Co je podstatou zajišťovacího příkazu a kdy může správce daně tuto „silnou zbraň“ na plátce daně použít, jsme vás informovali poměrně nedávno v článku Zajišťovací příkaz správce daně. Jen si připomeneme, že základem vydání zajišťovacího příkazu je zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň.

Ačkoliv sama Finanční správa uvádí, že tento institut nijak nenadužívá, bude se před jeho vydáním poohlížet po alternativních možnostech úhrady.

Tím by mohlo být zástavní právo zřízené k majetku třetí osoby, ručení třetí osoby, finanční záruky nebo jiné zákonné způsoby zajištění tak, aby nedocházelo k nežádoucímu utlumení podnikatelské činnosti, ale zároveň nemohlo dojít k nežádoucímu vyvedení majetku mimo dosah orgánů Finanční správy.

Správce daně bude vycházet z nového metodického pokynu, který vychází z komplexní analýzy současné praxe. Legislativní ukotvení méně invazivního nástroje správy daní namísto zajišťovacího příkazu však přesahuje rámec daňového práva a gesce samotného Ministerstva financí – daňový subjekt by si mohl zvolit (jako alternativu zajišťovacího příkazu) řádně jmenovaného správce s odbornými znalostmi, jehož schválení by po nezbytně nutnou dobu podléhaly všechny operace směřující ke zmenšení majetku subjektu.

Proto o tomto tématu bude zahájena mezirezortní diskuze, při které se proberou výhody a nevýhody, stejně jako konkrétní podoba takového nástroje.

Finanční správa téma otevře již na říjnovém semináři k zajišťovacím příkazům, který se uskuteční na půdě Nejvyššího správního soudu za účasti představitelů Komory daňových poradců, Ministerstva financí, Finanční správy, Nejvyššího správního soudu a podnikatelských svazů a dalších institucí.

Zajišťovací příkazy v číslech

Vydání každého zajišťovacího příkazu podléhá deseti kontrolním článkům na různých úrovních Finanční správy – tento systém znemožňuje, aby byl příkaz vydán bez náležité majetkové analýzy daňového subjektu a související právní argumentace.

Tuto skutečnost dosvědčují také statistiky Finanční správy. Podle nich byla vydáním zajišťovacího příkazu dotčena velmi úzká skupina plátců DPH, jejichž podíl na celkovém počtu plátců DPH se pohybuje v rozmezí od 0,040 % do 0,084 %, přičemž od roku 2015 tento podíl vykazuje klesající tendenci.

Dvě třetiny dotčených daňových subjektů nepodaly proti vydanému zajišťovacímu příkazu odvolání a akceptovaly tak splnění zákonných podmínek pro jeho vydání.

Související článek:
Zajišťovací příkaz správce daně