Formy a způsoby podání správci daně

Daňový subjekt může podat své podání vůči správci daně za stanovených podmínek i pomocí jiných technických prostředků. Od 1. 7. 2017 je přesněji určeno, že správce daně určí a zveřejní právě tyto jiné technické prostředky, jimiž lze podání učinit.
 
Kromě toho správce daně také zveřejní, jaká podání lze tímto způsobem podávat. Takové podání je pak nutné potvrdit za stanovených podmínek (do pěti dnů).
 
Znamená to tedy, že již nelze automaticky použít „jinou formu podání“, kterou si daňový subjekt zvolí podle svého uvážení nebo možností (e-mail, fax), ale pouze takovou formu, kterou správce daně zveřejní.
 
Prozatím jedinou „povolenou“ formou podání (přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné/dodatečné daňové tvrzení) je datová schránka nebo EPO (elektronická podání pro Finanční správu).

Nově je zrušena možnost potvrzení původního podání jeho opakovaným podáním ve správné formě.

Platby daní platební kartou

Správce daně může povolit platby daní prostřednictvím platební karty. Pokud to umožní, má povinnost zveřejnit okruh daní, které lze platební kartou hradit, a podmínky pro tuto platbu.
 
Při platbě kartou je daň zaplacena dnem, kdy k této platbě na terminálu správce daně došlo (nikoli dnem připsání platby na bankovní účet správce daně – jak je tomu u placení bankovním převodem).

Posečkání

Správce daně může povolit z moci úřední nebo mnohem častěji na žádost daňového subjektu posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky – tento institut nazýváme posečkáním.

Za stávající právní úpravy neměl správce daně možnost dodatečně měnit podmínky – upravit dobu posečkání nebo zpracovat jiný splátkový kalendář. Nebylo tedy možné reagovat na měnící se finanční situaci daňového subjektu.

Od 1. 7. 2017 může správce daně na žádost daňového subjektu změnit jak stanovenou dobu posečkání, tak i změnit anebo doplnit další podmínky, na které je posečkání vázáno – přitom však není vázán návrhem daňového subjektu.

Rozhodnutím správce daně, kterým se mění stanovená doba posečkání, se přerušuje běh lhůty pro placení daně (tak jako rozhodnutím o posečkání).
 
Nově také nevzniká úrok z posečkané částky (po dobu, kdy daňovému subjektu nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení z jiného důvodu, než je povolení posečkání).

Penále

Podle právní úpravy platné do 30. 6. 2017 bylo penále splatné ke stejnému dni jako doměřená daň. Od 1. 7. 2017 je penále splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru – nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále počítá.

Rozhodnutí o takovémto penále se nově místo „dodatečného platebního výměru“ bude označovat pouze jako „platební výměr“. Bude tak možné penále stanovit samostatným platebním výměrem.

Úrok z daňového odpočtu placený správcem daně

Od 1. 7. 2017 došlo opět ke zlepšení podmínek ve prospěch daňových subjektů v případech „zadržování odpočtů“.

První novinkou je, že úrok z daňového odpočtu se uplatní nejen při postupu k odstranění pochybností, ale i při daňové kontrole.
 
Druhou novinkou je zkrácení doby rozhodné pro uplatnění tohoto úroku na čtyři měsíce (z původních pěti).
 
V neposlední řadě byla také modifikována výše tohoto úroku z daňového odpočtu, který se nově vypočítá z repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o dva procentní body (původně o jeden procentní bod) platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Úrok se počítá ode dne, který následuje po uplynutí doby čtyř měsíců od posledního dne lhůty stanovené pro podání řádného (nebo dodatečného) daňového tvrzení, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet.
 
Případně se úrok počítá také ode dne, kdy bylo toto tvrzení podáno, pokud bylo podáno po lhůtě stanovené pro jeho podání, do dne vrácení daňového odpočtu nebo jeho použití na úhradu nedoplatku, nejpozději však do uplynutí lhůty pro jeho vrácení.

Běh doby se zastaví a úrok nevzniká ode dne vydání:

• výzvy k odstranění vad podání do dne jejich odstranění (nebo do dne marného uplynutí lhůty),
• výzvy k umožnění zahájení daňové kontroly do dne, kdy dojde k zahájení daňové kontroly,
• rozhodnutí, kterým správce daně stanoví lhůtu, ve které se může daňový subjekt vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění – do dne vyjádření daňového subjektu (nebo do dne marného uplynutí lhůty).

Takto se bude ovšem postupovat až u daňových tvrzení, u kterých nastala lhůta pro podání až 1. července 2017 a později.

Oznamovací povinnost správce daně vůči jiným orgánům – ukončení činnosti

Správce daně měl povinnost živnostenskému úřadu (případně jinému orgánu) oznámit, že daňový subjekt nevykonává činnost (nebo nepobírá příjmy podrobené dani) déle než čtyři roky.
 
Od 1. 7. 2017 má správce daně povinnost příslušenému orgánu (nejčastěji živnostenskému úřadu a rejstříkovému soudu) oznámit skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo k naplnění podmínek stanovených jinými právními předpisy pro zrušení:

• právnické osoby (pokud by bylo zrušení právnické osoby vázáno na návrh, podá ho správce daně),
• živnostenského oprávnění nebo pozastavení provozování živnosti nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován správcem daně.

Mlčenlivost

Úřední osoby a osoby zúčastněné na správě daní jsou vázány mlčenlivostí o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob.

Od 1. 7. 2017 se tato mlčenlivost správce daně již nevztahuje na informace, které správce daně ze zákona zveřejňuje při plnění své informační povinnosti z pozice poskytovatele veřejné podpory nebo podpory malého rozsahu. Tato mlčenlivost se také nevztahuje na informace, které správce daně sděluje jinému poskytovateli těchto podpor (který je následně zveřejňuje sám).

Také je prolomena mlčenlivost vůči všem koordinačním orgánům veřejné podpory (dříve byla prolomena pouze vůči Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže).

Jde o navazující kroky v prolomení mlčenlivosti, ke kterým došlo již od 1. 1. 2017 (vůči Finančnímu analytickému úřadu) na základě zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí.

Výběr ostatních nejdůležitějších změn

Sjednotilo se názvosloví daňového řádu s občanským zákoníkem a „lhůta stanovená dobou kratší než jeden den“ byla nahrazena „lhůtou určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny“.

Tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání, může správce daně uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč. Podáním je samozřejmě myšleno i ústní podání.

Stížnost podaná v rámci daňové kontroly už nebude muset být vyřízena nejpozději do skončení daňové kontroly, ale ve lhůtě 60 dnů od jejího doručení příslušnému správci daně.

Správce daně už nemusí čekat na výsledek řízení o návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce u rychle se kazících věcí – může tyto věci prodat, aby tak zabránil ztrátám.