Novela vychází jak z potřeb praxe, tak i z požadavků české i unijní judikatury. Dále se v některých změnách odráží Programové prohlášení vlády.

Vzhledem k tomu, že celá věc je teprve na startu legislativního procesu, tak nelze s určitostí říct, v jaké podobě a jestli vůbec bude změna zákoníku práce přijata. Proto bude následující příspěvek o tom, jaké hlavní změny má (resp. by měla) novela přinést, vycházet z původního (předkládaného) znění novelizujícího zákona.

Minimální mzda

Zásadní změna se má dotknout minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) chce zavést pevný mechanismus valorizace minimální mzdy, díky jehož nastavení by docházelo k pravidelnému zvyšování minimální mzdy.

Základní sazba měsíční minimální mzdy na daný kalendářní rok má činit 0,548násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok. Dále se navrhuje, aby v případě, že dojde k poklesu průměrné mzdy, byla zachována dosažená úroveň minimální mzdy.

Dočasné přidělení zaměstnanců

Úpravy se má dočkat i dočasné přidělování zaměstnanců. Nová úprava, která je výhodnější pro zaměstnavatele, zkracuje dobu, odkdy lze se zaměstnancem uzavřít dohodu o dočasném přidělení k jinému zaměstnavateli.

Současná úprava umožňuje tak učinit až po šesti měsících ode dne vzniku pracovního poměru. Novelizace tuto dobu zkracuje na jeden měsíc ode dne vzniku pracovního poměru.

Přidělující zaměstnavatel má pak právo žádat po zaměstnavateli, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen, úhradu nákladů, které mu prokazatelně vznikly v souvislosti s dočasným přidělením zaměstnance.

Potvrzení o zaměstnání

Změny se mají dotýkat i potvrzení o zaměstnání u zaměstnanců, kteří vykonávali práci na základě dohody o provedení práce.

Nově by se mělo potvrzení vydávat jen těm zaměstnancům vykonávajících práci na základě dohody o provedení práce, kterým dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění, a dále těm, jimž sice nevznikla účast, ale z odměny z dohody jím byl prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy.

Práce „na dohodu“

Novinky by se měly dotknout i dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. U obou dohod by mělo dojít k narovnání podmínek se zaměstnanci pracujícími u zaměstnavatele v rámci pracovního poměru, a to u zaručené mzdy, evidence odpracované doby a garance doby odpočinku.

U dohody o pracovní činnosti se mění období, za které se posuzuje dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Současných 52 týdnů má být nahrazeno 26 týdny. Období může být vymezeno výše (a to maximálně na 52 týdnů po sobě jdoucích) pouze kolektivní smlouvou.

V reakci na unijní judikaturu dochází ke změnám týkajících se přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, kdy dochází ke stanovení podmínek při převodu zaměstnavatele (např. nejedná se o činnosti, které jsou zamýšlené jako krátkodobé, nebo činnosti, které mají spočívat v jednorázovém úkolu).

Dále dochází ke zpřesnění podmínek pro výpověď danou zaměstnancem v případě, že dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na straně zaměstnavatele.

Dovolená

Významná změna se má dotýkat dovolené. Novelou má dojít k opuštění současného principu dovolené za odpracované dny (spojené s krácením dovolené pro omluvenou absenci zaměstnance). Nově by měl být vznik práva na dovolenou vázán na týdenní pracovní dobu zaměstnance.

Dále by mělo být možné část dovolené, která přesahuje čtyři týdny, převést do následujícího kalendářního roku. Bude se tak moci učinit pouze na základě písemné žádosti zaměstnance a s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům.

Návrat po rodičovské

Dochází i ke změně u návratu do zaměstnání po rodičovské dovolené. Nově by měl zaměstnavatel povinnost zařadit zaměstnance, který se vrátil z rodičovské dovolené, na původní práci a pracoviště.

Změny pracovních režimů

Změna se má týkat i pracovních režimů. Třísměnný pracovní režim by měl být nahrazen režimem vícesměnným. V něm se mají zaměstnanci vzájemně pravidelně střídat ve třech nebo více směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

Doručování písemností

Ke změnám by mělo dojít i u doručování, kdy by mělo být zjednodušeno doručování písemností zaměstnanci. Tato změna reaguje na praxi, kdy docházelo ke komplikacím při doručování. Novela navrhuje primát doručování na pracovišti.

Dále bude v případě nemožnosti doručení na pracovišti možno doručit i přes datovou schránku (pokud s tím bude zaměstnanec souhlasit). Mělo by dojít i k prodloužení lhůty pro vyzvednutí písemnosti v případě doručování poštou (zaměstnanec by musel zaměstnavateli písemně sdělit adresu pro doručování). Současná lhůta 10 pracovních dnů se prodlužuje na 15 kalendářních dnů.

Sdílené pracovní místo

Chystaná novela nepřináší pouze změny již existujících institutů. Zcela nově má dojít k zavedení tzv. sdíleného pracovního místa. Dle důvodové zprávy je účelem tohoto nového institutu snaha o větší flexibilitu pracovněprávních vztahů, jejímž cílem je sladění rodinného a pracovního života.

Podstatou je, že dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou a stejným druhem práce se domluví se zaměstnavatelem, že si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období.

Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby. Tato dohoda musí mít písemnou formu a musí být uzavřena s každým zaměstnancem zvlášť. Dohodu by mělo být možné sjednat na dobu určitou i neurčitou. Musí také obsahovat bližší pravidla pro rozvržení pracovní doby.

Náhrada škody a nemajetkové újmy

Ke změnám má také dojít u náhrady škody a nemajetkové újmy. Zde je plánováno zvýšení jednorázového odškodnění pozůstalých a úhrady nákladů na zřízení pomníku nebo desky v případě smrti zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Závěrem je třeba připomenout, že tento článek nepodává vyčerpávající seznam změn, které chce MPSV svým návrhem prosadit. Uvedeny jsou zde vzhledem k rozsahu celé novely pouze významnější změny.

Dále je také třeba zopakovat, že tato novela zatím neprošla legislativním procesem, a není tudíž jisté, v jaké podobě a zda vůbec bude nakonec schválena. V případě jejího schválení má nabýt účinnosti od 1. 7. 2019 a ustanovení o dovolené mají nabýt účinnosti od 1. 1. 2020.

Článek byl připravený ve spolupráci s advokátní kanceláří Mgr. Eva Decroix.