Dnešní článek je pokračováním první části článku Co je letos nového v oblasti DPH – 1. díl. Jak v minulém, tak i v tomto díle nazýváme novelu zákona o DPH (dále jen „ZDPH“) stručně jen „Novela“.

Daňový doklad nestačí vystavit, je třeba se pokusit o jeho předání příjemci (§ 28 odst. 8 ZDPH)

Dle nového § 28 odst. 8 ZDPH je plátce povinen ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění.

Před Novelou byla povinnost vystavit daňový doklad v dané lhůtě – obvykle do 15 dnů od uskutečnění nebo úplaty – ale nikoli jej doručit příjemci plnění, přičemž ale nárok na odpočet daně i přiznání DPH příjemcem u přenesené daňové povinnosti předpokládá, že se daňový doklad již dostal k příjemci.

Proto má dodavatel (plátce) nově také tuto povinnost, resp. se musí alespoň pokusit daňový doklad ve lhůtě pro jeho vystavení předat či jinak dostat do dispozice příjemce plnění. Onen „rozumný předpoklad takto vynaloženého úsilí“ bude obvykle naplněn předáním daňového dokladu k doručení poskytovateli poštovních služeb nebo odesláním na datovou schránku či jiným způsobem ujednaným mezi poskytovatelem plnění a příjemcem plnění (například e-mailem).

Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky (§ 46 až § 46g ZDPH)

Článek 90 směrnice o DPH umožňuje snížit základ daně mimo jiné také, když je cena zcela nebo zčásti nezaplacena. Podle navazující judikatury Soudního dvora EU je důvodem nezatížit odvodem daně plátce u jeho plnění, za která nedostal vůbec či jen zčásti zaplaceno, neboť není spravedlivé vybrat daň převyšující zaplacenou částku.

Jelikož nezaplacení může být ale někdy těžko ověřitelné anebo jen dočasné, mohou členské státy stanovit omezující právní úpravu. Novela proto umožňuje i plátcům v Česku v širším spektru případů nedobytných pohledávek opravit, resp. snížit základ daně a svou DPH na výstupu. Tedy nejen jako doposud při insolvenčním řízení dlužníka, ale např. také při exekučním vymáhání pohledávky a úmrtí dlužníka, kdy je zdanitelné plnění považováno s vysokou pravděpodobností za definitivně nezaplacené.

Podle očekávání omezující podmínky a povinnosti věřitele řeší obsáhle nová ustanovení § 46 až § 46g ZDPH. Hlavní podmínkou je, aby neplatící dlužník (odběratel) byl stále plátcem DPH – tomuto příjemci opravovaného „nedobytného“ plnění – totiž návazně vznikne povinnost dle § 74a ZDPH opravit („vrátit“) uplatněný odpočet daně na vstupu, takže státní kasa v principu zůstane na svém.

Tato podmínka udaná českým zákonodárcem to má hodně nahnuté, neboť z posledních judikátů Soudního dvora EU plyne, že podmínkou opravy nemůže být plátcovství odběratele.

Pokud se plnění uskutečnilo před 1. dubnem 2019, lze uplatnit nová pravidla oprav pouze, když daná skutečnost – např. zahájení řízení insolvenčního, exekučního nebo o pozůstalosti – nastala až po zmíněném datu.

Konec možnosti zdaňovat nájem objektů bydlení od roku 2021 (§ 56a odst. 3 ZDPH)

Nájem nemovitých věcí je zpravidla osvobozen od daně, přičemž se jedná o méně výhodnou variantu osvobození – bez nároku na odpočet daně. Stávající znění § 56a odst. 3 ZDPH umožňuje plátci se rozhodnout, že u nájmu jakékoliv nemovité věci jiným plátcům pro uskutečňování jejich ekonomických činností uplatní daň.

Důvodem zdánlivě nelogického dobrovolného zdanění nájmu je, že tak pronajímatel má zachován plný nárok na odpočet DPH na vstupu u souvisejících přijatých zdanitelných plnění. V praxi jde hlavně o opravy a technická zhodnocení pronajímaných staveb, bytových a nebytových jednotek.

Z důvodu zneužívání možnosti tohoto dobrovolného zdanění nájmu nemovitých věcí – zejména sloužících pro bytové potřeby – dojde od roku 2021 k zásadnímu omezení. Plátci (pronajímatelé) přijdou o možnost volby zdanitelného nájmu ad výše u rodinných domů, obytných prostor a dalších nemovitých věcí včetně „jejich“ pozemků určených pro bydlení.

Úprava odpočtu daně z významné opravy nemovité věci při jejím dodání (§ 78da ZDPH)

Znalci DPH vědí, že uplatnění odpočtu daně při pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení není definitivní. V dalších pěti, resp. u nemovitých věcí deseti letech je totiž nutno sledovat, zda nedošlo ke změně v rozsahu použití majetku, a pokud ano, má plátce povinnost snížit, resp. možnost zvýšit uplatněný odpočet daně formou tzv. úpravy odpočtu daně (např. kvůli od daně osvobozenému prodeji či pronájmu stavby).

Novela do § 78da ZDPH doplnila nový důvod úpravy odpočtu daně – dodání nemovité věci, od jejíž „významné opravy“ neuplynulo deset let. „Významnou opravou“ se rozumí oprava podle účetních předpisů, pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahujících se k opravě bez daně převýší 200 000 Kč.

V praxi nejčastějším důvodem těchto úprav odpočtu daně asi bude situace, kdy plátce „významně“ opraví stavbu, uplatní si plný odpočet daně a za pět let ji prodá jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Za měsíc (čtvrtletí) prodeje pak bude muset „vrátit“ pět desetin uplatněného odpočtu DPH z dané opravy.

Pokud byla oprava započata před 1. 4. 2019 a dokončena později, je nový typ úpravy odpočtu daně dobrovolný.

Nárok na odpočet daně při registraci plátce a jeho zrušení (§ 79 ZDPH)

Základním pravidlem zůstává, že novopečený plátce má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které pořídil do dvanácti měsíců před vznikem plátcovství a stále jej má v obchodním majetku. Nově je možno uplatnit nárok na odpočet také u dlouhodobého majetku pořizovaného v období předcházejících pěti let.

A to když se takto přijaté zdanitelná plnění stalo součástí pořizované investice – dlouhodobého majetku – který byl uveden do užívání během dvanácti měsíců před registrací plátce a je stále součástí jeho obchodního majetku.

Nemilou novinkou je rozšíření „dodaňování“ o drobný majetek vydaný do užívání (nejde o zásobu) koupený v období dvanácti měsíců před zrušením registrace, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně alespoň 2 100 Kč.

Snížení nároku na odpočet daně se vypočte jako součin 1/12 uplatněného odpočtu daně a počtu celých kalendářních měsíců daného období dvanácti kalendářních měsíců, za který tento majetek nebyl v obchodním majetku plátce.

Příklad

Plátce 6. května 2019 koupí notebook a uplatní plný nárok na odpočet daně 6 000 Kč. Dne 16. prosince 2019 zruší registraci k DPH. Inkriminované testovací období je od 1. ledna 2019 (jedenáct kalendářních měsíců před zrušením registrace) do 31. prosince 2019 (kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace).

Související článek:
Co je letos nového v oblasti DPH – 1. díl