Práce a mzdy

Elektronická neschopenka a zasílání informací do datové schránky
V článku Jak bude fungovat eNeschopenka? informujete o způsobu zasílání informačních sdělení do datové schránky, ale už nepíšete, jak se takové zasílání vytvoří?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Podrobnosti o eNeschopence vydává na svých webových stránkách Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“), která k zasílání notifikací napsala vyjádření, ze kterého vyplývá, že o zasílání notifikací do datových schránek je nutné požádat prostřednictvím ePortálu ČSSZ s tím, že žádosti bude možné podávat od prosince 2019.

Zaměstnavatel bude mít možnost prostřednictvím ePortálu ČSSZ podat žádost o zasílání notifikací o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců. Notifikace o vzniku, trvání a ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance budou zasílány do určených datových schránek a/nebo na určené e-mailové adresy, které zaměstnavatel uvede ve své žádosti.

Notifikace zasílané do datové schránky budou obsahovat údaje o zaměstnanci a jeho dočasné pracovní neschopnosti ve formátu PDF i XML pro případné automatizované zpracování.

Notifikace zasílané do e-mailové schránky budou obsahovat pouze obecné upozornění, že prostřednictvím služeb ePortálu jsou pro zaměstnavatele dostupné nové informace.

Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance bude zaměstnavateli zasílána do datové schránky v okamžiku doručení hlášení ošetřujícího lékaře ČSSZ – půjde o informativní zprávu zatím neověřenou v systémech ČSSZ, že u zaměstnance dotyčného zaměstnavatele lékař uznal pracovní neschopnost. Cílem je co nejrychlejší upozornění zaměstnavatele, zaslání ověřené notifikace pak bude následovat po zpracování podání na straně ČSSZ.
 

Příjmy z dohod o provedení práce
Jsem Slovenka a pracuji v České republice. Nemám zaměstnání na hlavní pracovní poměr, nejsem OSVČ, mám jen uzavřeno několik dohod o provedení práce. Avšak výdělky z jednotlivých dohod nikdy nepřesáhnou 10 000 Kč. Pokud mám takových dohod vícero, musím už podávat daňové přiznání v ČR? Zdravotní pojištění si odvádím sama na základě faktického bydliště do VZP, ale trvalý pobyt v ČR nemám. Nejsem student a zůstávám v ČR více než 183 dní.

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Příjmy z dohod o provedení práce, jejichž úhrnná výše u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, podléhají srážkové dani, kde není povinnost podávat daňové přiznání, neboť daň je tímto sražením vypořádána. Nemění na tom nic ani skutečnost, že nemáte trvalý pobyt v ČR – pokud se zde zdržujete více jako 183 dní, jste považována za daňového rezidenta, a platí tedy pro vás stejné podmínky jako pro běžné občany ČR z příjmů ze zdrojů na území ČR.

Daň z příjmů

  Poskytnutí daru na zdravotní pomůcky
Poskytnutí daru nezletilému dítěti na rehabilitační pomůcky (ortézy) není hrazené zdravotní pojišťovnou. Jakým způsobem se prokazuje takové poskytnutí daru (máme fakturu do zahraničí)? Příjemcem bude vnučka, případně dcera.

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Poskytnutí daru se u daně z příjmů fyzických osob prokazuje v daňovém přiznání, kdy k němu přikládáte příslušné dokumenty. Nejčastěji jde o potvrzení o poskytnutí daru např. od charitativní organizace nebo o darovací smlouvu mezi dárcem–fyzickou osobou a obdarovaným.

V případě poskytnutí daru u právnické osoby se potvrzení ani darovací smlouva nemusí přikládat přímo v daňovém přiznání, ale je nutné také získat příslušná potvrzení či darovací smlouvu jako podklad pro zaúčtování této transakce.

Ve vámi uváděném případě by nejvhodnější formou byla darovací smlouva, kde dárcem bude osoba, která splňuje podmínky uvedené v zákoně o daních z příjmů, dále jen „ZDP“ (zde tedy nezletilé dítě závislé na péči jiné osoby podle zvláštního zákona), a dále by byl přesně vymezen dar, aby splňoval podmínky pro možnost uplatnění daru jako odčitatelné položky (v tomto případě zdravotní prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami).
 

 Autorské odměny
Vlastníme internetové stránky, na které píší autoři z celého světa příspěvky/články. Jsou za ně placení podílem z reklam dle zhlédnutí. Přispěvatelé jsou z EU, Velké Británie, USA, Jihoafrické republiky, Japonska a mohou být vlastně odkudkoliv (i ze států, se kterými nemáme smlouvu o dvojím zdanění). Jak máme autory platit? Je nutné z něčeho odvádět daň? Jednalo by se o autorský honorář?

Nikde není jasně definované, zda se liší daň a podmínky u autorů z ČR, EU nebo případně států s dohodou o dvojím zdanění a bez dohody mezi státy. Je třeba platit poplatek za licenci, že můžeme jejich dílo využívat a publikovat? Firma má sídlo v ČR, články jsou čtené a publikované primárně v USA a EU. Vše je psané anglicky.

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
O autorské odměny podléhající zvláštní sazbě daně podle § 7 odst. 6 ZDP jde pouze u příjmů autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky, pokud jde o příjmy z užití nebo poskytnutí autorských práv. Z dotazu není patrné, o jakou formu internetové stránky se jedná.

Pokud nemají formu novin, časopisu (byť elektronického – tedy nějakého zpravodajského portálu), nemůže být ani srážková daň podle uvedeného ustanovení uplatněna a všechny příjmy by tedy spadaly do kategorie „základní“ – tedy příjmy z autorských práv podle § 7 odst. 2 písm. a).

Pro ně platí ustanovení, že jsou považovány za příjmy ze zdrojů na území ČR u daňových nerezidentů, pokud jde o příjmy z úhrad od poplatníků – rezidentů v ČR jako náhrada za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného autorskému. U nich ZDP předpokládá opět zvláštní sazbu daně, ovšem je již nutné předně hledat ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění s příslušnou zemí daňové rezidence, zda není stanovena sazba jiná.
 

 Příjmy z pronájmu
Pořídil jsem nemovitost na bydlení a financoval ji hypotékou. Situace se změnila, bydlím jinde a nemovitost chci využívat jako nájemní dům. Půjde tedy čistě o podnikatelkou činnost. Lze nějakým způsobem zahrnout do nákladů celou splátku hypotéky? Případně jak nejlépe uplatnit náklady? Lze například převést dům do majetku OSVČ a uplatnit odpisy? Jsem totiž v situaci, kdy platím hypotéku cca 16 000 Kč a z nájemného budu získávat cca 25 000 Kč. Dům je po rekonstrukci a nemám mnoho vedlejších nákladů, které bych mohl uplatnit. Roční čistý příjem tedy bude 300 000 Kč a k tomuto zisku nemám náklad, i když fakticky mi zbyde pouze 108 000 Kč.

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Příjmy z pronájmu, pokud není majetek zařazen v obchodním majetku, podléhají zdanění podle § 9, u kterého můžete uplatnit skutečné výdaje nebo výdaje paušální ve výši 30 % obdržených příjmů. Při roční výši nájemného 300 000 Kč tedy můžete uplatnit výdajový paušál 90 000 Kč, a zdaňovat tak částku 210 000 Kč.

Nebo můžete uplatnit skutečné výdaje, které však u hypotéky tvoří pouze částka úroků z měsíční splátky; jistinu jako výdaj uplatnit nejde, jedná se o úhradu úvěru. Jako další výdaj by bylo možné uplatnit případně odpis nemovitosti z pořizovací, popř. reprodukční ceny – záleží na způsobu a době pořízení, délce využití pro soukromé účely.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.