Nejprve zmíníme některá základní fakta, která formují přístup cizinců na český pracovní trh. Jsou jimi např. míra nezaměstnanosti tuzemských pracovníků, nabídka pracovních příležitostí a obory uplatnění cizinců. Při vysoké nezaměstnanosti se snižují možnosti cizincům najít pracovní příležitosti na jakémkoliv pracovním trhu, a to nejen v Evropě.

Zaměstnávání cizinců v ČR je stále komplikovaný a dlouhodobý proces. Důvodem je rigidní administrativní proces a také určité lobby, např. odborů nebo v poslední době i některých lékařů. Vyřízení žádosti o zaměstnání cizinců v ČR v současnosti trvá v průměru sedm měsíců.

V souvislosti s cizinci a jejich působení na českém pracovním trhu jsou nejčastěji zmiňovány tyto čtyři právní předpisy, a to:

1. zákon o pobytu cizinců na území České republiky (zákon č. 326/1999 Sb.),
2. zákon o zaměstnanosti,
3. zákon o kontrole (zákon č. 255/2012 Sb.),
4. zákoník práce.

Kdo je vlastně cizinec

Podle § 1 odst. 2 zákona o pobytu cizinců se cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky včetně občana Evropské unie.

Zákon o zaměstnanosti dále specifikuje důležité podmínky, kdo se za cizince nepovažuje pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí.

Základní fakta v číslech

V ČR je v současné době nejnižší nezaměstnanost v EU, a to dle Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) za 1. čtvrtletí 2018 pouze 2,4 %. Například v 1. čtvrtletí roku 2000 byla nezaměstnanost v ČR 9,5 %.

Míra nezaměstnanosti v EU, dle Eurostatu, byla v červnu téhož roku 6,9 %. Nejvyšší nezaměstnanost v EU od roku 2000 byla v dubnu 2013, a to 11 %.

Ekonomicky aktivní pracovní sílu v 1. čtvrtletí 2018 představuje 5 388 000 osob (lidé ve věku 15 a více let), z toho je 5 258 200 osob zaměstnaných a 129 800 nezaměstnaných. Ekonomicky neaktivních uvádí ČSÚ 3 551 900 osob. Míra ekonomické aktivity je 60,3 % a míra zaměstnanosti 58,8 %.

Ke dni 31. 7. 2018 evidoval Úřad práce, dle Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“), 231 565 uchazečů o zaměstnání. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v daném měsíci 210 676 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 3,1 %. Zaměstnavatelé v červenci nabídli prostřednictvím ÚP ČR 309 996 volných pracovních míst. Celkem 220 322 volných míst bylo vhodných pro cizince.

Nízká obecná míra nezaměstnanosti v ČR (tj. podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let) způsobuje, že určité profese se potýkají s nedostatkem pracovních sil, a to i v regionech, kde míra nezaměstnanosti je vyšší než jinde po republice.

Dle ČSÚ k 31. 7. 2018 byla nejvyšší nezaměstnanost v Moravskoslezském a Ústeckém kraji (necelých 5 %). Nejnižší nezaměstnanost byla tradičně v Praze a dále v kraji Plzeňském, Jihočeském, Královéhradeckém a Pardubickém (všude cca 2 %).

Podle Jobs.cz mezi sedm nejžádanějších profesí v ČR patří:

• účetní,
• IT,
• obchodní zástupci,
• personalisté,
• strojaři,
• lidé působící v logistice a řidiči,
• specialisté pro inovace.

Nedostatek v ČR je montážních dělníků, lidí působících v pohostinství, uklízečů, stavebních dělníků (např. zedníci, přidavači) a kvalitních řemeslníků obecně.

Pokud se podíváme na nejlépe a nejhůře placené profese v ČR, pak dobře placení jsou dle MPSV odborné technické profese, lidé působící ve finančnictví (např. banky, pojišťovny) a IT či vědecké posty. Na druhé straně mzdového příjmu jsou např. lidé v pohostinství, úklidových prací či švadleny.

Cizinci jsou nejvíce žádáni právě u montážních pásů a ve stavebnictví či zemědělství a lesnictví. V ČR však působí také zdravotní sestry (i pečovatelky) či stomatologové, a to především z Ukrajiny.

Právě na Ukrajinu se zaměřuje i MPSV a připravuje legislativní návrhy pro zrychlení vyřízení pracovních povolení. Cílem je, aby doba na vyřízení povolení k práci byla kratší než 90 dní.

V roce 2017 bylo v ČR (dle Ministerstva vnitra) celkem 524 000 registrovaných cizinců, z toho 281 000 mělo trvalý pobyt a 243 000 mělo dlouhodobý pobyt nad 90 dnů. Cizinecká policie k 31. 3. 2018 eviduje již celkem 535 970 cizinců z toho – trvalý pobyt má 285 106 (muži 150 381 a ženy 134 725) – ostatní typ pobytu má 250 864 (muži 152 784 a ženy 98 080). Nejvíce cizinců je z Ukrajiny, a to přes 120 000, následuje Slovensko přes 113 000 a Vietnamci přes 60 000 osob. Nejméně cizinců je např. z Barbadosu – pouze 1 osoba.

Platné živnostenské oprávnění v roce 2016 mělo přes 85 000 cizinců. V témže roce bylo přes 382 000 cizinců evidovaných úřady práce.

V roce 2016 byl nelegální pobyt zjištěn u 5 260 cizinců.

Počet odsouzených cizinců, dle Generálního ředitelství vězeňské služby ČR, je vice jak 1 200 osob.

Pro zajímavost lze ještě uvést podíl cizinců na obyvatelstvu v některých vybraných státech EU k 1. 1. 2017 (dle ČSÚ):

• Lucembursko 47,6 % (nejvyšší podíl),
• Kypr 16,4 %,
• Irsko 11,8 %,
• Německo 11,2 %,
• Velká Británie 9,2 %,
• Česko 4,8 %,
• Maďarsko 1,5 %,
• Slovensko 1,3 %,
• Polsko 0,6 % (nejnižší podíl).

Cizinci jsou nejvíce žádáni tam, kde Češi moc pracovat nechtějí. Buď proto, že práce je málo finančně hodnocena, nebo „není atraktivní“.

ČSÚ zveřejnil 4. 6. 2018 průměrné mzdy za 1. čtvrtletí 2018. Ze zprávy vyplývá (údaje jsou však zatím jen předběžné), že:

• Průměrná hrubá měsíční nominální mzda činila na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 30 265 Kč (při pohledu do historie průměrné mzdy v ČR zjistíme, že v roce 2010 byla necelých 24 000 Kč). To je o 2 385 Kč (8,6 %) více než ve stejném období v roce 2017.
• Spotřebitelské ceny se zvýšily za výše uvedené období o 1,9 %.
• Reálná mzda se tedy zvýšila o 6,6 %.
• Objem mezd vzrostl o 10,8 %.
• Počet zaměstnanců vzrostl o 2,1 %.
• Růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí 2018 po očištění od sezónních vlivů činil, proti předchozímu čtvrtletí, 2,2 %.
• Medián mezd u mužů dosáhl 28 031 Kč a u žen 23 084 Kč.
• 80 % zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 12 135 Kč a 48 199 Kč.

Obecně si ještě připomeňme, že:

• průměrnou hrubou měsíční mzdou se rozumí podíl mzdových prostředků (a to včetně příplatků za přesčas a odměn) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc obecně,
• 2/3 zaměstnanců mají mzdu nižší, než je průměrná hrubá měsíční mzda,
• medián naproti tomu představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení (50 % mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián),
• čím je větší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem, tím je vyšší mzdová nerovnost v dané zemi.

Aby cizinci mohli v ČR pracovat, neobejdou se mnohdy bez znalosti českého jazyka. Třeba zdravotní sestry či lékaři by pouze s ukrajinským jazykem ve zdravotnictví nemohli reálně působit. Naopak ale jako pracovníci ve stavebnictví jazykové znalosti potřebné pro české prostředí tak aktivně nepotřebují.

V Česku je nyní zaměstnáno cca 375 000 cizinců. Ze zemí EU je jich cca 280 000. Osob z Ukrajiny je cca 70 000.

Režim Ukrajina

Čeští zaměstnavatelé poptávají uchazeče z Ukrajiny v dosti hojném počtu. Z tohoto důvodu vznikl projekt „Režim Ukrajina“.

Hospodářská komora informuje na svých internetových stránkách, že „od 1. 8. 2018 bylo schváleno vyčlenění roční kvóty 1 000 žádostí (měsíční kvóta 84 žádostí) z Režimu Ukrajina speciálně pro přednostní přijetí žádosti o zaměstnavatelské karty pracovníků v sociálních službách – tzv. Režim – sociální práce. Do Režimu – sociální práce spadají pracovníci dle klasifikace CZ-ISCO z kategorie 532.

Pracovník v sociálních službách je regulované povolání. Ukrajinští pracovníci v sociálních službách tedy musí splnit stanovené podmínky, zejména absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu, a to nejpozději do 18 měsíců ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání.

Do doby splnění této podmínky budou zaměstnanci vykonávat činnost pracovníka v sociálních službách pod dohledem odborně způsobilého pracovníka v sociálních službách“.

Do Režimu Ukrajina se mohou zařadit čeští zaměstnavatelé, kteří splňují následující kritéria:

• minimálně dvouletá existence společnosti,
• minimálně 10 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr,
• pravidelné zveřejňování účetních závěrek (alespoň za poslední tři roky),
• lhůta 30 dní od nahlášení volného pracovního místa na úřadu práce.

Režim Ukrajina byl iniciován za účelem dosažení podstatných časových úspor při přijímání a vyřizování žádostí o zaměstnanecké karty pro ukrajinské občany. Tito pracovníci budou na území ČR vykonávat kvalifikovanou práci (zařazení do hlavních tříd 4 až 8 dle klasifikace CZ-ISCO v oblasti výroby, služeb nebo ve veřejném sektoru).

Žadatel o zařazení do uvedeného projektu podá vyplněnou žádost, náležitosti žádosti jsou zveřejněné např. na internetových stránkách Hospodářské komory ČR.

Vláda ČR též rozhodla, že v rámci Režimu Ukrajina, budou mít čeští zaměstnavatelé nově možnost žádat až o 20 000 pracovníků z Ukrajiny ročně.

Související články:
Agenturní zaměstnávání a podnikání cizinců
Zaměstnávání cizinců z EU a některých dalších zemí
„Karty“ pro cizince
Zdravotní a sociální pojištění cizinců