Daňové zvýhodnění na jedno dítě se nemění, zůstává na částce 13 404 Kč ročně, zvyšuje se však zvýhodnění na druhé dítě na 19 404 Kč ročně (z dřívějších 17 004 Kč) a na třetí a každé další dítě na 24 204 Kč ročně (z dřívějších 20 604 Kč).

Zvýšení daňového zvýhodnění platí zpětně za celý rok 2017.

Nejdříve zaznamenají pozitivní dopad této vyšší daňové úlevy na svou čistou mzdu zaměstnanci, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na druhé a další vyživované dítě prostřednictvím svého zaměstnavatele, a to poprvé ve mzdě zúčtované za červenec 2017.

Za měsíce leden až červen 2017 zohlední zaměstnavatel vyšší částky daňového zvýhodnění v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, pokud o ně zaměstnanec požádá do 15. 2. 2018. Zaměstnanci je pak vyplatí nejpozději při zúčtování mzdy za březen 2018.

Ostatní poplatníci, kterým není prováděno roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a kteří splňují podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na druhé a další vyživované dítě, uplatní vyšší úsporu na daňové povinnosti (popřípadě daňovém bonusu) za celý rok 2017 v rámci přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017, které se podává v termínu do 1. 4. 2018, v případě zpracování daňovým poradcem do 1. 7. 2018.

Daňové zvýhodnění je specifická úleva na dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky – fyzické osoby, kteří hmotně zabezpečují jedno nebo více dětí. Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) stanovuje konkrétní částky daňového zvýhodnění a také podmínky kladené na poplatníka a na dítě.

Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě či děti, pokud spolu žijí ve společně hospodařící domácnosti.

Dále si ukážeme, jak definuje zákon o daních z příjmů poplatníka, který může daňové zvýhodnění uplatnit, vyživované dítě, na něž je možné daňové zvýhodnění uplatnit, a společně hospodařící domácnost.

Kdo může daňové zvýhodnění uplatnit?

Daňové zvýhodnění za splnění stanovených podmínek (viz dále) může vždy uplatnit daňový rezident. Daňový nerezident jen za podmínky, že je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořící Evropský hospodářský prostor (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a pokud jeho příjmy z území České republiky tvoří nejméně 90 % všech jeho příjmů.

Daňové zvýhodnění nemůže uplatnit poplatník, který použije při stanovování dílčího základu daně z podnikání (§ 7 ZDP) nebo nájmu (§ 9 ZDP) výdaje v zákonem stanovené procentní výši z příjmů, tedy tzv. paušální výdaje, a součet takto stanovených dílčích základů přesáhne 50 % celkového základu daně.

Příklad

Poplatník za daný kalendářní rok vykázal v daňovém přiznání dílčí základ daně ze závislé činnosti (tedy ze zaměstnání) ve výši 350 000 Kč, dílčí základ daně z podnikání (výdaje uplatněny v prokázané výši, nikoliv paušálem) ve výši 120 000 Kč, dílčí základ daně z nájmu (výdaje uplatněny paušálem) ve výši 490 000 Kč, dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP ve výši 50 000 Kč. Může poplatník zvažovat uplatnění daňového zvýhodnění?

Celkový základ daně činí 1 010 000 Kč. Součet dílčích základů daně z podnikání a pronájmu, pokud byly použity paušální výdaje, jsou 490 000 Kč.

U příjmů z podnikání paušální výdaje použity nebyly a dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 nepodléhá testu, zda byly nebo nebyly výdaje uplatněny paušálem.

490 000/1 010 000 = 48,5 %. Jelikož součet dílčích základů daně z podnikání a nájmu, u nichž byly uplatněny výdaje paušálem, nepřesáhl 50 % celkového základu daně, může poplatník zvažovat uplatnění daňového zvýhodnění při splnění dalších zákonných podmínek.

Změna od roku 2018

S účinností od roku 2018 se výrazně snižují limity maximálních výdajů, které lze uplatnit jako výdaje procentem z příjmů (paušální výdaje) u příjmů z podnikání a nájmu. O jaké konkrétní hodnoty jde, ukazuje následující tabulka.

Tab.: Limity pro uplatnění paušálních výdajů
 

 
Od roku 2018 ovšem už budou moci daňové zvýhodnění uplatnit i poplatníci, kteří využívají při stanovení dílčích základů daně z podnikání nebo nájmu paušální výdaje, a to bez výše uvedeného testování, zda součet dílčích základů daně z takových příjmů přesáhne 50 % celkového základu daně či nikoliv.

Pro rok 2017 je poplatníkům uplatňujícím paušální výdaje dána možnost výběru. Buď budou postupovat podle znění zákona o daních z příjmů účinného do 30. 6. 2017 a zohlední maximální limity pro výdaje platné pro rok 2017 (viz tabulka výše). Pro uplatnění daňového zvýhodnění pak budou provádět výše uvedený „50% test“.

Nebo se budou při uplatňování paušálních výdajů řídit limity pro rok 2018 a možnost uplatnění daňového zvýhodnění jim zůstane zcela zachována.

Aby poplatník mohl vůbec uvažovat o možnosti uplatnění daňového zvýhodnění, musí dosahovat určité úrovně příjmů, které podléhají dani z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozené.

Existují tři varianty uplatnění daňového zvýhodnění:

• Pokud je daňové zvýhodnění nižší než daňová povinnost po uplatnění ostatních slev, pak má daňové zvýhodnění u poplatníka charakter další slevy na dani.
• Pokud je daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost po uplatnění ostatních slev, pak se daňové zvýhodnění u poplatníka uplatní z části jako sleva na dani (až do vyčerpání daňové povinnosti) a část daňového zvýhodnění, které již nelze uplatnit jako slevu na dani (daňová povinnost je již nulová, nelze ji už snižovat), pak představuje tzv. daňový bonus, který je poplatníkovi vrácen státem.
• Daňové zvýhodnění se uplatní pouze ve formě daňového bonusu v případě, že daňová povinnost před jeho uplatněním je již nulová.

Zákonné požadavky na poplatníka při čerpání daňového bonusu

Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud činí alespoň 100 Kč. Maximální výše daňového bonusu, který poplatník může čerpat, činí 60 300 Kč ročně. Tento limit se nemění ani po letošní novele, která zavedla vyšší daňové zvýhodnění.

Další podmínkou uplatnění daňového bonusu je, že poplatník musí v daném kalendářním roce dosáhnout příjmů ze závislé činnosti (§ 6), podnikání (§ 7), příjmů z kapitálového majetku (§ 8) nebo pronájmu (§ 9) ve výši alespoň šestinásobku minimální mzdy (pro rok 2017 činí tato minimální hranice 66 000 Kč).

Pokud by tedy poplatník měl v roce 2017 pouze ostatní příjmy zdaňované podle § 10 ZDP, daňový bonus uplatnit nelze, přestože by splňoval minimální limit 66 000 Kč.

Pokud poplatník dosáhl v daném roce pouze příjmů z pronájmu (§ 9) přesahující limit 66 000 Kč za kalendářní rok, pak nesmí vykázat z této činnosti ztrátu (výdaje nesmí překročit dosažené příjmy).

Od roku 2018 se podmínky pro uplatnění daňového bonusu dále zpřísňují, limit šestinásobku minimální mzdy musí být splněn pouze příjmy ze závislé činnosti (§ 6) nebo podnikání (§ 7). Dosažené příjmy z pronájmu a kapitálového majetku již nelze do minimálního limitu zahrnovat.

Kdo je vyživovaným dítětem, na něž lze daňové zvýhodnění uplatnit?

Poplatník může uplatnit daňové zvýhodnění na:

• dítě vlastní či osvojené,
• dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů,
• dítě, které přestalo být u poplatníka v pěstounské péči z důvodu nabytí zletilosti,
• dítě druhého z manželů,
• vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů, pokud rodiče takového dítěte nemají dostatečné příjmy, aby daňové zvýhodnění mohli uplatnit.

Jestliže se jedná o dítě:

• nezletilé bez dalších omezujících podmínek nebo
• zletilé až do dovršení věku 26 let, které:
  • nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
  • se současně soustavně připravuje studiem na budoucí povolání.

Co je nebo není přípravou na budoucí povolání, definuje zákon o státní sociální podpoře.
Z výše uvedených pojmů je vhodné podat doplňující vysvětlení, co je myšleno pojmem dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů. Pokyn GFŘ D-22 k tomu uvádí, že jde o dítě převzaté do takové péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Co je společně hospodařící domácnost?

Podmínkou možnosti uplatnění daňového zvýhodnění je, že poplatník i jím vyživované dítě (děti) žijí ve společně hospodařící domácnosti. Podle ZDP jde o společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Pro možnost uplatnění daňového zvýhodnění je dále důležité ustanovení zákona (§ 35c odst. 7 ZDP), že dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost (např. z důvodu studia) nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění.

V konkrétních situacích je třeba si dobře ujasnit, kdo tvoří společně hospodařící domácnost daného poplatníka a do které společně hospodařící domácnosti vyživované dítě patří. Pokud je dítě po rozvodu rodičů svěřeno soudem do střídavé výchovy obou rodičů, je důležité, s kterým z rodičů a v kterém období dítě skutečně žije ve společně hospodařící domácnosti.

Jakým způsobem a v jaké výši se daňové zvýhodnění uplatňuje?

Daňové zvýhodnění bylo do konce roku 2014 uplatňováno za splnění zákonných podmínek ve stejné výši na každé vyživované dítě.

Od roku 2015 byly pro účely daňového zvýhodnění zavedeny tři úrovně na:

• jedno dítě,
• druhé dítě a
• třetí a každé další dítě.

Přičemž částka daňového zvýhodnění na jedno dítě zůstává až doposud na úrovni daňového zvýhodnění na dítě roku 2014, zatímco částky na druhé, třetí a další vyživované dítě se s účinností od roku 2015 opakovaně zvyšovaly.

Tab.: Vývoj částek daňového zvýhodnění v letech 2014–2017
 

 
Pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek.

Jestliže s dítětem nebo dětmi, na které lze uplatnit daňové zvýhodnění, žije ve společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit kterýkoliv z nich.

Je možné si pro účely daňového zvýhodnění i děti mezi sebou „rozdělit“ – např. na jedno a druhé dítě uplatní daňové zvýhodnění jeden z poplatníků, na třetí dítě druhý z poplatníků.

Může také nastat případ, že za některé měsíce uplatní daňové zvýhodnění na konkrétní dítě jeden z poplatníků, za další měsíce jiný z poplatníků žijící ve společně hospodařící domácnosti.

Příklad

Rodinu tvoří otec, matka a jejich čtyři vlastní nezletilé děti žijící ve společně hospodařící domácnosti. Oba rodiče i všechny jejich děti splňují podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění po celý sledovaný kalendářní rok.

Možné varianty uplatnění daňového zvýhodnění:

• Za celý rok uplatní daňové zvýhodnění na první, druhé, třetí a čtvrté dítě pouze jeden z rodičů dětí. Druhý z rodičů pak neuplatní žádné daňové zvýhodnění.
• Jeden z rodičů uplatní za celý rok daňové zvýhodnění na první a druhé dítě. Druhý z rodičů na třetí a čtvrté dítě. Nebo jeden z rodičů uplatní daňové zvýhodnění na jedno a třetí dítě, druhý na druhé a čtvrté dítě apod.
• Jeden z rodičů uplatní daňové zvýhodnění na první, druhé a třetí dítě po celý rok (12 měsíců), na čtvrté dítě uplatní daňové zvýhodnění v období leden až říjen v poměrné výši (10/12 z roční částky), druhý z rodičů uplatní daňové zvýhodnění pouze na čtvrté dítě a pouze za období listopad až prosinec v poměrné výši (2/12 z roční částky).

Naznačeným způsobem lze najít další možné kombinace uplatnění daňového zvýhodnění na děti, pokud je vyživuje více poplatníků žijící s nimi ve společné domácnosti.

Důležité je, aby v jednom měsíci uplatnil na konkrétní dítě daňové zvýhodnění ve správné výši pouze jeden z nich.

Pokud poplatník nevyživuje dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti po celý rok, může daňové zvýhodnění uplatnit za každý kalendářní měsíc (ve výši 1/12 roční částky), na jehož začátku byly zákonné podmínky pro jeho uplatnění splněny.

Kromě toho lze uplatnit daňové zvýhodnění již za kalendářní měsíc, ve kterém:

• se dítě narodilo,
• začala soustavná příprava dítěte na jeho budoucí povolání,
• bylo dítě osvojeno nebo
• bylo převzato do péče nahrazující péči rodičů.

Pokud poplatník – zaměstnanec podepíše u svého zaměstnavatele prohlášení k dani a včas oznámí zaměstnavateli rozhodné skutečnosti, uplatní prostřednictvím svého zaměstnavatele daňové zvýhodnění ve výši 1/12 roční částky za každý měsíc, kdy splňuje podmínky pro jeho uplatnění.

Jestliže tak neučiní, může požádat zaměstnavatele o dodatečné uplatnění daňového zvýhodnění při ročním zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (požádat musí nejpozději do 15. února po skončení daného kalendářního roku).

Také si může, stejně jako ostatní poplatníci, kteří nemají příjmy ze závislé činnosti, podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob (nejpozději do 1. dubna po skončení daného kalendářního roku, případně do 1. července při zpracování přiznání daňovým poradcem), ve kterém uplatní daňové zvýhodnění za všechny měsíce, za které mu vznikl nárok na daňové zvýhodnění.