Ruku v ruce jde zvýšení minimální mzdy od roku 2019 z 12 200 Kč na 13 350 Kč a zvýšení pojistného osob bez zdanitelných příjmů (dále jen „OBZP“). Místo původních 1 647 Kč budou tyto osoby počínaje lednovou platbou odvádět 1 803 Kč měsíčně. Pojistné se počítá jako 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je aktuální minimální mzda.

Pro OBZP je splatnost stejná jako u OSVČ, tedy od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne měsíce následujícího. Za den platby se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet banky zdravotní pojišťovny. Číslo účtu, kam platbu poslat, naleznete na webových stránkách své zdravotní pojišťovny.

Osobou bez zdanitelných příjmů, která je povinna si platit sama zdravotní pojištění v zákonem stanovené výši, se stává ten, kdo po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za něj plátcem pojistného stát.

Do kategorie OBZP se řadí například:

• žena v domácnosti, která nepečuje celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, nepobírá žádný důchod z českého důchodového zabezpečení a není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, to znamená, ani za ni není plátcem stát z jiného důvodu,
• student, který studuje na škole, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, většina škol v cizině atd.), případně student starší 26 let (kromě doktorandů),
• osoba, která má jen takové příjmy, které nepodléhají dani z příjmů (např. příjem na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně nebo příjem z dohody o pracovní činnosti, který nedosáhne v kalendářním měsíci výše 3 000 Kč),
• osoba, která má jen takové příjmy, které jsou zdaňovány podle § 8 (příjmy z kapitálového majetku), § 9 (příjmy z nájmu) nebo § 10 (ostatní příjmy, např. z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, příjmy z převodu nemovité věci atd.) zákona o daních z příjmů,
• nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce,
• student, který po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat,

pokud tyto skutečnosti trvají (ať už samostatně, nebo v přímé návaznosti na sebe) po celý kalendářní měsíc.

Příklad

Pan Petr ukončil zaměstnání k 31. 3. a do nové práce nastoupí až 15. 4. Musí si za období od 1. 4. do 14. 4. sám platit zdravotní pojištění?

V tomto případě pojistné pan Petr platit nemusí. Lidé jsou osobou bez zdanitelných příjmů, pokud nejsou zaměstnanci ani OSVČ a ani za ně neplatí pojistné stát, a tyto skutečnosti trvají celý kalendářní měsíc. V případě pana Petra se jedná o část měsíce, takže pojistné hradit nebude.

Za koho platí zdravotní pojištění stát?

Stát je plátcem pojistného za více než polovinu všech pojištěnců. Nárok na platbu pojistného státem (v letošním roce je to částka 1 018 Kč) mají například nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, uchazeči o zaměstnání a mnozí další.

Při souběhu kategorie „státní pojištěnec“ se zaměstnáním nebo podnikáním nemá dotyčná osoba povinnost dodržet minimální vyměřovací základ.