728 x 90

Digitální daň – bič na firmy s globálním dosahem?

Digitální daň – bič na firmy s globálním dosahem?

Ministerstvo financí navrhuje zavést 7% digitální daň na vybrané internetové služby. To je zatím nejvíc ze zemí, které tuto daň chystají. Koho a čeho by se takové zdanění konkrétně týkalo, se dozvíte v následujícím článku.

Návrh podoby digitální daně ve výši 7 % hodlá do konce května předložit Ministerstvo financí. Digitální daň by se vztahovala na vybrané internetové služby. Zejména na reklamu poskytovanou na území České republiky společnostmi s globálním obratem nad 750 mil. EUR.

O různých formách zdanění digitální reklamy se diskutovalo již v minulosti. To byla i podstata návrhu užšího evropského řešení ze začátku tohoto roku, který ale nebyl schválen. Ministerstvo financí proto nyní přišlo s „širším návrhem“, který počítá i se zdaněním prodeje shromážděných dat o uživatelích digitálních rozhraní a využívání mnohostranných rozhraní. Nepostihuje tedy pouze reklamu.

„Pro digitální sféru bude klíčové nastavení jednotlivých parametrů. Digitální daň nesmí ohrozit rozvoj této oblasti ekonomiky v České republice do budoucna,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR (dále jen „SPCR“).

„Většina firem daně řádně odvádí dle platných právních předpisů. Ministerstvo financí bude muset dobře vyřešit spoustu daňových a technických komplikací,“ upozorňuje Bohuslav Čížek.

Zdanit se má i prodej dat shromážděných o uživatelích těchto digitálních rozhraní

Zákon o dani z vybraných internetových služeb by zavedl 7% daň na umisťování cílené reklamy na digitální rozhraní společnostmi se stanoveným globálním obratem. Jedná se o tzv. DST model digitální daně, který kromě zdanění této cílené reklamy počítá také se zdaněním prodeje dat shromážděných o uživatelích těchto digitálních rozhraní, a také se zdaněním využívání mnohostranných digitálních rozhraní.

Vybrané internetové služby, kterých by se týkala nová digitální daň:

  • umísťování cílené reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní,
  • využití mnohostranných digitálních rozhraní, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž usnadňovat související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli,
  • prodej dat shromážděných o uživatelích a generovaných činností uživatelů na digitálních rozhraních.

Stávající návrh Ministerstva financí je podle Bohuslava Čížka ze SPCR zatím zveřejněn bez zásadních detailů. Sazba 7 % je však vyšší, již dříve se v rámci evropského řešení diskutovalo spíše o 3 % nebo 5 %.

„Nevíme, jak návrh sedmiprocentní sazby vznikl. Ve srovnání s evropskými zeměmi je to vyšší sazba. Doufáme, že nikdo nechce danit něco jen proto, že je to „digitální“, protože právě digitalizace nám může pomoci k vyšší přidané hodnotě,“ uzavírá Čížek.

Digitální daň bude možná už v roce 2020

Ministerstvo financí v současnosti návrh finalizuje. Jeho součástí by mělo být též stanovení minimálního obratu těchto společností na území České republiky, aby se daň vztahovala skutečně na ty giganty, kteří na českém trhu aktivně působí.

Účinnost zákona se bude odvíjet od legislativního procesu, předpokládaný start digitální daně v České republice je v polovině roku 2020.

Související článek:
Návrh zákona o digitální dani zamířil do vlády

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty