registr smluv

Registr smluv je  informační systém zřízený podle zákona o registru smluv, který má za úkol zajistit zveřejnění smluv. Správcem i provozovatelem tohoto informačního systému je Ministerstvo vnitra ČR.
 
Zákon o registru smluv přináší zásadní změny do smluvních vztahů, které budou muset vybrané smluvní strany v procesu uzavírání smluv vždy respektovat. Pravidla obsažená v tomto zákoně (např. povinnost uveřejňovat uzavřenou smlouvu povinným subjektem nebo povinnost uzavírat smlouvu podléhající uveřejnění písemně) je třeba považovat za závazná, takže smluvní strany nemají možnost se od těchto pravidel odchýlit a musí je vždy splnit.
 
Protože převažuje veřejný zájem na tom, aby se zajistila transparentnost smluvních vztahů ve veřejném sektoru, nejsou tato pravidla záměrně v dispozici smluvních stran. Proto i následky porušení těchto povinností vedou k neúčinnosti smlouvy, respektive k absolutní neplatnosti smlouvy (ve smyslu ustanovení § 7 ZRS ve spojení s ustanovením § 588 OZ).
 
Zákon o registru smluv tak představuje významný zásah do zásady neformálnosti a stanovuje zákonné požadavky na formu smlouvy, od kterých není možné se odchýlit. Smlouvy, které se musí povinně uveřejňovat v registru, je nutné vždy uzavřít písemně.
 
Před přijetím zákona o registru smluv nastávala účinnost smlouvy jejím uzavřením, nebylo-li mezi smluvními stranami ujednáno jinak. Nyní se účinnost smlouvy podmiňuje jejím zveřejněním v registru. Dokud nebude uzavřená smlouva uveřejněna v registru, nemůže žádná ze smluvních stran započít své plnění (smlouva nebude totiž účinná, a proto by se jednalo o plnění bez právního důvodu).
 
Povinnost uveřejnit smlouvu je stanovena pro smluvní vztahy (soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci), jejichž smluvní stranou je:

• Česká republika,
• územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy (vyjma obcí I. a II. typu),
• státní příspěvková organizace,
• státní fond,
• veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
• dobrovolný svazek obcí,
• regionální rada regionu soudržnosti,
• příspěvková organizace územního samosprávného celku (vyjma příspěvkových organizací obcí I. a II. typu),
• ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
• obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
• státní podnik nebo národní podnik,
• zdravotní pojišťovna,
• Český rozhlas nebo Česká televize nebo
• právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.

Prostřednictvím registru smluv se povinně zveřejní soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotací nebo návratné finanční výpomoci.

Soukromoprávní a veřejnoprávní smlouva

Soukromoprávní smlouvu můžeme definovat jako dvoustranné či vícestranné právní jednání, které zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti smluvních stran (např. nájemní smlouvy, kupní smlouvy, smlouvy o dílo, atp.). V úvahu připadá také negativní vymezení soukromoprávní smlouvy ve smyslu správního řádu, který definuje pojem smlouvy veřejnoprávní.
 
Veřejnoprávní smlouvou je dvoustranné nebo vícestranné právní jednání, které zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva.
 
Zásadní rozdíl mezi soukromoprávní a veřejnoprávní smlouvou tkví v tom, že veřejnoprávní smlouvy upravují veřejná subjektivní práva a povinnosti plynoucí z norem správního práva, zatímco soukromoprávní smlouvy upravují soukromá práva a povinnosti pramenící z norem soukromého (zejména občanského) práva.
 
V registru smluv se povinně uveřejňují soukromoprávní smlouvy. Veřejnoprávní smlouvy (s výjimkou smluv o poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci) se na rozdíl od soukromoprávních smluv v registru uveřejňovat nemusí.
 
V případě, že je charakter smluv sporný (u některých může být kombinovaný), je na místě uveřejnit v registru každou smlouvu a vyhnout se tak případné sankci absolutní neplatnosti smlouvy.
 
Podle zákona může uveřejnění smlouvy v registru provést kterákoli ze smluvních stran. Zákon tak samotnou povinnost uveřejnění smlouvy ponechává na svobodném jednání smluvních stran.
 
Aby se smlouva v registru uveřejnila správně, musí se vložit textový obsah smlouvy v elektronické podobě v otevřeném a strojově čitelném formátu (např. DOC nebo PDF). Dále se vloží metadata obsahující alespoň identifikaci smluvních stran, vymezení předmětu smlouvy, cenu – pokud ji smlouva neobsahuje, pak hodnotu předmětu smlouvy (pokud ji lze určit) –  a datum uzavření smlouvy.
 
Zaslání smlouvy správci registru smluv (Ministerstvu vnitra ČR) se provede pomocí elektronického formuláře do datové schránky, která byla zřízena výhradně pro tento účel. Jakmile se v registru smlouva uveřejní, správce registru zašle do datové schránky, ze které mu byla smlouva zaslána, potvrzení o jejím uveřejnění.
 
Zaslání potvrzení se provádí zpravidla automatizovaně. Správce registru smluv v něm uvede metadata smlouvy a zabezpečí ho způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat.
 
Zákon o registru smluv (§ 3 odst. 1 ZRS) stanoví i výjimky z povinnosti uveřejnění smlouvy. Předně se prostřednictvím registru neuveřejní informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.
 
Takovým předpisem je zejména zákon o svobodném přístupu k informacím. V daném případě se ale mezi tyto předpisy řadí i další zákony (např. zákon o právu na informace o životním prostředí, zákon o bankách, zákon o krizovém řízení, atp.). Toto omezení míří především na informace mající povahu utajovaných informací, osobních údajů, obchodního tajemství nebo práv duševního vlastnictví.
 
Dále pak zákon o registru smluv (§ 3 odst. 2 ZRS) stanoví i další výjimky z povinnosti uveřejnění smlouvy. Předně jde o smlouvy uzavírané s fyzickou osobou, která jedná mimo svou podnikatelskou činnost, nejde-li o převod vlastnického práva.
 
Dále jde také o smlouvy, kde smluvní stranou je územní samosprávný celek (obec) nebo příspěvková organizace územního samosprávného celku, avšak taková obec není obcí I. a II. typu (tj. nevykonává žádnou přenesenou působnost).
 
Mezi další výjimky z povinnosti uveřejnění uvedené v § 3 odst. 2 ZRS patří např. smlouvy, u kterých výše hodnoty jejich předmětu (nikoli tedy prosté ceny, ale ceny obvyklé ve smyslu § 492 odst. 1 OZ) nepřesahuje 50 000 Kč bez DPH. A dále též smlouvy, jejichž plnění se provádí převážně mimo území ČR, smlouvy, které jsou uzavřeny s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem, anebo například technické předlohy, návody, výkresy či projektové dokumentace.

Dopady neuveřejnění smlouvy v registru

Zásadním dopadem zákona o registru smluv je podmínění účinnosti povinně uveřejňované smlouvy jejím uveřejněním (včetně příslušných metadat) v registru smluv. Týká se to smluv uzavíraných po 1. 7. 2017, tj. po roce od nabytí účinnosti ZRS.
 
Pro smlouvy uzavřené ve „zkušebním období“ mezi 1. 7. 2016 až 30. 6. 2017 (včetně) tyto sankce tedy neplatí.
 
Ustanovení § 6 a § 7 ZRS týkající se následků (ne)uveřejnění smlouvy a následného zrušení smlouvy nabývají účinnosti 1. 7. 2017. V praxi to znamená, že jedna ze smluvních stran musí zaslat smlouvu správci registru smluv nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se smlouva uzavřela.
 
Lhůta 30 dnů je ale lhůtou pořádkovou, se kterou nejsou spojeny sankční následky. To ovšem neplatí o lhůtě uvedené v § 7 ZRS, která je tříměsíční a způsobuje absolutní neplatnost neuveřejněné smlouvy.
 
Smlouva uzavřená po 1. 7. 2017 se musí uveřejnit do 3 měsíců ode dne jejího uzavření, jinak bude zrušena od počátku. Zákon o registru smluv tak od 1. 7. 2017 sankcionuje neuveřejnění smlouvy absolutní neplatností.
 
Jednoroční „zkušební období“ mělo smluvní strany připravit zejména na sankci neplatnosti smluv, která může mít pro obě smluvní strany zcela fatální následky. V případě absolutně neplatné smlouvy totiž dochází fakticky k plnění bez právního důvodu a smluvním stranám tak vzniká vzájemný nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

Příklad

Zhotovitel provede pro objednavatele stavební práce na základě smlouvy o dílo, která se neuveřejnila v registru smluv. Takto uzavřená smlouva o dílo bude absolutně neplatná. Plnění zhotovitele (vykonané stavební práce), jakož i plnění objednatele (zaplacení ceny díla) pak postrádají v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy právní základ a jsou plněním bez právního důvodu. Smluvním stranám tak vzniká vzájemný nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Takovou situaci je pak vhodné řešit např. uzavřením dohody o narovnání (dle ustanovení § 1903 a následujících OZ), kde si smluvní strany upraví a vypořádají vzájemně sporné nároky.
 
Subjektů, jichž se týká povinnost uveřejnit smlouvu v registru smluv, je nemalé množství. Pokud druhá smluvní strana (zejména podnikající osoby) uzavře smlouvu s povinným subjektem (ve smyslu taxativně vymezených subjektů v zákoně o registru smluv), stává se sama automaticky povinným subjektem.
 
V takovém případě mají obě smluvní strany stejný zájem na uveřejnění smlouvy v registru, protože v případě jejího neuveřejnění bude smlouva postižena sankcí neplatnosti.
 
Problematika registru smluv se tak bude týkat např. podnikatelů, kteří se účastní zadávacího řízení v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek, podnikatelů, kteří uzavírají smlouvy s obcemi  III. typu (vykonávající rozšířenou působnost) nebo jejich příspěvkovými organizacemi, anebo podnikatelů, kteří uzavírají smlouvy s právnickými osobami, kde mají územní samosprávné celky nebo stát většinovou majetkovou účast.
 
Smluvní strany by si také měly v rámci závěrečných ustanovení příslušné smlouvy ošetřit, která z nich smlouvu v registru uveřejní. Vhodné bude rovněž přikládat k uzavřené smlouvě i zaslané potvrzení o jejím uveřejnění.