Pokud dítě do 26 let studuje (soustavně se připravuje na budoucí povolání), má poplatník (zpravidla rodič), který je vyživuje, nárok na uplatnění daňového zvýhodnění. To se projevuje ve snížení odvodu daně z příjmů fyzických osob, případně i ve vzniku daňové pohledávky, kterou stát vrací ve formě daňového bonusu.

S touto oblastí jsme se podrobně seznámili v článku Vyšší daňové zvýhodnění na děti a jeho uplatnění.
V tomto příspěvku se chceme zaměřit na „zlomové“ situace, kdy dojde k ukončení studia dítěte, ať již řádnému, či neúspěšnému, a je třeba, aby si zúčastnění (rodič a dítě) ujasnili, odkdy a jaké pro ně z toho nastanou důsledky, a to z hlediska:

• možnosti uplatnění daňového zvýhodnění na dítě rodičem, případně jiným oprávněným poplatníkem (dále jen „Rodič“) – viz článek Vyšší daňové zvýhodnění na děti a jeho uplatnění,
• povinností dítěte vůči systému veřejného zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení.

Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) v § 35c odkazuje na zákon o státní sociální podpoře (§ 12 a násl. zákona o státní sociální podpoře), kde je vymezen způsob stanovení období studia (na střední a vysoké škole) i co se za takové studium považuje, okamžik jeho zahájení i ukončení.

Toto je směrodatné pro určení, za které kalendářní měsíce je daňové zvýhodnění na dítě za jinak splněných podmínek možné uplatnit.

Za studium, které představuje soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, je obecně považováno studium na střední a vysoké škole. Studiem na středních školách se rozumí studium na středních školách a konzervatořích a na vyšších odborných školách.

Studiem na vysokých školách je studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. V § 12 zákona o státní sociální podpoře jsou uvedeny výjimky, kdy nelze takové studium považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání, proto čtenáře v pochybnostech odkazuji na toto ustanovení.

Z těchto výjimek bych zde pouze zmínila jednu, na kterou jsou časté dotazy: Pokud dítě studuje na střední škole formou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia a zároveň je toto dítě výdělečně činné (definice v následujícím textu) nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti či podporu při rekvalifikaci, nesplňuje podmínky soustavné přípravy studiem na budoucí povolání, tzn. není možné na takové dítě uplatňovat daňové zvýhodnění. Tato omezující podmínka neplatí pro studium na vysokých školách.

Studium na střední škole

Studium na střední škole začíná od počátku školního roku prvního ročníku školy. Ve výjimečných případech, kdyby žák začal plnit své studijní povinnosti ještě před tímto dnem, by začala jeho příprava na budoucí povolání již tímto dnem.

Při začátku studia na střední škole nevzniká většinou problém, neboť studium zahajuje zpravidla dítě dosud nezletilé. A na nezletilé dítě za jinak splněných podmínek je možné daňové zvýhodnění uplatnit bez dalšího testování, zda se studiem připravuje na budoucí povolání, či nikoliv.

Jiná situace je samozřejmě v případě, kdy dítě zahajuje studium na střední škole později, v době, kdy už je zletilé. Pak lze daňové zvýhodnění uplatňovat až od kalendářního měsíce, ve kterém začal školní rok prvního ročníku, zpravidla od září.

Pokud žák své studium nepřeruší, splňuje podmínky pro uplatňování daňového zvýhodnění i během období, kdy výuka neprobíhá (školní prázdniny).

Při ukončení studia na střední škole, pokud je dítě zletilé a nedovršilo 26 let věku, mohou nastat následující situace, které mají zásadní vliv na to, za jaké období bude moci rodič ještě daňové zvýhodnění uplatnit. Tyto případy si nyní definujme:

1. dítě úspěšně ukončí studium na střední škole a nepokračuje v dalším studiu na vysoké škole,
2. dítě nesloží závěrečnou nebo maturitní zkoušku v řádném termínu,
3. dítě úspěšně ukončí studium na střední škole a pokračuje v dalším studiu na vysoké škole.

Ad 1. Dítě úspěšně ukončí studium na střední škole a nepokračuje v dalším studiu na vysoké škole

Pokud dítě úspěšně složí závěrečnou nebo maturitní zkoušku nebo absolutorium (ukončení studia na vyšších odborných školách, konzervatořích) a  došlo k jejímu vykonání v květnu nebo červnu, pak je stále považováno za studenta, na kterého je možné uplatnit daňové zvýhodnění až:

• do konce vyučování v daném školním roce (do konce června)
• a dále do konce školních prázdnin (červenec a srpen), které na období uvedené v předchozím bodě bezprostředně navazují, ale pouze za předpokladu, že:
  • po celý daný kalendářní měsíc nevykonávalo výdělečnou činnost,
  • po celý kalendářní měsíc nemělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci nebo
  • výdělečná činnost a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci na sebe bezprostředně navazují a dohromady trvají celý kalendářní měsíc.

Přičemž výdělečnou činností se rozumí:

• zaměstnání, ze kterého plyne účast na nemocenském pojištění, tj. zaměstnání se sjednaným hrubým příjmem dosahujícím alespoň 2 500 Kč měsíčně, přičemž u dohod o provedení práce je tento limit zvýšen na částku přesahující 10 000 Kč měsíčně od jednoho zaměstnavatele,
• podnikání – výkon činnosti osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud je takto posouzeno pro účely důchodového pojištění,
• činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

Ad 2. Dítě nesloží závěrečnou nebo maturitní zkoušku v řádném termínu

Pokud dítě nevykoná úspěšně závěrečnou nebo maturitní zkoušku nebo absolutorium v řádném termínu (květen, červen), přestává být žákem školy 30. června daného roku. Do 30. června se tedy stále jedná o studenta, na kterého je možné uplatnit daňové zvýhodnění a následně také ještě za období bezprostředně navazujících školních prázdnin (červenec a srpen), ale opět pouze za předpokladu, že:

• po celý daný kalendářní měsíc nevykonávalo výdělečnou činnost (definice výdělečné činnosti v předchozím textu),
• po celý kalendářní měsíc nemělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci nebo
• výdělečná činnost a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci na sebe bezprostředně navazují a dohromady trvají celý kalendářní měsíc.

Od výše uvedených situací je třeba zásadně odlišit případy přerušení, zanechání či vyloučení ze studia. V takovém případě soustavná příprava dítěte na budoucí povolání končí ke dni, kdy podle oficiálního vyjádření školy došlo k přerušení studia nebo k němuž dítě přestává být jejím žákem.

Příklad

Žáka vyloučí ze studia na střední škole k 3. 3. 2017. Ještě za měsíc březen (na počátku měsíce byly splněny podmínky studia) splňuje podmínky soustavné přípravy na budoucí povolání.
Od měsíce dubna však již ne, a pokud se zároveň jedná o dítě zletilé, kterému nebrání ve studiu nemoc nebo úraz, nelze od dubna na takové dítě daňové zvýhodnění uplatňovat.

Studium na vysoké škole

Ad 3. Dítě úspěšně ukončí studium na střední škole a pokračuje v dalším studiu na vysoké škole

V případě, že dítě úspěšně ukončí studium na střední škole a ve stejném kalendářním roce zahájí studium na vysoké škole, považuje se celé období od skončení studia na střední škole až po zahájení studia na vysoké škole za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání bez ohledu na to, zda v tomto období vykonává výdělečnou činnost či má nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Studium na vysoké škole začíná dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy a končí dnem, kdy studium na vysoké škole ukončilo.

V době přerušení vysokoškolského studia se nejedná o přípravu na budoucí povolání a nelze tedy daňové zvýhodnění uplatňovat. Z toho existuje pouze jedna výjimka – přerušení studia po dobu, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.

Pokud dítě studium na vysoké škole řádně ukončí, lze daňové zvýhodnění uplatnit ještě za následující kalendářní měsíc za předpokladu, že po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost a ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci.

Při ukončení studia na vysoké škole, na které bezprostředně navazuje další studium na téže nebo jiné vysoké škole, se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje i mezidobí mezi koncem jednoho a začátkem druhého studia, maximálně však období třech měsíců následujících po skončení prvního.

Výše uvedená vymezení studia jako soustavné přípravy na budoucí povolání jsou tak zároveň obdobími, za která lze za jinak splněných podmínek uplatnit daňové zvýhodnění na dítě.

Příklad

Zletilé dítě (do 26 let) vykonalo v červnu úspěšně absolutorium na konzervatoři, maturitní zkoušku však úspěšně vykonalo až v září. Nepokračuje ve studiu na vysoké škole.

Studium na konzervatoři je studiem na střední škole, které končí absolutoriem. za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje období do konce výuky v daném školním roce a dále i období navazujících školních prázdnin, neboť dítě nevykonávalo výdělečnou činnost. Daňové zvýhodnění lze uplatnit do konce srpna.

Příklad

Dvacetiletý syn zanechal studia na vysoké škole po prvním semestru studia. V rozhodnutí, které obdržel, je uvedeno, že k ukončení studia došlo k 14. únoru. V červnu vykonal přijímací zkoušku a v září byl zapsán do studia prvního semestru téže vysoké školy. Od března do konce září byl evidován na úřadu práce, ale nepobíral podporu v nezaměstnanosti ani podporu při rekvalifikaci. Za jaké období lze uplatnit daňové zvýhodnění na syna?

Od září lze opět uplatňovat daňové zvýhodnění, neboť bylo řádně zahájeno vysokoškolské studium a zákon o daních z příjmů v § 35c stanoví, že lze uplatnit daňové zvýhodnění již za měsíc, ve kterém došlo k zahájení studia.

Ukončení studia dítěte z hlediska pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení

V případě nesplnění podmínek soustavné přípravy na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře, jak bylo vysvětleno výše, nemůže rodič uplatnit daňově zvýhodnění, ale zároveň se dítě dostává do rizika povinnosti platit pojistné na všeobecné zdravotní pojištění.

Pokud dítě nestuduje (nesplňuje podmínky soustavné přípravy na budoucí povolání) a není výdělečně činné (zaměstnání s účastí na nemocenském pojištění, činnost OSVČ), pak se lehce stane tzv. osobou bez zdanitelných příjmů.

Tuto skutečnost musí oznámit své zdravotní pojišťovně a má povinnost platit pojistné ve výši 13,5 % z minimální mzdy, aktuálně 1 485 Kč měsíčně. To neplatí, pokud se z jiného titulu, než je studium, stane osobou, za kterou je plátcem pojistného stát, např. je uchazečem o zaměstnání evidovaném na úřadu práce.

Povinnou účast dítěte na systému sociálního zabezpečení (povinné platby pojistného na důchodové a nemocenské pojištění) pouhé ukončení nebo přerušení studia nezakládá.

Související článek:
Vyšší daňové zvýhodnění na děti a jeho uplatnění