Daňová přiznání, kontrolní hlášení či vyúčtování daní nazývá daňový řád souhrnně daňovými tvrzeními. Daňová tvrzení se podávají pouze na předepsaných formulářích a poplatník či plátce je může podat pro příslušný finanční úřad buď v písemné formě (pokud nemá zřízenou datovou schránku), nebo elektronicky.

Daňová tvrzení a ostatní formuláře pro Finanční správu je možné vyzvednout na jakémkoliv finančním úřadu nebo také je lze vyplnit přímo na stránkách Ministerstva financí.

Výhodou využití portálu Ministerstva financí je zejména určitá logická kontrola vyplněných dat. Po vyplnění příslušného formuláře je možné údaje zkontrolovat prostřednictvím „Protokolu chyb podání“, podle závažnosti jsou chyby rozděleny do tří skupin:

• Kritická chyba – jedná se o závažné chyby, které neumožní odeslání podání. V případě, že bude soubor s těmito chybami doručen příjemci (například prostřednictvím datové schránky), bude odmítnut.
• Propustná chyba závažná – jedná se o závažné chyby, které sice umožní odeslání podání, ale povedou u písemností v daňovém řízení ve většině případů k zahájení postupu k odstranění pochybností.
• Propustná chyba – jedná se o drobné chyby, případně upozornění na možné chyby, které umožní odeslání podání.

Ani logická kontrola chyb však nedokáže odhalit veškeré případné chyby uvedené v daňovém tvrzení. Pokud daňový subjekt po podání řádného daňového tvrzení zjistí, že jeho podání obsahuje chyby, má tyto možnosti – podat opravné (opravné řádné) či dodatečné daňové tvrzení.

Opravné daňové tvrzení je možné podat pouze v případě, že si chybu daňový subjekt uvědomí ještě před termínem pro odevzdání daňového tvrzení. Dodatečné daňové tvrzení se pak podává po termínu pro odevzdání daňového tvrzení. Na příkladech si u vybraných daních ukážeme, jak postupovat u opravných a dodatečných daňových tvrzeních.

Příklad – Daň z příjmů fyzických osob

Paní Nováková mající příjmy ze zaměstnání a z vedlejší samostatné výdělečné činnosti za rok 2018 podala 3. března 2019 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“), přičemž jí vznikla daňová povinnost. Následující den si uvědomila, že si zapomněla uplatnit odpočet úroků z překlenovacího úvěru pro stavební účely zaplacených ve zdaňovacím období 2018.

Řešení:

Po uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání pak může poplatník podat již pouze dodatečné daňové přiznání.

Obr.: Přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Dodatečné DPFO poplatník vyplňuje stejným způsobem jako řádné s tím rozdílem, že se u dodatečného DPFO vyplňuje i 6. oddíl.

V tomto oddíle uvede poplatník poslední známou daňovou povinnost, která byla uvedena v řádném (či opravném) daňovém tvrzení, a zjištěnou daň z dodatečného daňového přiznání. Rozdíl nově tvrzené a původní daně bude mít v případě paní Novákové zápornou hodnotu, která vyjadřuje přeplatek, o který může poplatník prostřednictvím tohoto tiskopisu požádat.

Obr.: Dodatečné daňové přiznání

Daň z přidané hodnoty

Dodatečným či opravným daňovým přiznáním k DPH či hlášením se zabývá ustanovení § 41 zákona o DPH:

„Zjistí-li daňový subjekt, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší než jeho poslední známá daňová povinnost, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání nebo hlášení. V dodatečném daňovém přiznání nebo hlášení uvede daňový subjekt i den zjištění důvodů pro jeho podání. V této lhůtě je dodatečná daň též splatná.“

Dodatečné daňové přiznání nebo hlášení na daňovou povinnost nižší nebo daňovou ztrátu vyšší lze podat ve stejné lhůtě, která je stanovena pro dodatečné daňové přiznání nebo hlášení.

Příklad

Pan Kratochvíl je měsíčním plátcem DPH. Za zdaňovací období srpen 2019 podal 23. 9. 2019 daňové přiznání k DPH a kontrolní hlášení za stejné zdaňovací období.

Pan Kratochvíl je povinen do konce října 2019 opravit základ daně a výši daně prostřednictvím předepsaného formuláře „Přiznání k dani z přidané hodnoty“, ve kterém musí zaškrtnout údaj, že se jedná o dodatečné daňové přiznání a zároveň i uvést důvody, které vedly k podání dodatečného daňového přiznání.

Obr.: Přiznání k DPH

V dodatečném daňovém přiznání uvede pouze rozdíl mezi řádným a dodatečným daňovým přiznáním. V našem konkrétním případě tedy uvede na řádku 1 daňového přiznání základ daně 10 000 Kč a daň na výstupu 2 100 Kč. Pak až na řádku 62 uvede daň na výstupu 2 100 Kč a na řádku 66 uvede rozdíl oproti poslední známé dani opět ve výši 2 100 Kč.

Obr.: Výpočet daně

Pokud by po odeslání dodatečného daňového přiznání k dani z přidané hodnoty plátce opět zjistil chybu, pak do konce lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání (v našem případě do 31. 10. 2019) podává opravné dodatečné daňové přiznání k DPH.

Opravné dodatečné daňové přiznání se podává se všemi údaji z původního dodatečného daňového přiznání doplněné o rozdíl, k již podanému přiznání. K původnímu podanému dodatečnému přiznání se nepřihlíží.

Tímto však povinnost vzniklá z chybně podaných tvrzení pro plátce nekončí. Pan Kratochvíl musí ještě opravit kontrolní hlášení s tím rozdílem, že zde je povinnost podat následné kontrolní hlášení do pěti pracovních dnů od zjištění chyby.

Pokud by plátce zjistil a opravil chybu do termínu pro podání řádného kontrolního hlášení, pak by podával opravné kontrolní hlášení. V našem případě však pan Kratochvíl zjistil chybu až 30. září 2019, proto musí podat následné kontrolní hlášení. Následné kontrolní hlášení se podává se všemi údaji z řádného kontrolního hlášení doplněné o rozdíl.

Plátce samozřejmě nesmí zapomenout zaškrtnout, že se jedná o následné kontrolní hlášení.

Obr.: Následné kontrolní hlášení

Příklad – Silniční daň

Řádný termín pro podání přiznání k silniční dani je 31. 1. 2019. Pan Chládek podal daňové přiznání k silniční dani dne 15. 1. 2019 a posléze zjistil, že uvedl špatné datum u jednoho ze svých vozidel používaných pro ekonomickou činnost. Opravné řádné daňové přiznání podal 24. 1. 2019, tzn. do konce lhůty pro podání řádného daňového přiznání.

V takovém případě řádné daňové přiznání je nahrazeno opravným daňovým přiznáním, které je již vyplněno se správnými údaji. Pokud by poplatník opět zjistil chybu, může do 31. 1. 2019 podat další opravné řádné daňové přiznání, přičemž správce daně přihlíží k poslednímu podanému.

Obr.: Přiznání k dani silniční

Pokud by pan Chládek nestihl podat opravné daňové přiznání do konce ledna 2019, pak lze podat již pouze dodatečné daňové přiznání. Dodatečné daňové přiznání se podává v případě poplatníkova zjištění jiné výše daně, než je jeho poslední známá daň. Je-li dodatečná daň nižší nebo beze změny poslední známé daně, je nutno důvody pro podání dodatečného přiznání blíže specifikovat ve sloupci 32 přiznání.

Obr.: Důvody pro podání dodatečného přiznání – sloupec 32

Poplatník je povinen podat přiznání do konce měsíce následujícího po měsíci zjištění a i ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit.