Abychom mohli představit práva a povinnosti, tak je nejprve potřeba definovat samotný pojem „pracovní úraz”. Jeho definice je obsažena v § 271k odst. 1 zákoníku práce (dále jen „ZP“).

Pro účely ZP se za pracovní úraz pokládá poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na vůli zaměstnance krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Co zákon pokládá za plnění pracovních úkolů a úkony v přímé souvislosti s jejich plněním je upraveno v § 273 a 274 ZP.

Jako pracovní úraz se dle § 271k odst. 2 ZP posuzuje i úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Jako poškození zdraví je dle komentářové literatury třeba brát i poškození psychické. Pracovním úrazem podle § 271k odst. 3 ZP není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

Pracovní úrazy můžeme dělit do několika skupin. Do první skupiny patří smrtelné pracovní úrazy. Dle § 3 nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu (dále jen „Nařízení“) se za smrtelný pracovní úraz považuje takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do jednoho roku zemřel.

Druhou skupinu tvoří pracovní úrazy, které si vyžádaly hospitalizaci delší než pět dnů. Do třetí skupiny spadají úrazy, u kterých pracovní neschopnost přesáhla tři dny, a dále ještě úrazy, u kterých pracovní neschopnost nepřesáhla tři dny nebo pracovní neschopnost vůbec nenastala.

Jaká jsou tedy práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance?

Povinnosti zaměstnavatele upravuje § 105 ZP. Nejdříve je však třeba podoktnout, že zaměstnavatel je tím, kdo určuje, zda se jedná o pracovní úraz, nebo ne. Tato konstrukce však v praxi často působí zaměstnancům nepříjemnosti, kdy někteří zaměstnavatelé odmítají uznávat, že se jedná o pracovní úraz. To pak následně vede k tomu, že se zaměstnanec musí obrátit na soud.

Podle § 105 odst. 1 ZP je zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku úrazu.

O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

Pokud by zaměstnavatel nevyšetřil příčiny a okolnosti pracovního úrazu, tak by se dopustil správního deliktu, resp. přestupku dle § 30 odst. 1 písm. j) (u zaměstnavatele, který je právnickou osobou) nebo dle § 17 odst. 1 písm. j) (u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou) zákona o inspekci práce (dále jen „ZIP“). Za to mu lze udělit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

Dále je zaměstnavatel povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující tři kalendářní dny.

Také je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo:

1. ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, nebo
2. k úmrtí zaměstnance.

Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím a přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. Pokud zaměstnavatel nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, tak se dopouští správního deliktu, resp. přestupku podle § 17 odst. 1 písm. m) nebo dle § 30 odst. 1 písm. m) ZIP.

Za to mu lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč. Správního deliktu, resp. přestupku se zaměstnavatel dopouští také tehdy, pokud neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím (§ 17 odst. 1 písm. n) nebo § 30 odst. 1 písm. n) ZIP). Zde lze opět uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.

Zaměstnanec má dle § 106 odst. 4 písm. h) ZP povinnost bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

S pracovními úrazy souvisí i povinnost dle § 106 odst. 4 písm. f) ZP, a to oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události, nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení.

Dále s problematikou pracovních úrazů souvisí i právo zaměstnance uvedené v § 106 odst. 2 ZP. Je to právo zaměstnance odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob.

Pokud zaměstnanec svého práva využije a odmítne danou práci vykonat, pak takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.

Povinnosti stanovené v Nařízení

Podle § 2 Nařízení je zaměstnavatel povinen vést evidenci o úrazech v knize úrazů. Ta musí mít elektronickou nebo listinnou podobu. Do evidence se zapisují následující údaje:

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení (dále jen „jméno“) úrazem postiženého zaměstnance,
2. datum a hodinu úrazu,
3. místo, kde k úrazu došlo,
4. činnost, při níž k úrazu došlo,
5. počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,
6. celkový počet zraněných osob,
7. druh zranění a zraněná část těla,
8. popis úrazového děje,
9. druh úrazu,
10. zdroj úrazu,
11. příčiny úrazu,
12. jména svědků úrazu,
13. jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.

Zaměstnanec má dle § 2 odst. 3 Nařízení právo na vydání potvrzené kopie nebo výpisu údajů v knize úrazů o jeho úrazu. V případě smrtelného úrazu mají toto právo rodinní příslušníci.

Zaměstnavatel má podle § 4 Nařízení ohlašovací povinnost. Tu lze rozdělit na dva druhy. Na ohlašovací povinnost u smrtelných pracovních úrazů a na ostatní. U smrtelných pracovních úrazů je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu ohlásit úraz:

1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
2. odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
3. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
4. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
5. zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
6. zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

U ostatních je povinen ohlásit úraz bez zbytečného odkladu:

1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
2. odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
3. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než pět dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
4. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, jde-li o závažný pracovní úraz podle jiného právního předpisu,
5. zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil.

Zaměstnavatel je podle § 5 odst. 1 Nařízení povinen vyhotovit záznam o úrazu. Ten se vyhotovuje neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl.

Záznam o úrazu předá zaměstnavatel bez zbytečného odkladu oprávněným osobám. Záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc je zaměstnavatel povinen zaslat nejpozději do pátého dne následujícího měsíce:

1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
2. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
3. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
4. zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

U smrtelných pracovních úrazů je zaměstnavatel povinen odeslat záznam nejpozději do pěti dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl:

1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
2. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
3. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
4. zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Pro účely likvidace pojistných událostí z důvodů zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je zaměstnavatel dle § 7a Nařízení povinen zaslat v případě pracovního úrazu záznam o úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn.

Co dělat v momentě, kdy zaměstnavatel odešle záznam o úrazu a následně se dozví o skutečnostech, které vedou ke změně uvedených údajů? V takovém případě zaměstnavatel vyhotoví záznam o úrazu – hlášení změn. Záznam o úrazu – hlášení změn vyhotoví zaměstnavatel v případě, že:

1. hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla pět po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
2. dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
3. zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do jednoho roku zemřel,
4. došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn,
5. na základě téhož pracovního úrazu vznikla a byla ukončena další pracovní neschopnost.

Záznam o úrazu – hlášení změn se odesílá nejpozději do pátého dne následujícího měsíce těmto orgánům:

1. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
2. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
3. zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn,
4. územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin nebo v případě smrtelného pracovního úrazu. Stejně jako záznam o úrazu, tak i záznam o úrazu – hlášení změn se odesílá pojišťovně, u které je zaměstnavatel pojištěn,
5. pokud by došlo ke změně posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn, je zaměstnavatel povinen předat jedno vyhotovení záznamu o úrazu – hlášení změn úrazem postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

Co se týče formy, v jaké se záznam o úrazu nebo záznam o úrazu – hlášení změn zasílá, tak podle § 9 odst. 1 Nařízení lze zasílat elektronicky nebo v listinné podobě.

Na závěr lze doporučit především zaměstnavatelům, aby dodržovali veškeré své zákonné povinnosti a vyhnuli se tak potenciálním vysokým pokutám.

Článek byl připravený ve spolupráci s advokátní kanceláří Mgr. Eva Decroix.