Novelou insolvenčního zákona (dále jen „IZ“) účinnou od 1. 6. 2019 došlo k ujasnění některých postupů v rámci insolvenčního řízení. Je teď tedy zřejmější, jak ve dříve sporných případech postupovat. Níže projdeme jednotlivými fázemi insolvenčního řízení a uvedeme povinnosti, které má v dané fázi zaměstnavatel dlužníka.

V úvodu ještě zmiňme, že v praxi může aktivní spolupráce mzdových účetních s insolvenčními správci pomoci k hladkému průběhu oddlužení nebo konkurzu a ke splnění všech zákonných povinností. Spolupráce může napomoct nejen k větší jistotě, jak v daném případě a fázi řízení postupovat, ale též k minimalizaci rizika sankce z nesplnění zákonných povinností či chybně vypočtené srážky.

V rámci insolvenčního řízení můžeme rozlišit fáze, při kterých je dáno, kdo má dispoziční oprávnění k dlužníkovu majetku, tedy i k nařízeným srážkám ze mzdy:

• fáze první – od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku: dispoziční právo má dlužník, lze výkon rozhodnutí a exekuci nařídit, nelze jej však provést,
• fáze druhá – od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku: dispoziční právo má stále dlužník, ostatní platí jako v první fázi,
• fáze třetí a) oddlužení – soud rozhodl o schválení oddlužení: dispoziční právo má dlužník, s nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a zpeněžením majetkové podstaty,
• fáze třetí b) konkurz – soud rozhodl, že na dlužníka je vyhlášen konkurz: dispoziční právo má insolvenční správce, veškeré stržené srážky zaměstnavatel odesílá insolvenčnímu správci.

Zahájení insolvenčního řízení (souběh s exekučním řízením)

Se zahájením insolvenčního řízení se pojí řada povinností nejen pro dlužníky – v našem případě zaměstnance, ale také pro plátce jejich příjmů – zaměstnavatele při výplatě mzdy. Dalšími plátci příjmů zaměstnanců jsou též úřady práce při výplatě rodičovského příspěvku nebo Česká správa sociálního zabezpečení při výplatě důchodu apod.

Je důležité si uvědomit a věnovat této skutečnosti dostatečnou pozornost, že mezi povinnosti mzdových účetních a personalistů patří mimo jiné i sledování evidence zaměstnanců v insolvenčním rejstříku.

V rámci insolvenčního řízení je celý spis volně přístupný ve veřejném elektronickém insolvenčním rejstříku na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR.

Tím se dle § 71 IZ veškeré rozhodnutí soudu považují za doručené vůči všem již zveřejněním v insolvenčním rejstříku, vyjma zákonem předepsaného doručení zvlášť. V rámci insolvenčního řízení se doručuje zvlášť pouze v zákonem předepsaných případech, mezi které doručování plátci příjmu dlužníka – tj. zaměstnavateli – však nenáleží.

Zaměstnavatel tedy následně nemůže uspět s argumentací, že se tyto informace od dlužníka – zaměstnance nedozvěděl.

Pokud je pak v insolvenčním rejstříku zveřejněna informace týkající se zaměstnavatele a zaměstnavatel tuto informaci při své činnosti nezohlední, nemůže se dovolávat toho, že o dané informaci nevěděl. Příslušný dokument je mu totiž doručen okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Nejprve je zveřejněna v insolvenčním rejstříku vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. Okamžikem zahájení insolvenčního řízení je zaměstnavatel povinen v případě, že jsou již nařízeny srážky z titulu exekuce ze mzdy dlužníka, je tzv. deponovat – zadržet.

Exekuce, které by měly postihovat majetek ve vlastnictví dlužníka, totiž nelze nadále provést a srážka nesmí být odeslána na příslušný exekutorský úřad, a to proto, aby nedošlo ke zvýhodňování věřitele.

Zaměstnavatel tedy tyto srážky provádí a deponuje i nadále po celé období až do rozhodnutí o řešení způsobu oddlužení. Od okamžiku zahájení insolvenčního řízení tedy budeme dále srážet ze mzdy vypočtené srážky, ale nebudeme je proplácet exekutorům. Zůstanou v závazcích firmy deponované.

Usnesení o úpadku dlužníka

Současně s usnesením o úpadku dlužníka, bývá zpravidla ustanoven i insolvenční správce.

Lze doporučit se s tímto insolvenčním správcem spojit a zaslat mu kontaktní údaje na mzdové oddělení. Jistě každý správce ocení i další informace ohledně majetku dlužníka, zvláště pak výši doposud deponovaných srážek u zaměstnavatele, uhrazených exekučních srážek před insolvenčním řízením, počtu vyživovaných osob, penzijního a životního pojištění atd.

Zaměstnavatelé a mzdoví účetní mohou namítat, že se jedná o další navýšení administrativy, nicméně tato součinnost mimo jiné vyplývá z ustanovení § 213 IZ. Dle tohoto paragrafu ten, kdo má u sebe dlužníkův majetek náležející do majetkové podstaty, je povinen toto oznámit insolvenčnímu správci, a to i bez výzvy.

V souladu s § 44 odst. 3 IZ jsou osoby, které jsou povinny poskytnout insolvenčnímu správci součinnost, odpovědny za škodu, kterou způsobí, pokud součinnost neposkytnou řádně a včas. Insolvenční správce v takovémto případě muže také požádat insolvenční soud o přijetí příslušného opatření.

Situace je jednodušší v případech, kdy zaměstnavatel u dlužníka neeviduje žádné srážky z titulu exekuce. Takový zaměstnavatel nemusí v této fázi insolvenčního řízení nic činit, pouze vyčkává až do rozhodnutí o řešení způsobu řešení úpadku.

Způsoby řešení úpadku u zaměstnanců mohou být:

• oddlužením (zpravidla se ve většině případu jedná o splátkový kalendář se zpeněžením majetkové podstaty),
• konkurzem.

Schválení oddlužení

Jakmile soud rozhodne o řešení způsobu oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty, začíná další fáze insolvenčního řízení. Povinnosti zaměstnavatelům ukládá přímo insolvenční soud, který v usnesení podrobně uvede, co má zaměstnavatel dělat a jak má postupovat. Uveďme si dále, co všechno můžeme v usnesení soudu očekávat.

Podle ustanovení § 406 odst. 3 písm. d) IZ může přikázat soud plátci mzdy dlužníka, postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku.

Na zaměstnavatelích tedy bude, aby každý měsíc postupovali podle výroku tohoto usnesení. V pozici zaměstnavatele se můžeme dostat do pozice hlavního plátce, nebo můžeme být považování za ostatní plátce příjmů dlužníka.

V případě pochybností, zda jde o hlavního plátce či nikoliv, se zaměstnavatel obrátí s dotazem na insolvenčního správce, který má rovněž pravomoc plátcům určit, kdo bude hlavní a kdo ostatní plátce.

Zaměstnavateli je tímto usnesením uloženo, aby vypočítával podle ustanovení § 278 a 279 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) nezabavitelnou částku, kterou vyplatí dlužníkovi – zaměstnanci, a zbylou částku (tzv. postižitelnou část příjmu, srážku) zašle insolvenčnímu správci. Pro tyto účely insolvenční správce sdělí bankovní spojení pro zasílání plateb a také poukázání deponovaných prostředků.

Kalkulátor pro výpočet nezabavitelné částky („mzda k výplatě“) a částky určené pro výplatu nezajištěným věřitelům („měsíční splátka pro oddlužení“) je k dispozici také na internetu.

Soud většinou též doporučí plátci mzdy, aby byl v případě pochybností při výpočtu nezabavitelné částky v kontaktu s insolvenčním správcem, neboť uvedený výpočet může ovlivňovat více faktorů. Například, zda je dlužníku uloženo placení výživného rozsudkem soudu atd.

Dále soud upozorní plátce, že výše nezabavitelné částky se (zpravidla každoročně k 1. lednu) mění v závislosti na změně právních předpisů stanovujících životní minimum jednotlivce a výši normativních nákladů na bydlení.

V případech, pokud jde o zaměstnance – dlužníka, který má více příjmů, soud ve svém usnesení rozhodne, jak bude nakládáno s příjmy od ostatních plátců (všichni mimo hlavního plátce). Ve většině případů soud určí, že budou všechny příjmy dlužníka zasílat v celé výši insolvenčnímu správci a ten bude následně provádět zákonné srážky, tedy suplovat funkci mzdových účetních.

Odesláním stržených částek však povinnosti zaměstnavatele nekončí. Plátci mzdy může být současně uloženo, aby (nestanoví-li insolvenční správce jinak) zasílal každý měsíc správci (v kopii) doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách s údajem o výši čisté mzdy („výplatní pásku“). Po vzájemné dohodě plátce a insolvenčního správce lze však od této povinnosti upustit.

V případě, že z jakéhokoliv důvodu přestane zaměstnavatel dlužníku vyplácet mzdu či jiný příjem, oznámí to do jednoho týdne insolvenčnímu správci, a to včetně stručného uvedení důvodu (např. pracovní neschopnost, skončení pracovního poměru s uvedením důvodu, atp.).

Soud si sice uvědomuje, že výše uvedené povinnosti jsou pro zaměstnavatele zátěží, a proto vysoce oceňuje budoucí zaměstnavatelovu spolupráci s insolvenčním správcem i se soudem.

Současně však upozorňuje, že každý je povinen bezplatně na dotaz soudu sdělit skutečnosti, které mají význam pro řízení, a spolupracovat s ním v zákonem předvídaných situacích.

Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že neuposlechne příkazu soudu, může soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč (§ 53 OSŘ).

V průběhu celého oddlužení tedy zaměstnavatel vypočítává a odesílá splátky insolvenčnímu správci a poskytuje mu výše uvedenou součinnost. Taktéž odešle insolvenčnímu správci deponované částky.

Konkurz

V případě, že je jako o způsobu řešení úpadku rozhodnuto o konkurzu, zaměstnavatel postupuje obdobně jak od schválení oddlužení splátkovým kalendářem (tzn. provádí se ze všech příjmů přednostní srážku).

Doporučení pro zaměstnavatele

Na základě všech výše popsaných skutečností a zkušeností z praxe lze na závěr těchto několik bodů doporučit zaměstnavatelům a jejích mzdovým účetním:

• Zasílat insolvenčnímu správci pravidelně mzdové listy – insolvenční správce má povinnost kontroly provádění srážek v rámci insolvenčního řízení – dojde tak ke kontrole výpočtu, kdy v případě chybného výpočtu bude postup korigován a nedojde ke způsobení eventuální škody.
• Evidovat počet vyživovaných osob, které mají vliv na výpočet výše srážky – i to je důvod pro spolupráci s insolvenčním správcem, kdy dlužník má povinnost oznamovat všechny změny v počtu vyživovaných osob správci a též soudu.
• Sdělit insolvenčnímu správci, zda zaměstnavatel provádí zaměstnanci roční zúčtování daně z příjmů, či zda si zaměstnanec sám podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob – mimo jiné i z důvodů vyúčtování daňových bonusů a tím následné kontrole srážek a příjmů dlužníka.

Dle § 412 odst. 1 IZ po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník mimo jiné povinen vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu přehled svých příjmů za uplynulých šest kalendářních měsíců, neurčí-li insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení jinou dobu předkládání.

A také nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání účinků schválení oddlužení.

Z těchto důvodů budou tedy dlužníci požadovat po mzdových účetních vystavení uvedeného potvrzení. Současně by dlužníci měli tomuto také uvést (podepsat prohlášení), že žádný jiný příjem než uvedený za dané období neměli a zaslat příslušnému soudu.

Doporučujeme mzdovým účetním, aby si tento dokument nechali v kopii také založený, pro případné budoucí nesrovnalosti.

Obr.: Vzor prohlášení dlužníka k potvrzení zaměstnavatele o příjmech zaměstnance