Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění, kterou upravuje zákon o nemocenském pojištění. Jedná se o dávku, na kterou má zaměstnanec nárok pouze za určitých podmínek. Základní podmínkou je, že zaměstnanec je takzvaně nemocensky pojištěn, tedy účastní se nemocenského pojištění.

Účast na nemocenském pojištění vzniká zpravidla u všech zaměstnanců a je ze zákona povinná. Nemocenské pojištění za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Toto neplatí u osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“), a to ani v případě, kdy se dobrovolně přihlásila k nemocenskému pojištění. Ani tehdy OSVČ nárok na ošetřovné nevzniká.

Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, jenž nemůže pracovat z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti, přičemž nemusí jít nutně jen o potomka, ba dokonce ani o přímého příbuzného. Důležité je, že ošetřovaný prokazatelně žije ve společné domácnosti s tím, kdo o něj pečuje. Toto neplatí v případě ošetřování či péče o dítě mladší deseti let rodičem. Nárok na ošetřovné má tedy zaměstnanec při:

• ošetřování dítěte mladšího deseti let, pokud onemocnělo či utrpělo úraz,
• ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci či úrazu nezbytně vyžaduje ošetřování jinou fyzickou osobou,
• ošetřování členky domácnosti po porodu dítěte, pokud její stav v době po porodu nezbytně vyžaduje ošetřování jinou osobou,
• péči o dítě mladší deseti let, protože školské/dětské zařízení je uzavřeno z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,
• péči o dítě mladší deseti let, které nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského či dětského zařízení,
• péči o dítě mladší deseti let, pokud fyzická osoba jinak o dítě pečující onemocněla, utrpěla úraz, porodila dítě nebo jí byla nařízena karanténa.

Existují výjimky, kdy zaměstnanec nárok na ošetřovné nemá, byť je účasten nemocenského pojištění. Tyto situace nastávají v případě, že jiná fyzická osoba má z důvodu péče o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo rodičovského příspěvku. To ale neplatí v případě, kdy tato fyzická osoba onemocněla, utrpěla úraz, porodila dítě či jí byla nařízena karanténa, a nemůže tak o dítě pečovat.

Ošetřující osoby se v péči mohou vystřídat. Zaměstnanec, jenž ošetřoval člena domácnosti jako druhý v pořadí, uplatní nárok na ošetřovné tiskopisem „Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči)“. Tento tiskopis je k dispozici na kterékoliv pobočce okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“). Ošetřovné pak náleží jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Vystřídání je možné také jen jednou, přičemž platí, že změna diagnózy se nepovažuje za nový případ ošetřování.

Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle devět kalendářních dnů. Jde-li však o rodiče samoživitele, jenž má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let a toto dítě neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dní.

Kdo ještě kromě OSVČ nemá nárok na ošetřovné? Jde o:

• příslušníky Policie ČR, Celní správy a Vězeňské služby,
• vojáky z povolání,
• zaměstnance činné na dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce,
• domácké zaměstnance,
• dobrovolné pracovníky pečovatelské služby,
• odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce,
• osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,
• žáky či studenty zaměstnané výlučně v období školních prázdnin, kdy jsou nemocensky pojištěni,
• zaměstnance účastné pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,
• zahraniční zaměstnance,
• členy kolektivních orgánů právnické osoby.

Žádost o dávku a její výpočet

Základem pro výpočet ošetřovného je denní vyměřovací základ, tedy zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období, zpravidla za dvanáct kalendářních měsíců před měsícem, v němž vznikla sociální událost, v tomto případě potřeba péče.

Denní vyměřovací základ se podle zákona o nemocenském pojištění ještě redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, čímž se dostáváme k tzv. redukovanému dennímu vyměřovacímu základu. Redukční hranice jsou každý rok stanovovány podle všeobecného vyměřovacího základu. Ten určí zákon o důchodovém pojištění a používá se pro úpravu průměrného výdělku.

Výše ošetřovného se pak stanoví jako 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Orientační výši dávky ošetřovného si může každý spočítat pomocí kalkulačky na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Dávku vyplácí příslušná OSSZ podle sídla zaměstnavatele či jeho mzdové účtárny, a to nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly správě doručeny řádně vyplněné podklady. Pokud se splní podmínky pro přiznání dávky, vyplatí se dávka rovnou a nezasílá se žádné rozhodnutí. Pokud podmínky pro nárok na ošetřovné splněny nebyly, zašle se žadateli rozhodnutí o zamítnutí žádosti, ve kterém jsou důvody zamítnutí vysvětleny.

Zaměstnanec se při vyřízení žádosti o dávku obrací na svého zaměstnavatele (i bývalého). Ten je pak povinen zajistit předání žádosti a dalších souvisejících podkladů příslušné OSSZ. Pro podání žádosti o dávku ošetřovného slouží tiskopis „Rozhodnutí o potřebě ošetřování“, vystavený ošetřujícím lékařem. Ten pak zaměstnanec neprodleně předává svému zaměstnavateli.

Dlouhodobé ošetřovné

Od 1. 6. 2018 se zavedla nová dávka nemocenského pojištění, tzv. dlouhodobé ošetřovné, pro které již platí přísnější podmínky a jehož účelem je stejně jako u krátkodobého ošetřovného kompenzovat příjem ucházející pojištěnci v důsledku nutnosti přerušit výdělečnou činnost z důvodu sociální události.

Zde se již jasně vymezuje, v jakém vztahu musí být pojištěnec žádající o dlouhodobé ošetřovné ve vztahu k ošetřovanému. Musí jít o:

• manžela/manželku, registrovaného partnera/partnerku, druha/družku,
• příbuzného v přímé linii s ošetřovanou osobou – syn/dcera, vnuk/vnučka, pravnuk/pravnučka, sourozenec,
• tchána/tchyni, zetě/snachu, synovce/neteř, strýce/tetu,
• jinou fyzickou osobu žijící s ošetřovanou osobou ve společné domácnosti alespoň po dobu třech měsíců.

Dále platí, že dlouhodobé ošetřovné náleží pouze tomu zaměstnanci, který byl účasten nemocenského pojištění po dobu alespoň 90 kalendářních dnů v posledních čtyřech měsících bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče.

Další podmínkou nároku je, že ošetřující osoba nesmí po dobu ošetřování vykonávat žádnou výdělečnou činnost, a to ani malého rozsahu s příjmem do 3 000 Kč, ani činnost na DPP s odměnou do 10 000 Kč. Oproti krátkodobému ošetřovnému náleží dlouhodobé ošetřovné rovněž OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění. I zde platí podmínka tří měsíců.