Daň z přidané hodnoty

Typy přiznání k DPH a druhy kontrolního hlášení
Vystavila jsem DPH a zaplatila ho. Posléze jsem musela vystavit následné přiznání k DPH z důvodu špatně uvedené daně u jedné faktury, která se nesešla v kontrolním hlášení s dodavatelskou fakturou. Rozdíl byl 23 Kč, který zatím nebyl zaplacen. Nyní musím vystavit dodatečné DPH, protože byla zaúčtována špatně jedna faktura (bylo nutné zohlednit, že pořízený vůz bude z části využíván i pro soukromé účely).

Má být dodatečné DPH vystaveno k původnímu řádnému DPH tak, aby bylo jasně vidět, kolik se má ještě doplatit? Nebo k tomu následnému, kde je sice správně zaúčtována ona faktura, nicméně ve výsledku doplatek neodpovídá skutečnosti (jde o již zmiňovaných 23 Kč)?

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z dotazu není bohužel zcela zřejmé, o jaký typ podání se při opravách jednalo (zda daňové přiznání k DPH, či kontrolní hlášení), jelikož například termín „následné přiznání k DPH“ neexistuje (zde se používá označení opravné či dodatečné). Naopak termín „následné kontrolní hlášení“ je v pořádku. Z tohoto důvodu bude odpověď spíše v obecné rovině, ze které by však mělo být tazateli již jasné, jak při opravách správně postupovat.

Plátci daně jsou povinni vždy nejpozději do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podávat přehledy v podobě „Přiznání k dani z přidané hodnoty“ a „Kontrolního hlášení“, a to i v případě, že by jim za příslušné zdaňovací období nevznikla daňová povinnost. Správné označení jednoho z typů daňového přiznání či druhů kontrolního hlášení je pro další zpracování správcem daně nezbytné.

Typy přiznání k dani z přidané hodnoty

Plátci daně označí správný typ daňového přiznání, které může být:

• řádné,
• dodatečné,
• řádné/opravné,
• dodatečné/opravné.

Před uplynutím lhůty k podání řádného daňového přiznání může daňový subjekt nahradit „řádné daňové přiznání“, které již podal, „opravným daňovým přiznáním“, kdy zaškrtne kolonku „řádné“ a zároveň „opravné“. V dalším řízení se pak již na předchozí podané řádné daňové přiznání nebere ohled a postupuje se pouze podle opravného daňového přiznání.

Opravné daňové přiznání má podobu řádného daňového přiznání, tzn., že se „nevyčíslí“ pouze rozdíl oproti předchozímu daňovému přiznání, ale uvedou se veškeré informace, jako by nebylo žádné předchozí řádné přiznání k DPH podáno. Stejně by se postupovalo i u dalšího řádného opravného daňového přiznání, kdy by se opět na předchozí řádné opravné daňové přiznání nebral žádný ohled.

Obdobným způsobem se postupuje i v případě „dodatečného opravného daňového přiznání“, které opět nahradí předchozí dodatečné daňové přiznání, kdy se na dodatečném daňovém přiznání zaškrtne kolonka „dodatečné“ a zároveň „opravné“.

Dodatečné daňové přiznání (dále jen dodatečné přiznání) se předkládá samostatně za jedno zdaňovací období do konce měsíce následujícího po zjištění důvodu pro podání v souladu s ustanovením § 141 odst. 1 daňového řádu (dále jen „DŘ“).

Plátce je povinen předložit dodatečné přiznání při zjištění, že jím přiznaná daň má být vyšší, a má oprávnění předložit dodatečné přiznání při zjištění, že jím přiznaná daň má být nižší. Kromě označení daňového přiznání jako dodatečného se uvede i den, kdy byly zjištěny skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost podat dodatečné přiznání.

V dodatečném přiznání se uvádí pouze rozdíly od údajů, ze kterých byla stanovena poslední známá daň příslušného zdaňovacího období. Rozdíl oproti poslední známé dani se uveden na řádku 66 a plátce je povinen rozdíl uhradit v náhradní lhůtě splatnosti podle § 141 odst. 8 DŘ. V případě záporné částky může plátce podat žádost o vrácení případného přeplatku.

Jak již bylo výše uvedeno, případné dodatečné opravné daňové přiznání „zruší“ předchozí dodatečné přiznání a uvedou se pouze rozdíly od údajů, ze kterých byla stanovena poslední známá daň (jedná se o rozdíly od údajů uvedených v řádném daňovém přiznání, ne v předchozím dodatečném).

Druhy kontrolního hlášení

Plátce vždy označí, o jaký druh kontrolního hlášení se jedná:

• Řádné kontrolní hlášení, která má plátce povinnost podat v zákonem stanovené lhůtě.
• Opravné, kterým se nahrazuje již podané řádné kontrolní hlášení. Podává se pouze v případě, že neuplynula lhůta pro podání tohoto řádného kontrolního hlášení. K předchozímu kontrolnímu hlášení se již nepřihlíží a plátce uvede znovu veškeré údaje za předmětné období s promítnutím oprav.
• Následné, které má plátce povinnost podat po uplynutí lhůty k podání řádného kontrolního hlášení v případě, že zjistí, že v řádném kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje. Oproti dodatečnému daňovému přiznání k DPH se však v následném kontrolním hlášení neuvádí pouze rozdíl proti dříve podanému řádnému či opravnému kontrolnímu hlášení, ale podává se jako úplné se všemi údaji za předmětné období s promítnutím příslušných oprav. Následné kontrolní hlášení se podává do pěti pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů, nebo pokud byl plátce vyzván k podání upřesněného a doplněného kontrolního hlášení.
• Následné/opravné se podává opět se všemi údaji v případě, kdy daňový subjekt zjistí chybné údaje uvedené v následném kontrolním hlášení a ještě neuplynul termín pro podání následného kontrolního hlášení.

Zahajovací rozvaha
Zakládám s. r. o. a potřebovala bych poradit se zahajovací rozvahou. Jeden jednatel splatil základní kapitál ve výši 15 000 Kč vložením na účet před zápisem do obchodního rejstříku a 500 Kč poplatek bance, ta si jej hned strhla. Dále byly zaplaceny notářské a živnostenské poplatky ve výši 11 000 Kč také před zápisem do obchodního rejstříku. Nevím, zda zahrnout zřizovací výdaje ještě do zahajovací rozvahy 381/365, a poté při otevření účetních knih přeúčtovat do nákladů? A co s bankovním poplatkem?

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Nabyvatel základního kapitálu (v konkrétním případě s. r. o.) otevírá své účetní knihy ke dni svého vzniku a od tohoto dne účtuje o počátečních stavech účtů a o souvisejících operacích:

Tab.: Účtování ihned při otevření účetních knih
 

Zahajovací rozvaha: aktiva 26 000 Kč, pasiva 26 000 Kč.
 

Přiznání k DPH od 1. 1. 2019
Od roku 2014 máme společnost a podnikáme ve výrobě. Jsme dva společníci, vedeme daňovou evidenci. Máme jen toto podnikání. Veškeré doklady jsou na jednoho společníka, který je ve smlouvě uveden, na jeho IČ a DIČ jsou vystavovány veškeré doklady. Na jeho DIČ je posíláno kontrolní hlášení a přiznání k DPH. Druhý společník má přiznání DPH nulové. Daň z příjmů platíme napůl, jak je uvedeno ve smlouvě.

Jak máme postupovat po změně od 1. 1. 2019? V jedné výrobě je těžké vše rozdělit na každého zvlášť. Můžeme postupovat tak, že člen nakupující a prodávající bude v rámci svého přiznání uplatňovat všechny nároky na vstupu a přiznávat všechno DPH na výstupu? A z učiněných nákupů „přefakturuje“ polovinu nakoupených věcí druhému, tzn. vystaví jeden souhrnný daňový doklad na polovinu všech plnění? A druhý naopak „přefakturuje“ prvnímu na všechny věci, které prvý v daném období prodal? Tyto doklady zahrnou oba dva do svého daňového přiznání a kontrolního hlášení.

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity) vzniklé před 1. 7. 2017 měly možnost využít přechodné období a do konce roku 2018 využívat zvláštní pravidla při uplatňování daně z přidané hodnoty.

Od 1. 1. 2019 již v žádném platném ustanovení vztahujícím se k dani z přidané hodnoty neexistuje žádná zvláštní úprava ve vztahu ke společnosti. Od tohoto data musí z pohledu DPH každý společník fakturovat zvlášť a samostatně si plnit povinnosti vůči finančnímu úřadu. Generální finanční ředitelství také vydalo informaci k dopadům uvedené novely.

V původní úpravě museli plátci DPH, kteří byli zároveň i společníky téže společnosti, povinně vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně. Tuto evidenci mohl vést určený společník, který za společnost plnil všechny povinnosti, kdy uváděl ve svém daňovém přiznání, kontrolním hlášení a souhrnném hlášení údaje za činnost celé společnosti a uplatňoval práva vyplývající z tohoto zákona pro ostatní společníky.

Ostatní společníci pak ve svých daňových tvrzeních uváděli pouze skutečnosti, které se týkaly jejich daňové povinnosti pouze ve vztahu k činnosti mimo společnost.

Podle právní úpravy, která platí pro všechny společníky společnosti od 1. 1. 2019, eviduje každý společník společnosti samostatně ve své evidenci pro účely daně z přidané hodnoty veškeré údaje požadované v § 100 a § 100a zákona o DPH týkající se jeho činnosti v rámci společnosti i mimo ni.

Každý společník ve svém daňovém tvrzení bude uvádět údaje týkající se veškeré jeho ekonomické činnosti v rámci společnosti i mimo ni.

Nejdůležitější vždy bude, aby si společníci mezi sebou vymezili poměr, v jakém rozsahu budou jednotliví společníci oprávněni s výsledkem jejich společné činnosti disponovat, a v tomto poměru si mezi sebou rozdělili podíly zejména na přijatých zdanitelných plněních. Na základě těchto podílů mohou uplatnit nárok na odpočet v závislosti na jejich použití k ekonomickým účelům, a to na základě „přefakturace“ od původního příjemce daňového dokladu.

Tazatelkou uváděný postup „přefakturace“ na společníky od 1. 1. 2019 je při dodržení zákonných náležitostí, dle mého názoru, v pořádku a koresponduje s dosud zveřejněnými informacemi od Finanční správy.
 

Obrat a DPH
Obrat pro DPH se sleduje vždy dvanáct měsíců po sobě jdoucích. Např. od března 2017 do února 2018, dále od dubna 2017 do března 2018. Jak je to u přerušení živnosti (tedy není vykonávaná soustavná ekonomická činnost)? Činnost byla přerušena například v měsících březen a duben 2018 a v květnu 2018 je živnost obnovena. Jak budu postupovat při stanovení obratu pro DPH?

Musím, i když byla živnost přerušena, započítávat do obratu příjmy, kterých jsem dosáhl před přerušením? Tedy kontrolovat březen 2017 až únor 2018 (limit nepřekročen), duben 2017 až březen 2018 (měsíc přerušení živnosti), květen 2017 až duben 2018 (živnost pořád pozastavena), červen 2017 až květen 2018 (živnost obnovena) atd., nebo budu sledovat pro obrat příjmy jen od obnovení živnosti, tedy od května 2018 dále? A příjmy před přerušením živnosti už do sledovaného období nebudou spadat, protože se nejednalo o soustavnou ekonomickou činnost?

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše dvanáct bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

Jinak řečeno, plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku při překročení výše uvedeného obratu za dvanáct bezprostředně předcházejících měsíců, a to bez ohledu na to, zda došlo k přerušení ekonomické činnosti. Bez ohledu na přerušení ekonomické činnosti v předchozích měsících kontroluje osoba povinná k dani například v současnosti obrat od prosince 2017 do listopadu 2018.

Pro úplnost doplním, že obratem se pro účely tohoto zákona o DPH rozumí souhrn úplat bez daně včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:

1. zdanitelné plnění,
2. plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
3. plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku.
 

Odpočet daně v přiznání k DPH
Na jaký řádek v přiznání k DPH uvedu pouze odpočet daně – byla nám zaslána faktura od dodavatele na opravu auta, kterou zároveň zaslal i na pojišťovnu, která nám částku uhradila. My si tedy můžeme uplatnit DPH. Jen netuším, na jaký řádek pouze tuto daň zapsat. V přiznání samozřejmě nesedí DPH na základ a hlásí neustále chybu. Nepochybuji tedy, že i finančnímu úřadu to bude vycházet jako chyba, i když je to vlastně dobře. Kam tedy tuto částku zapsat, aby to bylo správně?

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Daňový subjekt – plátce zaúčtuje (zaeviduje v případě vedení daňové evidence) celou fakturu (základ daně a daň) bez ohledu na to, že uhradí pouze daň a celý základ daně jinak uhradí pojišťovna. Do daňového přiznání k dani z přidané hodnoty tedy plátce uvede základ daně a daň dle přijaté faktury.

V účetnictví zaúčtuje fakturu do nákladů (MD 511 / D 321, MD 343 / D 321) a interním dokladem pak vytvoří pohledávku za pojišťovnou v podobě výnosu (MD 315 / D 648).

V případě daňové evidence pro účely stanovení základu daně dle zákona o daních z příjmů zaúčtuje základ daně z faktury do daňově neuznatelných výdajů (následně i příjem do daňově neuznatelných příjmů).

Práce a mzdy

Motivační příspěvek zaměstnavatele na studium
Mám dotaz k motivačnímu příspěvku na základě článku Daňová uznatelnost motivačního příspěvku. Pracuji u zaměstnavatele ve fitness šest měsíců a nyní nastupuji na VŠ, abych dokončil své vzdělání v oboru Tělesná výchova a sport. Je možné, aby mi zaměstnavatel vyplácel motivační příspěvek (nebo jiný), který by hradil alespoň část nákladů na vzdělání – zejména poplatek za studium ve výši 23 500 Kč za semestr?

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V případě studenta vysoké školy má zaměstnavatel možnost poskytnout studentovi připravujícímu se pro zaměstnavatele na budoucí výkon profese příspěvek až do výše 10 000 Kč měsíčně. Mimo jiné se za motivační příspěvek považuje i příspěvek na vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních souvisejících s budoucím výkonem práce.

Motivační příspěvek ve formě poplatku na studium v oboru Tělesná výchova a sport jako příprava na pozici například fitness trenéra odpovídá záměru zákonodárců a lze takový, pro zaměstnavatele daňově uznatelný příspěvek, poskytnout, a to na základě uzavřené smlouvy mezi zaměstnavatelem a studentem.