Bitcoin byl vytvořen roku 2009 původně patrně jako výsledek kryptografické hry s nastavenými odměnami anonymní skupinou programátorů a kryptoanalytiků, známou jako Sakoshi Nakamoto. V období do června roku 2013 se bitcoinem jako kryptoměnou zabývali téměř výhradně IT specialisté.

V roce 2013 si bitcoinu ve větším měřítku všimli profesionální investoři a do svých platforem zařadili bitcoin obchodníci s finančními deriváty. V průběhu roku 2017 se do obchodování s bitcoinem přidala i širší veřejnost, což mělo dopad na velký nárůst i volatilitu kursu vůči dolaru.

Charakteristickým znakem této virtuální měny je její neinflační charakter, jenž vyplývá z omezené emise počtu bitcoinů. Tvůrci měny nastavili algoritmus konečného vytěžení v hodnotě 21 milionů jednotek.

V současné době je vytěženo více než 80 % bitcoinů a dle dostupných údajů předpokládá se těžba do roku 2140, většina však bude vytěžena již do roku 2030. Se stoupajícím kursem vůči dolaru se tato měna v současnosti dělí i na osmimístné zlomky, tj. lze provádět transakce s desetimiliontinami bitcoinu.

Obr.: Bitcoin

Zdroj: Wikipedia

Bitcoin (BTC) byl vytvořen na základě technologie tzv. blockchainu. Blockchain je decentralizovaná databáze a z matematické podstaty neorientovaný graf, sestávající se z uzlů, jež uchovávají veškeré transakce, a hran, které spojují všechny uzly a slouží jako komunikační kanály pro zaznamenávání peněžních transakcí.

Tyto transakce vytvářejí chronologický řetězec (chain) a záznamy vytvářejí jednotlivé účetní bloky. V tomto smyslu lze používat blockchain jako decentralizovanou účetní knihu, ke které mají všichni účastníci sítě přístup.

Chronologické řetězce bloků účetních operací nejsou tedy uloženy na centrálním místě pod správcem sítě (vrchním účetním), nýbrž každý účastník (definovaný jako uzlový prvek grafu) může zkontrolovat ve svém počítači či jiném paměťovém zařízení každý účetní záznam o peněžní operaci.

Je také možné, aby každý účastník sítě potvrzoval všechny transakce pomocí tzv. proof of work, to se týká zejména těžby bitcoinu.

Blockchainová technologie umožňuje také vytvářet robotizované algoritmy, tzv. smart kontrakty, např. v situaci, kdy chceme integrovat několik obchodních partnerů do společného projektu a vytvářet vzájemně ověřitelné dokumenty a finanční transakce týkající se proplácení faktur, sledování oprav a údržby majetku v rámci společného projektu apod.

Technologie blockchainu má tedy ve světě financí a podnikání několik výhod:

• vypořádání finančních transakcí se děje v rámci sítě v reálném čase,
• díky decentralizované kryptografii není potřeba finančního zprostředkovatele ani rozhodce; případné nesrovnalosti v chronologii i jednotlivých záznamech řeší účastníci sítě na základě konsensu,
• existuje vysoký stupeň ochrany proti pirátským útokům díky nesčetným kopiím všech účetních bloků (rovných počtu uzlů) a možnost kolektivní obrany,
• je obtížné interní padělání účetních záznamů opět vyplývající z množství kopií bloků a chronologické nevratnosti jednotlivých záznamů,
• existuje nezávislost na vnějších autoritách a nemožnost externí cenzury,
• je možné sledování finančních a obchodních transakcí na základě plnění smluvních podmínek dvou či vícestranného kontraktu v rámci smart contractu (obchodních, leasingových, pojistných či úvěrových smluv aj.),
• lze ji využít v rámci sdílené ekonomiky (např. u peer-to-peer půjček aj.) a oblasti IoT (internet of things).

Blockchainovou infrastrukturu bitcoinu tvoří dva typy subjektů – koncoví uživatelé (plátci) a těžaři. Plátci vlastní hardwarové peněženky a vytvářejí peněžní transakce, které prostupují všemi uzly. Tyto transakce potvrzují těžaři (miners) a řeší kryptografickou hru. Při ní hledají v rámci časového limitu tzv. kryptografickou nonci a při jejím nalezení potvrdí uzavření bloku a vytěží bitcoinovou jednotku.

Kryptografický algoritmus náhodného hledání nonce je nastaven tak, že s narůstajícím počtem vytěžených bitcoinů se tato úloha stává složitější a k jejímu řešení potřebují těžaři stále větší paměťový výkon. Obtížnost nalezení bloku (limit hashe) je každých 14 dní upravována podle aktuální výpočetní síly všech těžařů tak, aby byl nový blok uvolněn stále průměrně každých deset minut.

V dnešní době se těžaři proto sdružují do asociací (mining pool) s individuálním podílem na vytěženém bitcoinu a provozují v podstatě paměťové továrny s obrovskou spotřebou energie. Jednou z příčin tvorby nových alternativních kryptoměn (altcoinů) je právě vysoká energetická, a tím i finanční náročnost těžby zbývajících bitcoinů.

V současné době bitcoinová infrastruktura zahrnuje sumu různých obchodů a produktů související s fungováním této kryptoměny. Investoři rizikového kapitálu vstupují do oblasti platebního styku, devizových obchodů i burzovních transakcí na finančním trhu.

V počátcích rozvoje bitcoinu se investice v roce 2012 pohybovaly pouze v jednotkách milionů dolarů, zatímco již v roce 2013 to bylo 93 milionů dolarů tak v roce 2015 se investice do bitcoinové infrastruktury vyšplhaly do výše cca 1,6 miliardy dolarů a dále rostou.

Do kapitálových investic do bitcoinové infrastruktury se vedle rizikových fondů (private equity funds) se zapojily i významé světové bankovní instituce. Mezi největší investory patřila americká investiční banka Goldman Sachs, švýcarský Union Bank of Switzerland, francouzská banka Société Genérale, britská Barclay’s Bank a španělská Banco Santander.

Menší německá internetová banka Fidor Bank se spojila s bitcoinovou burzou Bitcoin.de a vznikla i první čistě bitcoinová banka XAPO. V USA vznikly velké platební brány Coinbase, Circle a Ripple.

Další investice směřují do výroby hardwarových peněženek; zde se stal významný počin právě v České republice, kde firma Satoshi Labs vyvinula hardwarovou peněženku Trezor a přelomem byl i její vynález koncepce společného těžení bitcoinu a ostatních kryptoměn, tzv. slush pool.

Firma také provozuje interaktivní mapu Coinmap, zobrazující místa obchodování a platebních operací s bitcoinem. Další česká firma General Bytes patří mezi významné světové výrobce bitcoinmatů.V současné době se připravuje spuštění české bitcoinové burzy Nakamoto X.

Obr.: Dlouhodobý vývoj kursu bitcoinu vůči americkému dolaru

Zdroj: http://markets.businessinsider.com/currencies/btc-usd

Bitcoin je velmi kursově volatilní měnou, jak vidíme na předcházejícím obrázku, kdy v počátcích fungování této kryptoměny se kurs pohyboval v řádu jednotek USD/BTC a koncem roku 2017 se dostal až k hranici 19 000 USD/BTC. Tato volatilita vyplývá zhruba ze čtyř faktorů:

1. Na rozdíl od oficiálních měn není veřejně znám ani oficiálními autoritami garantován původ této měny, způsob její emise a její ochrana vůči padělatelnosti.
2. Není jisté, zda bitcoin plní další významnou funkci peněz jako uchovatel hodnoty; tato hodnota je vedle omezeného počtu minci uchovávána pouze v digitální podobě na hardwarových peněženkách a v pamětích počítačů. Stručně řečeno je otázkou, jakou cenu budou mít v budoucnu bity uložené v bitcoinu.
3. Chybí kontrola její emise ze strany centrálních bank a hrozí z tohoto důvodu sankce a snahy omezovat obchodování v této měně či ji přímo zakázat.
4. Je to rozšířené používání bitcoinu v oblasti šedé ekonomiky a černé ekonomiky; zejména v oblastech organizovaného zločinu patří k nejvíce diskutovaným problémům této první vytvořené kryptoměny.

Globální shoda v oblasti právní a daňové regulace bitcoinových operací neexistuje. Nezávislost bitcoinu na státem kontrolované emisi peněz, jak už bylo řečeno, znepokojuje centrální banky, z nichž mnohé na svém území bitcoinové operace zakázaly.

Například v Číně již od roku 2013 nesmí čínské finanční instituce držet bitcoiny a od roku 2017 čínská centrální banka zakázala možnost směny a financování pomocí kryptoměn měn pro firmy i obyvatele. V USA vstoupila již v roce 2015 v platnost tzv. BitLicence, regulující bitcoinové obchody v rámci směnárenství, platebního styku a finančních burz.
 

Pro článek byly použity údaje z:

Fillner, K.: Bitcoin – 7 důvodů, proč si letos zaslouží vaši pozoronost. Bankovnictví, 9/2015.
Mulač, V.: Blockchain – od vize k reálnému byznysu. Bankovnictví, 11/2017.
Wikipedia
E15.cz
Coinmap.org
Bitcoin.de
Department of Financial Services