Daň z přidané hodnoty

Dovoz zboží z Číny
Do jakého řádku v DPH bych správně měla zaúčtovat fakturu při dovozu zboží z Číny?

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Na dovoz zboží ze třetích zemí (tedy i Číny) dohlíží celní úřad a takové zboží podléhá vyměření celního dluhu, který zahrnuje clo, DPH a případně spotřební daň.

Zdanitelné plnění při dovozu zpravidla u zboží vzniká propuštěním zboží do celního režimu volného obchodu. Vyměřená výše cla a DPH vychází z dokladu (obvykle faktury), který se vztahuje k dovezenému zboží. DPH se neodvádí v případech, kdy je dovoz zboží na základě příslušných předpisů osvobozen od cla a poplatků.

U přijaté faktury, u které plátce provádí vyměření a odpočet DPH, vstupuje tento údaj do řádku 7 v základní sazbě nebo do řádku 8 v sazbě snížené. Pokud vyměření cla a daně provádí celní úřad, pak se vyměřená daň promítne na řádku 42 daňového přiznání k dani z přidané hodnoty.

V případě, že správcem daně není celní úřad a daňová povinnost vzniká přímo plátci v souladu s ustanovením § 23 odst. 3 a 4 zákona o DPH (dále jen „ZDPH“), pak nárok na odpočet vstupuje do řádků 43 a 44 daňového přiznání k dani z přidané hodnoty.

Celní úřad není správcem daně a daň přiznává plátce v případech, kdy je mu zboží propuštěno do celního režimu volný oběh nebo do celního režimu aktivní zušlechťovací styk v systému navracení či do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla. Jedná se o případy, kdy plátci vzniká povinnost přiznat daň u DPH tzv. samovyměřením.
 

Odpočet DPH a vyúčtování záloh na elektrickou energii
Může si majitelka penzionu, kde zároveň bydlí, v poměrné výši (dle podlahové plochy) uplatnit nárok na odpočet DPH na základě vyúčtování uhrazených záloh na elektrickou energii, i když toto vyúčtování není vystaveno na její IČ/DIČ? Lze případně uplatnit alespoň poměrnou část nákladů na elektrickou energii (bez odpočtu DPH), nebo to z daňového dokladu, který je na ni jako na fyzickou osobu nepodnikající (tedy tarif pro domácnost), nelze?

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Odpočet daně z přidané hodnoty lze na základě daňového dokladu splňujícího náležitosti § 29 ZDPH, který kromě jiného musí obsahovat daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje.

Výjimkou je zjednodušený daňový doklad, který označení osoby ani daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje nemusí obsahovat, pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu není vyšší než 10 000 Kč, v takovém případě (plnění není vyšší než 10 000 Kč) by tazatelka nárok na odpočet mohla uplatnit.

Bohužel se obávám, že vzhledem k ceně energií bude částka vyšší, a daňový doklad tudíž neobsahuje povinné náležitosti.

V ustanovení § 73 odst. 5 je pak ještě doplněno, že neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem. Důkazní prostředky k prokázání nároku na odpočet jsou pak však již zcela na straně plátce uplatňujícího odpočet.

Další problém vidím v zařazení takového dokladu do kontrolního hlášení, jelikož se nemohou platby mezi dodavatelem a odběratelem „spárovat“. Skutečně vynaložené náklady pak daňový subjekt může uplatnit v účetnictví či daňové evidenci bez ohledu na sjednaný tarif.
 

Odvod DPH při prodeji nemovitosti
V jakém okamžiku se odvádí DPH při prodeji bytu?

1. Při sepsání kupní smlouvy?
2. Při zaplacení kupní ceny?
3. Při zápisu do katastru nemovitostí?

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z dotazu není zřejmé, zda se jedná o prodej nemovitosti jako hmotného majetku, nebo jako zboží (účetní jednotka nemovitost nakupuje za účelem dalšího prodeje).

Pokud by se jednalo o hmotný majetek společnosti, pak v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 ZDPH při dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve.

Při přenechání nemovité věci k užívání podle § 13 odst. 3 písm. d) (přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému zboží bude převedeno na jeho uživatele) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem přenechání nemovité věci k užívání.

Pokud by se jednalo o dodání nemovitosti jako zboží, pak by se postupovalo v souladu s ustanovením § 21 odst. 1 ZDPH, kdy se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné:

1. dnem dodání podle § 13 odst. 1, tzn. dnem, kdy kupující má nárok nakládat se zbožím jako vlastník,
2. dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu (zákon o veřejných dražbách), nebo
3. dnem přenechání zboží k užívání podle § 13 odst. 3 písm. d), tzn. přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému zboží bude převedeno na jeho uživatele.

Zdanitelné plnění při poskytnutí služby
Fakturuje nám dodavatel, který se stal plátcem DPH dne 31. 7. 2018. Fakturované období je od 1. 7. 2018 do 15. 8. 2018. Fakturuje nám celou službu s DPH?

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Plátce má povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby, která vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve.

Další výčet, kdy se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné je uveden v §21 odst. 4 ZDPH, například v případě smlouvy o dílo se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem převzetí díla nebo jeho dílčí části.

Pokud bude mít dodavatel jako datum uskutečnění zdanitelného plnění datum po registraci DPH, pak již celá poskytovaná služba za uvedené období podléhá dani z přidané hodnoty.

Jako příjemce zdanitelného plnění má pak plátce nárok na odpočet nejdříve za zdaňovací období, ve kterém obdržel daňový doklad, v tomto případě pravděpodobně za měsíc srpen 2018.

Práce a mzdy

Evidence neschopenky v programu POHODA při zkráceném úvazku
Jak zaevidovat neschopenku zaměstnance se zkráceným úvazkem dva dny v týdnu po sedmi hodinách? Neschopnost trvala 18 dní 21. 6. – 9. 7. 2018, pracovník by odpracoval v červnu 14 hodin, v červenci sedm hodin a sedm hodin úhrada PN od OSSZ. Kde a jak nastavit náhradu 14 hodin v červnu a sedmi hodin v červenci?

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pokud tazatelka měla na mysli zaevidování pracovní neschopnosti zaměstnance v programu POHODA, pak se postupuje následovně:

V agendě Mzdy/Personalistika se zadá v měsíci 06 u příslušného zaměstnance na záložce Nepřítomnost druh Nemoc s trváním do konce měsíce, kde se do pole Číslo rozhodnutí zapíše číslo neschopenky.

Následně se stiskem pravého tlačítka myši na vytvořené nemoci zvolí povel Vložit pokračování a program automaticky vygeneruje nemoc pro příští měsíc, u níž se upraví pole Do dle skutečné doby trvání.

Program POHODA při výpočtu náhrad vychází ze mzdových údajů uvedených v personální evidenci, z nominálního fondu pracovní doby příslušného měsíce a ze zadaných údajů o neodpracované době. Pokud jsou tyto údaje správně zadány, včetně správně nastaveného časového fondu zaměstnance, pak by měla být i správně vypočítaná náhrada za pracovní neschopnost zaměstnance.