Systém nemocenského pojištění zabezpečuje výdělečně činné osoby při krátkodobé ztrátě výdělku, například kvůli nemoci, úrazu či nařízené karanténě nebo v případě ošetřování člena domácnosti, dále také v těhotenství, mateřství a převzetí dítěte do péče.

Z nemocenského pojištění se v současnosti poskytuje pět dávek a šestá se bude poskytovat od června 2018:

• nemocenské,
• peněžitá pomoc v mateřství,
• ošetřovné,
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
• otcovská (od 1. 2. 2018) a
• dlouhodobé ošetřovné (od 1. 6. 2018).

Účast na nemocenském pojištění je u zaměstnanců ze zákona povinná, osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) si ho mohou platit dobrovolně.

Nemocenské

Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy zaměstnavatel, až na první tři dny, které jsou bez náhrady.

Maximální délka nemocenského je 380 dní, pokud se podpůrčí doba neprodlouží. Nárok na nemocenské vzniká i tehdy, pokud ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti dojde v tzv. ochranné lhůtě. Ta činí sedm kalendářních dní ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud trvalo alespoň po tuto dobu. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, je ochranná lhůta jen tolik kalendářních dní, kolik dní trvalo pojištění.

Výše nemocenského za kalendářní den činí do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti či karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. do 60. dne 66 % a od 61. dne 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ se vypočte ze započitatelného příjmu (nejčastěji z úhrnu hrubé mzdy za kalendářní měsíce) v rozhodném období (zpravidla období dvanácti kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém dočasná pracovní neschopnost vznikla) tak, že se vydělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto období.

Tento denní vyměřovací základ se redukuje, a to následovně: do první částky redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první do druhé redukční hranice se počítá 60 %. Z částky nad druhou a do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

1. redukční hranice 1 000 Kč
2. redukční hranice 1 499 Kč
3. redukční hranice 2 998 Kč

Nárok na nemocenské nemá ten, kdo si pracovní neschopnost přivodil úmyslně.

Peněžitá pomoc v mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství (dále jen „PPM“) se poskytuje v době těhotenství, mateřství nebo při převzetí dítěte do péče. Základní podmínkou je účast na pojištění (tj. například trvání pojištěného zaměstnání) nebo trvání ochranné lhůty v době nástupu na PPM.

Ochranná lhůta pro ženy, kterým pojištění zaniklo v době těhotenství, činí maximálně 180 kalendářních dní ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění zaniklo mimo dobu těhotenství, je ochranná lhůta sedm kalendářních dní ode dne zániku.

Nástup na PPM si žena určí sama v období od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Popřípadě se dnem nástupu na PPM rozumí den porodu, pokud k němu došlo před nástupem na PPM. Pokud si pojištěnka den nástupu neurčí, rozumí se dnem nástupu na PPM počátek šestého týdne před plánovaným dnem porodu.

Další podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM.

Doba poskytování dávky (tzv. podpůrčí doba) začíná dnem nástupu na PPM a trvá 28 týdnů. Žena, která porodí dvě a více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů a v případě převzetí do péče 22 týdnů, resp. 31 při převzetí dvou a více dětí zároveň.

Výše PPM činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Na základě písemné dohody, která obsahuje zákonem stanovené údaje, se může otec či manžel ženy, která dítě porodila, střídat v péči o narozené dítě. Tuto dohodu lze uzavřít od počátku sedmého týdne po porodu na dobu nejméně sedmi kalendářních dní po sobě jdoucích.

Ošetřovné

Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti nebo péče o zdravé dítě mladší deseti let z důvodu uzavření školského nebo dětského zařízení (havárie, epidemie apod.).

Ošetřovné náleží také v případech nařízení karantény dítěti nebo nemoci osoby, která jinak o dítě pečuje.

Podmínkou ošetřovného je, aby ošetřovaná osoba žila se zaměstnancem ve společné domácnosti (netýká se péče o dítě mladší deseti let rodičem).

Podpůrčí doba u ošetřovného trvá nejdéle devět kalendářních dní, v případě osamělého zaměstnance pečujícího alespoň o jedno dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, trvá podpůrčí lhůta maximálně 16 dní.

Výše ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za každý kalendářní den, a to již od prvního dne ošetřování. Poskytování ošetřovného se přerušuje po dobu, po kterou byla ošetřovaná osoba v lůžkové péči zdravotnického zařízení.

Nárok na ošetřovné nemají osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“), pracující na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti nebo zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (dále jen „VPTM“) se poskytuje zaměstnankyním, které byly z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedeny na jinou práci, čímž se jim snížil výdělek.

Dávka náleží:

• těhotné zaměstnankyni,
• zaměstnankyni do konce devátého měsíce po porodu,
• kojící zaměstnankyni,

pokud je zaměstnavatel převedl na jinou práci, protože stávající práci nesmí vykonávat nebo pokud podle rozhodnutí lékaře ohrožuje jejich zdraví.

Příspěvek se poskytuje za kalendářní dny po dobu, po kterou trvalo převedení na jinou práci.

Těhotným se příspěvek vyplácí nejdéle do počátku šestého týdne před plánovaným dnem porodu. Z důvodu ohrožení mateřství se VPTM vyplácí nejdéle do konce devátého měsíce po porodu a u žen, u kterých je ohroženo kojení, po dobu kojení.

Výše VPTM se vypočítá jako rozdíl redukovaného denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni převedení na jinou práci a denního průměru započitatelných příjmů za jednotlivé měsíce po tomto převedení.

VPTM se nevyplácí za kalendářní dny kdy zaměstnankyně:

• byla v dočasné pracovní neschopnosti či karanténě,
• čerpala mateřskou či rodičovskou dovolenou,
• ošetřovala dítě mladší deseti let nebo ošetřovala jiného člena domácnosti,
• čerpala pracovní nebo služební volno bez náhrady příjmu anebo
• měla neomluvenou nepřítomnost v práci nebo se účastnila stávky.

Na tento příspěvek nemají nárok:

• OSVČ,
• zahraniční zaměstnanci,
• zaměstnankyně pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a
• zaměstnankyně vykonávající práci malého rozsahu.

Otcovská

Od 1. února 2018 se poskytuje nová dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská. Nárok na dávku vzniká i v případě, kdy se dítě narodilo šest týdnů před tímto datem, tj. 21. prosince 2017 nebo později.

Nárok na dávku má pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem, nebo pojištěnec pečující o dítě, které převzal do péče na základě rozhodnutí soudu (ke dni převzetí nedosáhlo sedmi let věku).

Základní podmínkou nároku na tuto dávku je účast na pojištění – tj. třeba trvání pojištěného zaměstnání. OSVČ se musí účastnit pojištění alespoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.

Podpůrčí doba činí sedm kalendářních dnů a začíná dnem nástupu na otcovskou, otcovskou nelze přerušit. Den nástupu musí být v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo převzetí do péče.

Otcovská se nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za jeden kalendářní den, který pro něj měl být pracovní.

Výše otcovské činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Nárok na otcovskou nemají:

• pojištěnci, kteří vykonávají pojištěnou činnost ve vazbě,
• odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a
• osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce.

Dlouhodobé ošetřovné

Novou dávkou vyplácenou ze systému nemocenského pojištění bude od 1. června 2018 dlouhodobé ošetřovné.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který dlouhodobě pečuje o osobu, která potřebuje poskytovat dlouhodobou péči v domácím prostředí.

Ošetřovaná osoba musí udělit ošetřujícímu písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče, tento souhlas je možné písemně odvolat. Na jeden den lze udělit souhlas pouze jedné ošetřující osobě.

Ošetřující osoba musí být:

• manželem/manželkou nebo registrovaným partnerem ošetřované osoby,
• příbuzným ošetřované osoby v linii přímé nebo sourozenec, tchýně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc nebo manžel/manželka či registrovaný partner/partnerka této příbuzné osoby,
• druhem/družkou ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

Ošetřovaná osoba je taková osoba, která musela být hospitalizována alespoň po dobu sedmi kalendářních dnů a po propuštění bude její zdravotní stav vyžadovat poskytování péče v domácím prostředí po dobu minimálně 30 kalendářních dnů.

Základní podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je účast na pojištění alespoň po dobu 90 kalendářních dní v posledních čtyřech měsících bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobého ošetřovného.

Dávka náleží jen jedné oprávněné osobě a jen jednou nebo postupně více osobám, je možné se opakovaně střídat.

Podpůrčí doba trvá nejdéle 90 kalendářních dnů a začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče.

Výše dlouhodobého ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Ochranná lhůta není stanovena.

Nárok na další dlouhodobé ošetřovné může pojištěnci vzniknout nejdříve po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.