Daň z příjmů

Sleva na dani na poplatníka v daňovém přiznání
Pokud zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka, má nárok na daňovou slevu 2 070 Kč měsíčně (24 840 Kč ročně). Znamená to tedy, že při vyplnění v daňovém přiznání za příslušný rok již tuto slevu neuvede, protože již byla uplatněna měsíčně? V řádku 84 Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (po slevách na dani) tedy uvede tyto sražené zálohy po slevách a do řádku 64 (základní sleva na poplatníka) tuto slevu neuvede, protože by prakticky byla uplatněna dvakrát?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Základní sleva na poplatníka náleží každé fyzické osobě, do daňového přiznání se uvádí vždy na řádek 64. Skutečnost, že byly uplatněny měsíční slevy na dani v rámci zaměstnání formou snížení měsíční zálohy na daň, když zaměstnanec podepsal prohlášení k dani, nehraje roli – ale ve své podstatě to znamená, že poplatník již tuto slevu „spotřeboval“ v průběhu roku.

V přiznání tedy na řádek 64 uvedete nárok na základní slevu na poplatníka a na řádek 84 uvedete sražené zálohy z tiskopisu Potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele. Tím se daňová povinnost vyrovná a nevznikne nedoplatek (samozřejmě za předpokladu, že neuplatňujete jiné odčitatelné položky či slevy na dani).

Naopak pokud byste měl jen příjmy ze zaměstnání, kde byste měsíčně uplatňoval slevu na dani, vzniká zpravidla drobný přeplatek. To je dáno rozdílným způsobem zaokrouhlování základu daně – zatímco měsíční výpočet zaokrouhluje základ daně na celé stokoruny nahoru, v rámci daňového přiznání zaokrouhlujete základ daně na stokoruny dolů.

Z Vašeho příkladu by tedy opravdu nedoplatek neměl vzniknout. Pokud budete vyplňovat daňové přiznání elektronicky přes Daňový portál Finanční správy, nabídne Vám program základní slevu automaticky sám právě na řádku 64.
 

Daňový bonus na dítě
S partnerkou a její dcerkou žijeme ve společné domácnosti a máme od července 2018 jedno společné dítě. Partnerka je na rodičovské dovolené a já jsem zaměstnanec. Nejsme manželé. Nemohu si tedy daňově uplatnit partnerku ani její dítě, pouze naše společné dítě.

Partnerka si přivydělává u jednoho zaměstnavatele na dohodu. Když nepodepíše u zaměstnavatele prohlášení poplatníka, ten jí strhne daň srážkovou daní a partnerka podá za rok 2019 daňové přiznání. V tomto daňovém přiznání si požádá o vrácení daně na poplatníka – na sebe, která byla během roku sražena srážkovou daní, a může si daňově uplatnit obě děti, i když by se dostala do bonusu? Závisí to na něčem? Uplatnit obě děti naráz je určitě výhodnější, než kdybych uplatňoval já našeho syna a partnerka svoji dceru. Jaký je nejlepší postup?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Daňový bonus vznikne, pokud daňové zvýhodnění na děti převýší výši daně, na kterou by mohlo být toto daňové zvýhodnění započteno. Fakticky je tedy možné získat peníze, aniž by jakákoli daň byla zaplacena.

Podmínkou pro výplatu daňového bonusu však je, že má poplatník příjmy podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) zákona o daních z příjmů, dále jen „ZDP“, nebo § 7 (příjmy ze samostatné výdělečné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Pro rok 2019 je při minimální mzdě 13 350 Kč tato hranice na úrovni 80 100 Kč. Pokud partnerka tuto hranici v rámci dohod o provedení práce splní, bude mít nárok na daňový bonus.

Mohla by ale zároveň u jednoho zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani a uplatnit i při dohodě o provedení práce slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti. Zde se také sleduje měsíčně limit poloviny minimální mzdy (pro rok 2019 tedy částka 6 675 Kč), a pokud měsíční příjem tuto hranici přesáhne, měla by partnerka nárok na daňový bonus na děti již v rámci tohoto měsíce.

Výhoda tohoto způsobu uplatnění je nejen dřívější obdržení peněz z daňového bonusu, ale i skutečnost, že kdyby roční výše příjmů nedosáhla šestinásobku minimální mzdy, poplatník nárok na správně vyplacené měsíční daňové bonusy neztrácí. Doporučila bych tedy partnerce prohlášení k dani u zaměstnavatele podepsat a doložit podklady i k uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti.

Účetnictví

Účtování zřizovacích výdajů
Chtěla bych požádat o radu s účtováním zřizovacích výdajů. Vím, že od 1. 1. 2016 se již účtují do nákladů. Mám společnost, která byla zapsána do obchodního rejstříku dne 4. 1. 2018. Avšak dne 6. 11. 2017 byly uhrazeny notářské a správní poplatky ze zdrojů společníka. Jak postupovat při účtování. Lze tyto výdaje zahrnout do nákladů roku 2018?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Zřizovací výdaje, které vydají zakladatelé od doby založení společnosti (tedy sepsání notářského zápisu) do doby vzniku společnosti (tedy zápisu do obchodního rejstříku), jsou oprávněnými náklady společnosti, byť by byly uhrazeny v jiném kalendářním roce.

Po vzniku společnosti dojde k otevření účetních knih (zpravidla je účtováno o stavu bankovního účtu, na kterém je složen základní kapitál, souvztažně se základním kapitálem zapsaným v obchodním rejstříku), následně začnete účtovat o všech skutečnostech, které byly uskutečněny před vznikem společnosti (a společníci je případně neodmítli) jako o běžném nákladu firmy souvztažně buď s výplatou peněz z uvolněného bankovního účtu, na který se skládal základní kapitál, nebo s předpisem půjčky společníka, který výdaje vynaložil.
 

Pořízení hmotného movitého majetku do podnikání
Chci koupit čtyři roky starý traktor za 250 000 Kč od soukromé osoby, která ho neměla v podnikání. Můžu si dát traktor do nákladů/odpisů? A musí prodávající platit nějakou daň, podávat přiznání?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Nákup majetku, který bude sloužit pro účely podnikání, je možné zohlednit v daňových výdajích pro účely podnikání formou odpisů u jakéhokoli způsobu pořízení tohoto majetku do vlastnictví. Lze tak tedy zařadit i majetek koupený od soukromé osoby na základě kupní smlouvy. Právě tento doklad pak bude sloužit pro zaúčtování do účetnictví nebo zařazení do daňové evidence.

Prodávající nebude platit žádnou daň z příjmů, protože se u něj bude jednat o příjem osvobozený od daně podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP – tedy příjem z prodeje hmotné movité věci. Platí zde podmínka, že u motorového vozidla musí uplynout doba více než jeden rok mezi nabytím a prodejem – jinak by byl příjem zdaněn.

Další podmínkou je, že prodávaná movitá věc není nebo nebyla pět let před prodejem v obchodním majetku prodávajícího. Z dotazu však vyplývá, že jde o čtyři roky starý traktor (motorové vozidlo) – pokud ho po celou dobu vlastnila tatáž osoba (nebo alespoň jeden rok před prodejem), pak bude osvobození uplatněno.

Dále je v dotazu uvedeno, že prodávající neměl majetek zařazen v podnikání – tedy je splněna i druhá podmínka pro osvobození majetku, a tento majetek bude prodáván jako majetek ze soukromého vlastnictví.

Daň z přidané hodnoty

Operativní leasing a DPH
Je možné uplatnit nárok na odpočet DPH u přijatého zdanitelného plnění v období dvanácti po sobě jdoucích měsíců před registrací z přijatých faktur za služby (operativní leasing vozidla)? Aktuálně jsem neplátce DPH a mám sjednaný operativní leasing, za který platím, s DPH. Příští měsíc se stanu plátcem DPH. Je možné v prvním daňovém přiznání uplatnit DPH z uhrazených plateb za tento leasing? Auto jsem využíval jen pro pracovní účely.

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Podle § 79 zákona o DPH (dále jen „ZDPH“) je nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění dvanáct měsíců přede dnem, kdy se stala osoba plátcem DPH, ale pouze u plnění, které je ke dni registrace k DPH součástí obchodního majetku plátce.

Co je obchodní majetek pro účely DPH, pak definuje § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH. Rozumí se jím majetková hodnota, která slouží plátci a je určena k uskutečňování ekonomické činnosti. Operativní leasing automobilu není majetková hodnota, ale služba spotřebovaná v daném měsíci nájmu vozidla. Vozidlo zůstává stále v majetku leasingové společnosti. Proto není možné uplatnit nárok na odpočet DPH z faktur na operativní nájem před datem registrace – vozidlo není součástí obchodního majetku plátce.
 

Prodej nebytových prostor a DPH
Podnikatel fyzická osoba, plátce DPH, chce prodat nebytový prostor, který používá k podnikání. Nebytový prostor nakoupil v roce 2005 od neplátce DPH. Jak to bude s vyčíslením DPH a zdaněním příjmu za prodej nebytového prostoru?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Nebytový prostor je pro účely ZDPH vybranou nemovitou věcí, při jejímž prodeji se uplatní osvobození od DPH podle § 56 odst. 3 zákona tehdy, když od doby prvního kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního souhlasu po podstatné změně uplynulo pět let. Proto nebude DPH u Vámi uváděného nebytového prostoru aplikována, neboť podmínka pěti let od kolaudace stavby je nepochybně splněna (výjimkou by byla skutečnost, kdybyste ve lhůtě pěti let před prodejem učinil podstatnou změnu stavby vyžadující kolaudační souhlas či rozhodnutí).

Pro účely daně z příjmů je podstatné, zda máte nebytový prostor v obchodním majetku – pokud vedete účetnictví nebo skutečné výdaje, a uplatňujete tak odpisy nebytového prostoru, evidujete tuto nemovitost v obchodním majetku. Při prodeji takového majetku příjem zdaňujete – jako výdaj můžete uplatnit neodepsanou část, tedy zůstatkovou cenu z evidence majetku.

Pokud byste uplatňoval výdaje v paušální výši, obchodní majetek Vám nikdy nevznikl – pak byste postupoval podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP – prodej nebytového prostoru by byl od daně osvobozen, protože byste splnil podmínku pěti let mezi nabytím nemovitosti a jejím prodejem.
 

Uplatnění nároku na odpočet DPH
V § 79 ZDPH je definováno, že osoba povinná k dani má nárok na odpočet DPH u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období dvanácti po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud je toto plnění ke dni registrace součástí obchodního majetku. Ráda bych se zeptala, zda do obchodního majetku dle §4 odst. 4 ZDPH patří i zálohy na koupi nemovitosti, které byly zaplaceny před registrací daňového subjektu k DPH? Nemovitost bude v majetku firmy až v budoucnu.

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Podmínkou pro možnost uplatnění nároku na odpočet DPH před registrací je zejména skutečnost, že plnění musí být k datu registrace součástí obchodního majetku. Ve Vašem případě tomu tak zřejmě nebylo, pokud píšete, že nemovitost teprve bude v majetku firmy – ke dni registrace tedy ještě obchodním majetkem nebyla.

I kdybychom připustili, že pohledávka z titulu zaplacené zálohy se považuje za obchodní majetek, nebude splněna další podmínka – a sice ta, že se jednalo o zdanitelné plnění. Přijetí úplaty se nepovažuje za zdanitelné plnění, ale „jen“ je stanovena povinnost přiznat daň z přijaté částky před uskutečněním zdanitelného plnění.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.