728 x 90

Postup před vznikem pracovního poměru – 1. díl

Postup před vznikem pracovního poměru – 1. díl

Pracovní poměr je nejtypičtějším pracovněprávním vztahem, v němž se realizuje zaměstnávání osob. Jak ale správně postupovat před jeho vznikem a na co si dát pozor, se dočtete v seriálu, jehož první díl máte právě před sebou.

Problematiku vzniku základních pracovněprávních vztahů (tj. pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) upravuje zákoník práce (dále jen „ZP“).

Založení pracovního poměru a smluvní volnost při jeho vzniku – obecná východiska

Pracovní poměr, jakožto základní pracovněprávní vztah, může vzniknout pouze na základě právního jednání; není možné, aby pracovní poměr vznikl na základě jiné právní skutečnosti (např. právní události, protiprávního jednání, rozhodnutí soudu či správního orgánu atp.). Ke vzniku pracovního poměru je tedy zapotřebí vždy svobodné vůle smluvních stran, tj. zaměstnance i zaměstnavatele.

Zákoník práce rozlišuje dva způsoby založení (vzniku) pracovního poměru, a to na základě pracovní smlouvy a jmenováním. V praxi výrazně převažuje založení pracovního poměru pracovní smlouvou, která je dvoustranným právním jednáním.

Jmenováním se zakládá pracovní poměr, pokud tak stanoví ZP nebo zvláštní právní předpis; v případě jmenování jde o jednostranné právní jednání, podmínkou jeho platnosti je však souhlas zaměstnance (že bude vykonávat jmenovanou funkci za stanovených podmínek).

Zásada, že pracovněprávní vztah může vzniknout pouze se souhlasem zaměstnance a zaměstnavatele (tj. na základě svobodné vůle smluvních stran), je proto absolutní a naprosto bezvýjimečná. Ve vztahu k zaměstnanci je tato zásada realizací čl. 9 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), podle něhož nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám, jakož i řady mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázaná.

Podle čl. 26 odst. 1 LZPS má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.

Pozn.: Dle dikce ZP se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou nebo jmenováním; pracovní poměr pak vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

Samotnému sjednání pracovního poměru (ať již na základě pracovní smlouvy, nebo jmenování) předcházejí poměrně složité sociální i právní vztahy potencionálních smluvních stran. Takové vztahy, které vznikají mezi subjekty v procesu sjednávání pracovního poměru, označujeme jako tzv. předsmluvní vztahy. V daném případě půjde o (předsmluvní) vztahy vznikající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem před uzavřením pracovní smlouvy (jmenováním na vedoucí pracovní místo).

Pozn.: Termín „předsmluvní vztah“ není zcela přesný, jelikož o předsmluvních vztazích lze de iure hovořit až tehdy, jestliže jednání účastníků má právní charakter a směřuje k zamýšlenému uzavření pracovní smlouvy. Tyto vztahy tak vznikají okamžikem podání kvalifikovaného návrhu na uzavření pracovní smlouvy, tedy návrhu, který obsahuje nezbytné náležitosti zamýšlené pracovní smlouvy.

Je samozřejmě žádoucí, aby se proces sjednávání pracovní smlouvy ukončil i jejím uzavřením, nicméně s ohledem na zásadu smluvní volnosti je uzavření pracovní smlouvy výsledkem konsensu obou smluvních stran.

Samotný proces před vznikem pracovního poměru probíhá obvykle v několika navazujících a vzájemně se prolínajících fázích (teoreticky lze hovořit o fázi informační, hodnoticí a verifikační).

Ve fázi informační si budoucí strany pracovní smlouvy navzájem poskytují informace o různých okolnostech, které jsou důležitým podkladem pro rozhodnutí, zda pracovní smlouvu nakonec uzavřou, či nikoli.

Právním základem vzájemné informační povinnosti je ustanovení § 31 ZP, dle kterého je zaměstnavatel před uzavřením pracovní smlouvy povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy vyplynuly a s pracovními podmínkamipodmínkami odměňování, za nichž má práci konat. A dále s povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru.

Zaměstnanec je pak povinen v případech stanovených zvláštním právním předpisem podrobit se před vznikem pracovního poměru vstupní lékařské prohlídce a jejím prostřednictví informovat zaměstnavatele o své zdravotní způsobilosti vykonávat práci, která má být předmětem pracovního poměru.

Fáze hodnoticí představuje navazující proces na fázi informační. V této fázi obě smluvní strany (budoucí zaměstnavatel i uchazeč o zaměstnání) vyhodnocují informace a posuzují je z hlediska cíle, kterého chtějí dosáhnout.

Zaměstnavatel tak zpravidla zvažuje, zda informace získané o budoucím zaměstnanci dávají dostatečnou záruku, že bude vhodným uchazečem na obsazované místo. Uchazeč o zaměstnání zase informace, které získá o pracovních a mzdových podmínkách u zaměstnavatele, použije pro své rozhodnutí o tom, zda mu bude zamýšlená práce i hmotné a jiné podmínky vyhovovat.

Rozhodování obou stran ovlivňuje samozřejmě také i řada jiných faktorů, které nebyly předmětem zjišťování (např. situace na trhu práce, naléhavost potřeby obsadit určité místo, atp.).

Fáze verifikační je vyvrcholením předsmluvních vztahů a představuje fázi rozhodující o uzavření či neuzavření pracovní smlouvy. Je tak plně v dispozici každé ze smluvních stran, aby se rozhodla o tom, zda pracovní smlouvu uzavře, či nikoliv.

Budeme-li vycházet přímo ze zákonné právní úpravy definované v ustanoveních § 30 až § 32 ZP, lze říci, že ZP se v rámci postupu před vznikem pracovního poměru zaobírá toliko těmito skutečnostmi:

  • vymezením obecných pravidel pro výběr zaměstnanců,
  • okruhem údajů, které může zaměstnavatel od uchazeče o zaměstnání požadovat,
  • povinností zaměstnavatele zajistit vstupní lékařskou prohlídku a
  • povinností zaměstnavatele seznámit uchazeče o zaměstnání s právy a povinnostmi vyplývajícími z daného pracovního poměru, s pracovními podmínkami a s podmínkami odměňování.

V rámci seriálu o postupu před vznikem pracovního poměru se v dalších dílech seznámíme s těmito tématy:

  • Výběr zaměstnanců, rovné zacházení a zákaz diskriminace
  • Požadování údajů před vznikem pracovního poměru
  • Vstupní lékařská prohlídka
  • Informační povinnost zaměstnavatele před vznikem pracovního poměru

Související články:
Postup před vznikem pracovního poměru – 2. díl
Postup před vznikem pracovního poměru – 3. díl
Postup před vznikem pracovního poměru – 4. díl
Postup před vznikem pracovního poměru – 5. díl

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty