Daňové zvýhodnění od roku 2017

Novela zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) zvyšuje daňové zvýhodnění na druhé vyživované dítě z částky 17 004 Kč ročně na částku 19 404 Kč. Na třetí a každé další vyživované dítě z částky 20 604 Kč ročně na částku 24 204 Kč.
 
U zaměstnavatele se měsíční daňové zvýhodnění zvyšuje u druhého vyživovaného dítěte o 200 Kč, tj. z částky 1 417 Kč na částku 1 617 Kč a na třetí a každé další vyživované dítě o 300 Kč, tj. z částky 1 717 Kč na částku 2 017 Kč.
 
Zvýšené měsíční daňové zvýhodnění se použije poprvé při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc červenec 2017. Zbývající část nároku (za předpokladu splnění zákonných podmínek), bude poplatníkovi poskytnuta v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2017, popř. v rámci podaného daňového přiznání.

Výdaje stanovené procentem z příjmů

Pro rok 2017 platí přechodné období, dle kterého si podnikatelé mohou vybrat, zda uplatní vyšší výdajový paušál účinný v roce 2016, ovšem bez možnosti uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku bez vlastních příjmů normované v § 35ca ZDP.
 
Nebo mohou uplatnit paušální výdaje s přísnějším nižším limitem účinným od roku 2018 a současně se na ně nebude vztahovat omezení § 35ca ZDP pro uplatnění zmíněných daňových úlev, které se s účinností od 1. 1. 2018 ruší.
 
Od roku 2018 pak budou platit nižší výdajové paušály pro všechny podnikatele a pronajímatele bez dalších podmínek a omezení. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může nově uplatnit paušální výdaje maximálně ve výši:

• 80 % u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného – maximální výdaj 800 000 Kč,
• 60 % u příjmů ze živnostenského podnikání – maximální výdaj 600 000 Kč ,
• 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d ZDP a podle § 7 odst. 6 ZDP – maximální výdaj 400 000 Kč,
• 30 % u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku a u příjmů z nájmu podle § 9 odst. 1 ZDP – maximální výdaj 300 000 Kč.

Daň stanovená paušální částkou

Již od zdaňovacího období roku 2017 je možné při splnění ostatních podmínek daných § 7a ZDP stanovit daň paušální částkou poplatníkovi, který má vedle příjmů ze samostatné činnosti i příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, a poplatníkovi provozujícímu samostatnou činnost se zaměstnanci.
 
Dále uvádíme některé změny daně z příjmů fyzických osob, které jsou účinné od roku 2018.

Slevy na dani v návaznosti na invaliditu a na průkaz ZTP/P

Možnost uplatnění základní a rozšířené slevy na invaliditu a posouzení dítěte jako vyživovaného je vázaná na skutečnost, od kdy byl, resp. nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu určitého stupně.
 
Dosud byla rozhodující skutečnost, kdy začal být příslušný invalidní důchod vyplácen. Obdobně se postupuje u zvýšené slevy na manžela, zvýšeného daňového zvýhodnění na děti nebo slevy na držitele průkazu ZTP/P.

Zánik možnosti splnit limit pro získání daňového bonusu prostřednictvím příjmů z kapitálu a příjmů z nájmu

Od roku 2018 dojde ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu na vyživované děti. Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) a příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) se nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutný splnit pro získání daňového bonusu (šestinásobek minimální mzdy).
 
Daňový bonus na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) nebo příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP).

Daňový režim zálohy na výplatu podílu na zisku

Nově je v ustanovení ukotven obecný princip, který se uplatňuje při aplikaci srážkové daně. Na každou vyplacenou zálohu na příjem, ze kterého je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby, či doplatek z vyúčtování celkového plnění se nyní pohlíží jako na samostatný příjem.

Žádost o vrácení vratitelného přeplatku

Pokud podá poplatník podle nové právní úpravy daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost o přeplatek jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.

Srážková daň

Rozšiřuje se možnost použití daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně v § 6 odst. 4 ZDP v případech, kdy poplatník nepodepíše u plátce daně „Prohlášení k dani“.
 
Srážková daň se nyní uplatňuje u dohody o provedení práce, kdy úhrnná výše příjmů u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč. Nově tomu bude také u příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu (např. u dohod o pracovní činnosti), které v úhrnné výši nepřesahují u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.

Komunikace mezi plátcem daně a poplatníkem

Rozšiřují se také možnosti komunikace mezi plátcem daně a poplatníkem v § 38k ZDP i na využití jiného způsobu zachycení projevu vůle poplatníka než písemného, na základě kterého bude možné „Prohlášení k dani“ zpracovávat a uchovávat i v elektronické podobě.
 

Související články:
Změny v dani z příjmů právnických osob od 1. 7. 2017
Změny v dani z příjmů v průběhu roku 2017