V dnešním článku se zaměříme na srovnání dvou důležitých mezinárodních organizací, a to Světové obchodní organizace a Světové celní organizace. Jaká je jejich funkce a jaký mají obě instituce přínos pro světový obchod a celnictví?
WTO versus WCO
Ač obě organizace existují na sobě nezávisle, mají ve funkčním pojetí mnoho společných znaků. Světová obchodní organizace (dále jen „WTO“) je jediná celosvětová organizace zabývající se obchodními pravidly mezi národy.
Naproti tomu Světová celní organizace (dále jen „WCO“) je mezinárodní organizace, která se snaží sjednotit celní postupy, standardy a zjednodušení pohybu zboží přes hranice. V jakých funkcích jsou tedy obě organizace podobné?
Obecným cílem je podpora obchodu a přístupu na trh rozvojovým a méně rozvinutým zemím. WCO má dnes 182 členů, přičemž tři čtvrtiny tvoří rozvojové země, a je odpovědná za 98 % světového obchodu. Další společná funkce vychází již z dohody GATT 1947, kde se v článku VII. pojednává o zjišťování hodnoty pro celní účely. Článek VI. se týká antidumpingových a vyrovnávacích cel.
WCO je postavena na zákazu diskriminace ekonomicky slabších zemí. V praxi to znamená, že kterýkoliv člen organizace má stejné, rovné podmínky při vstupu na tuzemský trh za rovnocenných podmínek a sazby cla.
Z toho vyplývá nutnost harmonizace celních postupů, implementace jednotného HS (celní sazebník) všech členů, digitalizace celních orgánů umožňující sledování pohybu zboží (s tzv. ekonomickým účinkem) dováženého, vyváženého či prováženého na podkladu karnetu ATA.
Dalším důležitým cílem je sjednotit podmínky pro uznávání původu zboží. Vzhledem k vytvoření určitých uskupení států, jako je EU, ESVO a dalších, existují dohody těchto organizací s jednotlivými státy vně těchto uskupení. Nahradily předchozí všeobecný protokol o původu zboží.
Nejedná se pouze o uznávání různých osvědčení (EUR1, ATR, nebo prohlášení vývozce), ale také sjednocení pravidel pro stanovení odpovídajícího původu zboží v dané zemi.
Příklad – Dovoz šatů
Jak uznat původ dámských šatů při dovozu z Ukrajiny (kapitola 62 harmonizovaného systému celní nomenklatury zboží)?
Celní orgány v zemi odeslání uznají původ, pokud všechny použité materiály jsou zařazeny v jiném čísle HS, než je finální výrobek. Dále musí být zboží vyrobeno z příze, neboť látka (tkanina) splňuje více než minimální opracování podle protokolu část II. (tkalcovské práce), přičemž se nezkoumá prvotní surovina (bavlna, vlna), protože ze surových, vypěstovaných surovin se pochopitelně finální výrobek ušít nedá.
Pokud dojde k nějakým pochybnostem v zemi určení, že by zboží nemuselo splňovat uvedenou zemi původu, požádá celní orgán o následnou verifikaci tentýž orgán v zemi odeslání.
Důkazní břemeno pak spočívá v dokázání výrobce, že výrobek výše uvedená pravidla splňuje a že se nejedná pouze o sešití dovezených nastříhaných dílů šatů, neboť tato operace nesplňuje více než minimální opracování a k tomu použité nastříhané díly jsou zařazeny ve stejné kapitole HS, jako je finální výrobek.
Pokud došlo k pochybení, při propuštění do volného oběhu bude dovozci vyměřeno plné clo ve výši 12 %, pokud by bylo vše v pořádku, snížená celní sazba je 0 %.
Tento postup se dá uplatnit jak dodatečně po již propuštěném zboží v tzv. následné dokladové kontrole, která u původu zboží může být ve lhůtě tří let od jeho propuštění, tak přímo při dovozu, kdy se zboží nepropustí do navrženého režimu a bude mít pouze postavení dočasného uskladnění do rozhodnutí celního orgánu o uznání či neuznání preferenčního zacházení.
Tento příklad dokazuje, že původ zboží má velký vliv na stanovení celních poplatků a stanovit správné zařazení zboží do HS také není jednoduché. Proto WCO jako jediná mezinárodní mezivládní organizace zabývající se celními postupy řídí obchod mezi zeměmi.
Jejím cílem je zlepšit efektivitu a účinnost celních správ po celém světě a pomáhat jim plnit jejich dvojí úlohu, a to usnadnění obchodu a současně zajišťování jeho bezpečnosti.
Závěr
Jak vyplývá ze strategického plánu WCO, kde mezi zásadní aktivity patří účinné a důsledné provádění ustanovení TFA WTO, WTO bude podporovat spolupráci s hraničními orgány, která umožní vládám snížit jejich počet, tím snížit náklady na hraničních kontrolách a zvýšit jejich účinnost.
Vzhledem k tomu, že byrokratické zpoždění a byrokracie obecně ztěžuje přesun zboží, byla ujednána Dohoda o usnadnění obchodu (TFA) na Bali v roce 2013, která vešla v platnost 22. února 2017 po její ratifikaci 2/3 členů WTO.
Tato dohoda obsahuje ustanovení o urychlení pohybu a uvolnění zboží včetně zboží v režimu tranzitu. Stanovuje rovněž opatření pro účinnou spolupráci mezi celními orgány a jinými příslušnými orgány v otázkách usnadňování obchodu a dodržování celních předpisů. Dále obsahuje ustanovení pro technickou pomoc a budování kapacit v této oblasti, včetně modernizace celních postupů a technik.
S tím souvisí i školicí a technická pomoc především rozvojovým a méně rozvinutým zemím s cílem zabezpečit konkurenceschopnost a rovný přístup zboží na celosvětový trh.
Pro článek byly použity údaje z:
Matoušek, P., Sabelová, L.: Clo. 1. vyd., ASPI, 2007.
Rozehnalová, N. a kolektiv: Právo světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010.
www.wto.org
www.wcoomd.org
Vládní vyhláška č. 59/1948, kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu.
Zanechte komentář
Pro přidání komentáře se přihlaste.