Již s účinností od roku 2015 byly do zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) vloženy nové paragrafy, týkající se oznámení o osvobozených příjmech; konkrétně jde o § 38v a § 38w. Povinnost oznámit osvobozený příjem má poplatník daně z příjmů fyzických osob, pokud v daném roce obdržel osvobozený příjem vyšší než 5 mil. Kč.

Jedná se o jednotlivý příjem, nikoli součet příjmů. Pokud tedy poplatník v jednom roce obdrží např. příjem z prodeje podílu na obchodní společnosti ve výši 3 mil. Kč (splní podmínky pro osvobození podle § 4 ZDP) a získá majetek z dědictví po rodičích ve výši 3 mil. Kč, nemá povinnost oznámení podávat, protože ani jeden příjem nepřesáhl částku 5 mil. Kč, byť součet těchto příjmů za zdaňovací období již hranici překonal.

Ale pozor u dědictví, kde se posuzuje hranice pro oznámení ve výši nabývaného majetku – ten však může dále být snížen o zděděné dluhy, čímž poplatník zdědí částku nižší; pro účely osvobození se ale vychází z hodnoty majetku před odečtením dluhů.

U příjmů někdy dochází k postupnému placení ve splátkách (např. za výše zmíněný prodej podílu v obchodní společnosti). Pokud celková cena byla např. rozložena do tří splátek po 2 mil. Kč v jednom kalendářním roce, pak se tyto jednotlivé částky oznamovat také nemusí, byť celková cena již 5 mil. Kč překročila.

Okruh osvobozených příjmů pro fyzické osoby vymezuje § 4, § 4a, § 6 odst. 9 a § 10 odst. 3 ZDP. Mezi nejčastější případy takových osvobozených příjmů, kde je možné uvažovat o překročení hranice 5 mil. Kč, patří tyto okruhy:

• příjem z prodeje nemovitostí po splnění určité časové lhůty vlastnictví či bydliště,
• příjem z prodeje movitých věcí (s určitými výjimkami u vozidel, letadel a lodí),
• plnění z pojištění majetku, odpovědnosti za škodu, z cestovního pojištění,
• cena z veřejné či reklamní soutěže,
• náhrada majetkových křivd,
• plnění z pojištění osob,
• příjem z prodeje podílu v obchodní korporaci po splnění časového testu pěti let,
• dotace ze státního rozpočtu,
• náhrada za uvolnění bytu, pokud je poplatník použije na jinou bytovou potřebu,
• příjmy z prodeje cenných papírů po splnění časového testu tří let,
• příjem z nabytí vlastnického práva k jednotce z vlastnictví právnické osoby zřízené za účelem vlastnictví domu s jednotkami, pokud jej získává fyzická osoba nájemce jednotky nebo člen této právnické osoby,
• příjem z doplatku na dorovnání při přeměně obchodní korporace při splnění určitých podmínek,
• bezúplatný příjem z dědictví nebo odkazu,
• výhry z hazardních her, loterií a tomboly (i když zde od 1.1.2020 platí hranice pro osvobození 1 mil. Kč, vyšší výhra se již bude nově danit; výhry do roku 2019 vyšší než 5 mil. Kč oznamovací povinnosti nadále podléhají),
• bezúplatný příjem (dar) od příbuzného v linii přímé a vedlejší, od osoby žijící po dobu jednoho roku ve společné domácnosti.

Paleta osvobozených příjmů je tedy poměrně široká, přitom platí jen jedna výjimka, kdy není nutné oznamovat na finanční úřad získání tohoto osvobozeného příjmu, ač přesáhne 5 mil. Kč. Je to situace, kdy fyzická osoba získá příjem na základě prodeje nemovitosti kupní smlouvou, která se zapisuje do katastru nemovitostí.

Tyto informace získá finanční úřad poměrně snadno automaticky právě z katastru, a proto i vydal na svém webu informaci, že tyto příjmy není nutné oznamovat.

Ovšem pozor, pokud dojde k darování nemovitosti, které je od daně osvobozené – toto se sice také promítne v katastru nemovitostí, ale již pro tento případ nabytí bezúplatného příjmu neplatí výjimka v oznamování. Pokud tedy např. otec daruje své dceři nemovitost v hodnotě 6 mil. Kč, musí dcera toto nabytí oznámit finančnímu úřadu.

Problém může nastat, jak zjistit hodnotu příjmu, pokud jde o jeho bezúplatnou podobu (nejčastěji dary). Nejjistějším řešením je znalecký posudek, který příjem ocení – ale není to povinnost, nicméně bych ho vřele doporučila zajistit zejména tehdy, když se hodnota příjmů blíží hranici 5 mil. Kč, kdy už je povinnost oznámení o osvobozených příjmech podat.

Sankce za toto opomenutí jsou totiž značné – § 38v ZDP je vymezuje procentuální výší z neoznámeného osvobozeného příjmu takto:

1. 0,1 % při pozdním podání oznámení, aniž by finanční úřad dosud k podání vyzval,
2. 10 % při splnění v náhradní lhůtě poté, co finanční úřad vyzval k podání,
3. 15 % při nesplnění povinnosti ani v náhradní lhůtě.

Jak bylo výše uvedeno, oznámení se podává na osvobozené příjmy získané od roku 2015, přičemž je možné využít pro jejich oznámení nepovinný tiskopis, který Finanční správa uveřejnila na svém webu. Tento tiskopis obsahuje body, které je ze zákona nutné oznámit – pokud jej poplatník nevyužije, musí do svého oznámení uvést následující:

• výši příjmu,
• popis okolností nabytí příjmu (tedy identifikovat, o jaký osvobozený příjem se jedná, např. formulací „dar“ či „příjem z prodeje podílu v obchodní společnosti“, „dědictví“),
• datum, kdy příjem vznikl.

Nejzazší lhůta, kdy je nutné oznámení za daný kalendářní rok učinit, končí s termínem pro podání daňového přiznání. A to se týká i poplatníků, kteří nemají vůbec povinnost podat své daňové přiznání. Lhůta pro oznámení osvobozených příjmů získaných v roce 2019 tedy končí 1. 4. 2020.

V případě plné moci daňovému poradci pro podání daňového přiznání v prodloužené lhůtě vydala Finanční správa informaci, že tato prodloužená lhůta platí i pro oznámení osvobozených příjmů, tedy pro rok 2019 1. 7. 2020. Je ale nutné si uvědomit, že toto oznámení není součástí daňového přiznání, takže by jej měl podat poplatník sám nebo k tomu patřičně daňového poradce zmocnit.

Nezapomínejte tedy na to, že i když na určité příjmy zdanění nedosáhne, protože je zákon vymezil jako osvobozené příjmy, máte vůči finančnímu úřadu povinnost je nahlásit, pokud jejich výše přesáhne 5 mil. Kč. Sankce za tuto pro někoho možná administrativní záležitost totiž mohou dosáhnout i výše daně, jako by příjem osvobozen ani nebyl.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.