Co je to zápůjčka

Pokud přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, hovoříme o zápůjčce.

Zápůjčka může mít jak formu peněžitou, tak nepeněžitou. My se budeme dále zabývat zapůjčením peněz. Při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.

Jak se daní zápůjčka obecně

Pokud si někdo půjčí peníze v bance – zaplatí obvykle úrok. Pokud si však půjčí od někoho bezúročně – vydělá na tom částku, kterou ušetří na placení úroků, a tato částka představuje jeho majetkový prospěch.

Tento majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky je potom předmětem daně z příjmů.

Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), a pokud:

• se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší – pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů – bez ohledu na výši majetkového prospěchu,
• se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti, a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou – bez ohledu na výši majetkového prospěchu,
• se jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který vyčlenil do svěřenského fondu nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v a) nebo b) – bez ohledu na výši majetkového prospěchu,
• v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka („od cizího poplatníka“) nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč. Pokud by byla částka 100 000 Kč překročena, tak celá částka majetkového prospěchu podléhá zdanění (nejenom „to, co je nad 100 000 Kč“).

Jak se daní bezúročná zápůjčka na straně zaměstnance

Od daně z příjmů je osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček.

Od zdaňovacího období 2018 se dále upřesňuje, že majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec s tím, že se tento majetkový prospěch představuje úrok obvyklý.

V případě, že je zaměstnanci poskytnuta bezúročná zápůjčka, u které přesahuje výše nesplacené jistiny 300 000 Kč – zdaní se pouze částky majetkového prospěchu odpovídající jistině přesahující těchto 300 000 Kč.

V případě, že by byl úrok sjednán, ale byl by nižší, než úrok obvyklý – zdanitelným příjmem by byl rozdíl mezi úrokem obvyklým a nižším sjednaným.

Obvyklým úrokem rozumíme úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v daném místě a za daných podmínek při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti.

Výše obvyklého úroku nemusí být stejná po celou dobu splácení a zaměstnavatel v tomto případě má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny).

Při stanovení obvyklé výše úroku musí zaměstnavatel vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné zápůjčky (úvěry) poskytovány, a vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám zaměstnanci poskytuje. Takto vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin.

Při zdanění tohoto majetkového prospěchu zaměstnance nesmíme zapomenout taky na to, že tento majetkový prospěch vstupuje do vyměřovacího základu pro výpočet „sociálního a zdravotního pojištění“.

Příklad

Zaměstnanec dostane od svého zaměstnavatele 2. ledna bezúročnou zápůjčku ve výši 500 000 Kč (ze které prozatím nic nesplatil).

Pokud by byl obvyklý úrok např. 8 % – majetkový prospěch by činil 16 000 Kč.

Porovnání

• fyzická osoba – příbuzný / společně hospodařící – za splnění zákonných podmínek – vše osvobozeno,
   
• „cizí“ fyzická osoba (nezaměstnanec) – zkoumáme majetkový prospěch – hranice 100 000 Kč – při překročení daníme celý majetkový prospěch,
   
• zaměstnanec – zkoumáme jistinu, ze které plyne majetkový prospěch – hranice 300 000 Kč – při překročení daníme jen majetkový prospěch související s částkou jistiny přesahující hranici.