Pojem sdílená ekonomika pochází z anglického „shared economics“ – chcete-li spoluspotřebitelství, z anglického „collaborative consumption“. Princip tohoto druhu podnikání je postaven na sdílení komodit či majetku, respektive na jejich pronajímání či výměnu.

Nabídka s poptávkou se na tomto setkává skrze online platformy jednotlivých společností. Vše probíhá na principu P2P, tedy peer-to-peer, klient ke klientovi. Pojem je převzat z informatiky, kde funguje na stejný způsob v podobě počítačových sítí.

Vznik a kontext

Sdílení komodit není pro lidstvo žádnou novinkou. Například barterový obchod – založený na výměně zboží či služeb. Nikdy však nebylo možné sdílení realizovat obdobně jako dnes a na srovnatelné úrovni.

Nejvíce ovlivňujícím faktorem spoluspotřebitelství dnešní doby jsou technologie. Bez jejich existence a zdokonalování by trh sdílené ekonomiky nemohl vzniknout ani fungovat. Dostupnost technologií a také masové užívání sociálních sítí přispělo k vzestupu tohoto podnikání.

Prvními předchůdci dnešního modelu, kteří fungovali na obdobném principu P2P (klient-klient), byli například:

• eBay (1995) – online aukční síť známá a rozšířená po celém světě. Již od svého začátku nabízí jednotlivcům prostor k nabízení zboží a jeho následnému dražení a prodeji nejvyšší nabídce. Na druhé straně možnost poptávané zboží zakoupit.
• Craiglist (1995) – online platforma zajišťující inzertní služby a fóra mnoha odvětví, například pronájmy, zboží, atp. Vše přitom začalo jednoduchým reklamním e-mailem hrstce lidí, který informoval o kulturních událostech.
• Wikipedie (2001) – všem známá internetová encyklopedie nefunguje přímo na principu P2P, jakožto nezisková platforma však funguje k dobrovolnému sdílení a editování informací.

Pokud budeme brát v potaz model sdílené ekonomiky, který známe dnes, a jeho začátek, přesuneme se do 21. století. Rozhodujícími se staly především léta ekonomické krize – její dopady na společnost celosvětově byly ohromné.

Méně finančních prostředků a zhoršující se životní/ekologické podmínky vedly k přeměně hodnot u mnoho lidí, například ke změně postoje k vlastnictví. Společnosti tak získaly prostor k tomu prosadit se.

Zvyšující oblíbenost v této době mohla být na jedné straně způsobena nižší cenou nabízených komodit – ubytování přes Airbnb bylo levnější než v hotelu. Na straně druhé sdílení bylo možností přivydělat si.

První společností existující v tomto odvětví je Airbnb, zaměřující se na ubytování, a to od roku 2008. O rok později vznikla společnost Uber, zaměřující se na dopravu – tyto dvě společnosti patří mezi první a také nejznámější platformy sdílené ekonomiky.

Odvětví

Sdílené ekonomice se meze nekladou. Nabízet či poptávat na jejím trhu lze už téměř cokoliv nehmotného či hmotného. Základní sektory však obecně lze rozdělit následujícím způsobem dle jejich zaměření.

Doprava/Cestování – např. Uber, Liftago, Taxify, BlaBlaCar

Levnější a dostupnější cestování pro všechny. Třeba takové sdílení kol, které funguje už ve většině velkých měst na světě.

Další možností je spolujízda – můžete se k někomu na cestě přidat nebo nabídnout spolujízdu ve svém vlastním autě.

Poslední možností je vypůjčení si cizího auta.

Ubytování – např. Airbnb, Couchsurfing

Krátkodobé ubytování skrz sdílenou ekonomiku získalo úplně nový rozměr. Můžete se díky tomu ubytovat v osobním prostředí bytu či domu za poměrně nižší cenu než v hotelu (což samozřejmě není pravidlem).

Couchsurfing se zaměřuje na bezplatné ubytování.

Finance

Peer-to-peer lending / P2P půjčky – např. Zonky (ČR) – lidé půjčují lidem, jedná se o alternativu banky. Vše probíhá díky platformě společnosti, která také zajišťuje všechnu potřebnou dokumentaci. Nabídka se zde s poptávkou setkává jako na každé jiné platformě sdílené ekonomiky, investor si vybírá projekt/žadatele, kterému chce své finance půjčit.

Crowdfunding – např. Kickstarter, HitHit (ČR) – skupinové financování projektů po menších částkách. Pokud máte nápad na zajímavý projekt, avšak nemáte potřebné finance k jeho zrealizování, crowdfunding může být vhodným řešením. Stačí sepsat zajímavý popis projektu, vyplnit náležitosti a stanovit cílovou částku.  

Freelancing – např. Upwork, Freelancer, Na volné noze

Pojem známý také jako podnikání na volné noze či nezávislý profesionál. Tento druh podnikání je závislý jen na vás a přináší tedy mnoho výhod, například možnost libovolně si rozvrhnout svůj čas a priority.

Ne vždy je však lehké se uchytit a sehnat zakázky. Platformy sdílené ekonomiky, které se zaměřují na freelancing (např. již zmíněný Upwork) umožňují střet nabídky s poptávkou.

Firmy či jednotlivci zde poptávají určité služby či splnění úkolů. Freelanceři se posléze mohou k splnění úkolu přihlásit a je jen na poptávajícím koho si vybere – např. dle svých preferencí.

Jako na každou situaci, i na sdílenou ekonomiku existuje několik perspektiv různého charakteru. Nutno podotknout, že všechny uvedené situace a názory jsou objektivní, a ne každý se s nimi musí ztotožňovat – záleží na pohledu a vztahu jedince k dané problematice.

Možná pozitiva

Sdílená ekonomika obecně zmírňuje negativní dopady na životní prostředí, které souvisí např. s užíváním automobilů. Zmírňuje plýtvání, a naopak posiluje sociální vazby napříč státy. Vytváří se více pracovních míst, většinou s pružnou pracovní dobou.

Mnoho komodit se stává dostupnější za výhodnější ceny (Taxi vs. Uber).

Možná negativa

Sdílený trh vyvolává velké spory mezi klasickou a sdílenou ekonomikou. Například situace hotelů vs. Airbnb – legislativa pohlíží na subjekty odlišně. V ČR je známý konflikt mezi taxikáři a Uber řidiči.

Ceny nabízených služeb jsou dostupnější, avšak často mohou zajít až pod jejich reálnou hodnotu. Příkladem zde může být freelancing, kde jedinci nabízí své služby a dovednosti – často právě pod reálnou cenou své práce.

Situace sdílené ekonomiky ve světě

Sdílená ekonomika a její rozvoj po celém světě je neuvěřitelně rychlý především ve městech a státech, kde se podporují inovace. Nejvíce je vývojem sdílené ekonomiky zasažena oblast cestování – zejména ubytování a přeprava.

V rozvojových zemích je situace odlišná. Člověk žijící v chudobě pravděpodobně nebude mít pokoj k pronájmu či auto, které by mohl vypůjčit. V mnoha zemích žijících v chudobě by pak sdílená ekonomika netvořila klasické sdílení, ale samotný přístup ke komoditám. Příkladem je dopravní situace v těchto zemích, která nebývá dobrá ani bezpečná. Sdílená ekonomika by mohla pomoci tuto situaci vyřešit.

Související článek:
Sdílená ekonomika z legislativního pohledu