V průběhu roku 2017 bylo schváleno hned několik zákonů, které novelizují zákon o nemocenském pojištění. Změny, které tyto novely do zákona o nemocenském pojištění přinášejí, jsou účinné pro rok 2018, popř. 2019.

Nenabývají však účinnosti všechny k 1. 1. 2018, jak zpravidla očekáváme, ale postupně. Níže uvedená tabulka ukazuje, jaké změny a k jakému datu budou vstupovat do života.

Tab.: Změny v nemocenském pojištění
 

*Tyto změny nejsou součástí tohoto příspěvku.

Změny účinné od 1. 1. 2018

Nová „čísla“ v systému nemocenského pojištění

Tak, jak už jsme v systému nemocenského pojištění zvyklí, aktualizují se vždy od 1. ledna následujícího kalendářního roku údaje o průměrné mzdě, od jejíž výše se odvozuje částka rozhodného příjmu i maximální vyměřovací základ pro platbu pojistného na sociální zabezpečení.

Tab.: Údaje platné pro rok 2018
 

Pokud sjednaný měsíční příjem nedosáhne částky rozhodného příjmu, jedná se o tzv. zaměstnání malého rozsahu a nezakládá účast na nemocenském pojištění. Výjimečný režim platí pro dohody o provedení práce, které zakládají účast na nemocenském pojištění až při překročení odměny 10 000 Kč za kalendářní měsíc.

Od 1. 1. 2018 se také stanovují nové výše redukčních hranic pro určení vyměřovacích základů, z nichž se následně vypočítávají dávky nemocenského pojištění (NP), a pro úpravu průměrného výdělku pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti v prvních čtrnácti kalendářních dnech (DPN).

Tab.: Nové výše redukčních hranic
 

Zvýšení nemocenského

Od začátku roku 2018 dochází ke zvýšení nemocenského. Do konce roku 2017 činí výše nemocenského za kalendářní den 60 % denního vyměřovacího základu, a to nezávisle na délce pracovní neschopnosti.

Od nového roku se zvyšuje nemocenské při dlouhodobější pracovní neschopnosti, a to následujícím způsobem:

• 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
• 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
• 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Tímto způsobem se navyšuje nemocenské, což je dávka nemocenského pojištění vyplácená státem (prostřednictvím příslušné správy sociálního zabezpečení) nemocným pojištěncům od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti.

Způsob stanovení náhrady mzdy, kterou je povinen vyplácet zaměstnavatel ze svých prostředků v prvních 14 kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti zaměstnanci, zůstává beze změny.

Změny účinné od 1. 2. 2018

Rozšíření okruhu osob s nárokem na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství

Od 1. 2. 2018 se za splnění stanovených podmínek otevírá možnost nároku na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství i pro zaměstnance v tzv. zaměstnání malého rozsahu nebo činných na základě dohody o provedení práce.

Jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nástupu na peněžitou pomoc mateřství (nastala tzv. sociální událost) dojde za trvání zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce a zaměstnanec není účastník nemocenského pojištění, náleží takovému zaměstnanci nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, pokud byl účasten nemocenského pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce alespoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost.

Nemocenské pro dobrovolné hasiče

Nemocenské za kalendářní den ve výši 100 % denního vyměřovacího základu náleží pojištěnci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému.

To platí obdobně i pro člena ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru.

Jedná se o situaci, kdy daná osoba (dobrovolný hasič) je nemocensky pojištěná, tzn. má své zaměstnání nebo vykonává samostatnou výdělečnou činnost a z těchto příjmů je odváděno pojistné na nemocenské pojištění.

Pokud dojde k výše uvedené sociální události, předloží svému zaměstnavateli nebo orgánu nemocenského pojištění potvrzení o tom, že k ní došlo při hašení požáru, a příslušný orgán nemocenského pojištění tuto skutečnost zohlední při výpočtu nemocenského.

Otcovská – nová dávka ze systému nemocenského pojištění

Od 1. 2. 2018 vstupuje v účinnost nová dávka nemocenského pojištění, a to otcovská.

Smyslem dávky je podpořit navázání vztahu mezi otcem a dítětem v raném období jeho života nebo mezi dítětem a osobou, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Z toho důvodu je podmínkou nástup na otcovskou v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu.

Obecnou podmínkou nároku na dávku je, aby otec (nebo osoba přebírající dítě do péče) byl nemocensky pojištěný, tzn. vykonával zaměstnání, ze kterého je účasten nemocenského pojištění.

Podnikatel – osoba samostatně výdělečně činná může čerpat otcovskou, pokud je účastna nemocenského pojištění alespoň po dobu třech měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.

Nárok na otcovskou má pojištěnec, který je otcem dítěte nebo který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo sedmi let věku.

Pro účely této dávky je za otce považován ten, který je jako otec zapsán v knize narození (matrice).

Nárok na dávku nebude mít jiná osoba (např. druh, babička, děda žijící s matkou a dítětem ve společné domácnosti), a to ani v případě, že vlastní otec dítěte zemřel nebo žádný otec není v knize narození uveden.

Podpůrčí doba (doba, za kterou se dávka vyplácí) je u otcovské stanovena na sedm kalendářních dní a začíná nástupem na otcovskou, který si pojištěnec sám zvolí ve výše uvedeném období.

Výplata otcovské se nepřerušuje. Otcovská náleží po celou podpůrčí dobu i v případě úmrtí dítěte před uplynutím podpůrčí doby či pokud by došlo během podpůrčí doby k hospitalizaci dítěte, matky nebo obou.

Výše otcovské činí za každý kalendářní den 70 % denního vyměřovacího základu.

V konkrétním případě platí, že otcovská se poskytuje pouze jednou a jednomu oprávněnému. Pokud by tedy rozhodnutím příslušného orgánu bylo dítě svěřeno do společné péče, má nárok na dávku pouze jeden z oprávněných. Stejně tak v případě vícečetného porodu náleží otcovská jen jednou.

S ohledem na účel dávky je logické, že nárok na otcovskou nemají otcové ve vazbě, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce.

Otcovská se nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci (otci) nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za jeden kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem.

V programu POHODA do agendy Personalistika na záložku Nepřítomnost přidáme nový druh nepřítomnosti Otcovská s možností zavedení od 1. 2. 2018. Maximální délka nepřítomnosti bude pouze sedm kalendářních dní. Po skončení této nepřítomnosti (otcovské) odešle zaměstnavatel na správu sociálního zabezpečení spolu s vyplněným tiskopisem Příloha k žádosti o nemocenské dávky (NEMPRI) i Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou), předloženou zaměstnancem. Na základě těchto podkladů vyplatí ČSSZ nemocenskou dávku zaměstnanci.

Změny účinné od 1. 6. 2018

Zatím poslední dávkou nemocenského pojištění, o kterou se v roce 2018 rozšiřuje systém nemocenského pojištění, je dlouhodobé ošetřovné. To vstoupí v účinnost od 1. 6. 2018.

Dlouhodobé ošetřovné

Dlouhodobé ošetřovné je určeno pro osoby, které se celodenně starají o někoho ze svých blízkých, jehož zdravotní stav vyžaduje každodenní dlouhodobou péči, a ta mu je poskytována v domácím prostředí.

Podmínky zákonem stanovené pro ošetřující osobu

Jelikož se jedná o dávku z nemocenského pojištění (narozdíl od dávky státní sociální podpory), musí osoba uplatňující nárok na dlouhodobé ošetřovné (ošetřující osoba) spadat do systému nemocenského pojištění. Ošetřovaná osoba musí:

• vykonávat zaměstnání, které podléhá odvodům pojistného na nemocenské pojištění, a to alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních čtyřech měsících bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče, nebo
• být účastna na nemocenském pojištění jako OSVČ alespoň po dobu třech měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.

I přes splnění výše uvedených podmínek, nárok na dlouhodobé ošetřovné ze zákona nemají:

• zaměstnanci, kteří pracují na základě dohody o provedení práce, i když měsíční příjem přesahuje 10 000 Kč a osoba je tak nemocensky pojištěná,
• zaměstnanci, kteří se účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,
• odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,
• žáci nebo studenti nemocensky pojištění ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
• vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby,
• osoby pečující a osoby v evidenci (pěstouni, poručníci).

Další podmínky stanovené pro ošetřující osobu jsou specifické a vycházejí ze smyslu této dávky: kompenzovat zčásti ušlý příjem osobě, která pečuje v domácím prostředí o osobu blízkou, jejíž zdravotní stav vyžaduje celodenní péči.

Proto zákon nepřipouští souběh dlouhodobé péče (čerpání dlouhodobého ošetřovného) s výdělečnou činností. Ošetřující osoba uplatňující nárok na dlouhodobé ošetřovné:

• musí pečovat o osobu, vyžadující dlouhodobou péči v domácím prostředí,
• nesmí vykonávat zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, ani práci na základě jiného pracovního poměru, či na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
• nesmí vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (OSVČ).

Poskytuje-li ošetřující osoba dlouhodobou péči současně více ošetřovaným osobám, dlouhodobé ošetřovné mu náleží pouze jednou. Okruh osob, které mohou uplatnit nárok na dlouhodobé ošetřovné, je ze zákona poměrně široký. Ve vztahu k ošetřované osobě to může být:

• její manžel (manželka),
• její registrovaný partner či registrovaná partnerka,
• příbuzný v linii přímé nebo její sourozenec,
• její tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
• manžel (manželka), registrovaný partner (registrovaná partnerka), druh nebo družka osoby uvedené v písmenu c),
• její druh nebo družka nebo jiná fyzická osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

V případě ošetřování nezletilého dítěte nemá potenciální ošetřující osoba nárok na dlouhodobé ošetřovné, pokud má na toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek jiná osoba. Výjimkou by byly situace, kdyby z důvodu nemoci nebo úrazu apod. nemohla taková osoba o dítě pečovat.

Kdo je ošetřovanou osobou pro účely uvedené dávky

Dlouhodobé ošetřovné lze čerpat na péči o osobu, u které:

• došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích, a
• je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

Vznik, průběh a ukončení dlouhodobé péče

Dlouhodobá péče, která zakládá nárok na dlouhodobé ošetřovné, vzniká dnem propuštění ošetřované osoby z hospitalizace ve zdravotnickém zařízení do domácího ošetřování na základě rozhodnutí lékaře. O toto rozhodnutí musí požádat oprávněná osoba (ošetřovaná osoba, její zákonný zástupce, opatrovník nebo osoba určená ošetřovanou osobou) před propuštěním ošetřované osoby z hospitalizace ve zdravotnickém zařízení.

Ošetřující lékař, který pak převezme ošetřovanou osobu po propuštění z hospitalizace do péče, posuzuje, zda trvá potřeba poskytování dlouhodobé péče. Pokud v průběhu trvání dlouhodobé péče dojde opět k hospitalizaci ošetřované osoby, nezakládá tato hospitalizace novou potřebu dlouhodobé péče.

Dlouhodobá péče končí nejdéle uplynutím podpůrčí doby v délce 90 kalendářních dnů. Ošetřující lékař rozhodne o ukončení potřeby dlouhodobé péče i před uplynutím podpůrčí doby, jestliže zdravotní stav ošetřované osoby již další poskytování dlouhodobé péče nevyžaduje.

Souhlas ošetřované osoby udělený ošetřující osobě

Ošetřovaná osoba dále musí udělit ošetřující osobě na předepsaném tiskopise písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče. Výjimkou je péče o nezletilé děti, které dosud nenabyly plné svéprávnosti, kde se souhlas s péčí nevyžaduje.

Souhlas na daný kalendářní den lze udělit pouze jedné ošetřující osobě, i když o ošetřovanou osobu společně pečuje v daný den i více osob.

Ošetřovaná osoba může souhlas s poskytováním dlouhodobé péče odvolat pouze písemně s uvedením dne skončení poskytování dlouhodobé péče, dne, kdy byla ošetřující osoba o odvolání informována, a podpisu ošetřující osoby, kterým potvrzuje svoji informovanost.

Odvolání souhlasu ošetřující osoba bez zbytečného odkladu předá příslušné správě sociálního zabezpečení, případně jinému orgánu, který zajišťuje vyplácení dlouhodobého ošetřovného.

V dlouhodobé péči o ošetřovanou osobu se může střídat více osob s tím, že ošetřovaná osoba uděluje a odvolává souhlas s péčí jednotlivým osobám. Důležité je stále dodržovat podmínku, aby na jeden kalendářní den byl udělen souhlas pouze jedné ošetřující osobě, která tak uplatní nárok na dlouhodobé ošetřovné.

Výše dlouhodobého ošetřovného a podpůrčí doba

Dlouhodobé ošetřovné činí 60 % denního vyměřovacího základu.

Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí za každý kalendářní den trvání dlouhodobé péče, nejdříve za den vzniku potřeby dlouhodobé péče (propuštění z hospitalizace ve zdravotnickém zařízení) a končí dnem, v němž končí tato potřeba péče (potvrzuje ošetřující lékař).

Toto období je tzv. podpůrčí dobou, která v případě výplaty dávek dlouhodobého ošetřovného trvá nejdéle 90 kalendářních dnů. Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace.