Smyslem programu je zmírnění negativních dopadů současné situace na zaměstnanost v České republice. Podstatou programu je částečná kompenzace mzdových nákladů v podobě náhrad mezd, které náleží zaměstnancům za dobu trvání (existence) překážek v práci.

Právní rámec

Jak z § 120 odst. 1 zákona o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“) vyplývá, problémy celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti se mohou řešit prostřednictvím cílených programů. Současnou situaci lze nepochybně považovat za problém celostátního charakteru.

Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda České republiky – viz § 120 odst. 2 ZoZ, přičemž Antivirus byl vládou České republiky schválený 31. března 2020, a to v rámci vládního usnesení č. 353.

Charakteristika programu Antivirus

Program Antivirus je možné v současné době čerpat na mzdové náklady, které zaměstnavateli vzniknou v období od 12. března 2020 do konce dubna 2020. Ministerstvo práce a sociálních věcí však již nyní předpokládá, že se program prodlouží tak, aby bylo možné čerpat podporu i na květnové mzdové náklady. Březnové mzdové náklady je možné řešit od 6. dubna 2020, kdy se spustil příjem žádostí o podporu.

Smyslem programu je krýt zaměstnavateli mzdové náklady spočívající ve vyplacené náhradě mzdy včetně odvodů u zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru. Z § 3 zákoníku práce (dále jen „ZP“) vyplývá, že základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, kterými rozumíme dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti.

A protože podpora dopadá pouze na zaměstnance v pracovním poměru, jsou z podpory vyloučeni zaměstnanci, kteří vykonávají svoji činnost na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti, na tyto zaměstnance podporu čerpat nelze.

Podporu dále nelze čerpat na zaměstnance, kteří jsou v době, kdy zaměstnavatel podává vyúčtování, ve výpovědní lhůtě či dostali ke dni podání vyúčtování výpověď.

Vyloučeno je také čerpání tohoto programu za předpokladu, že se na daného zaměstnance pobírá jiný příspěvek Úřadu práce nebo jiná podpora z veřejných zdrojů – není přitom podstatné, zda se jedná o podporu ze státního rozpočtu či rozpočtu Evropské unie.

Zaměstnavatel, který chce čerpat podporu z tohoto programu, musí postupovat v souladu se ZP.

Do nejbližší aktualizace programu PAMICA pro vás chystáme tiskovou sestavu, díky které získáte přehledné podklady pro žádost o příspěvek z programu Antivirus.

Programové režimy

Předpokladem vzniku nároku na podporu dle tohoto programu je existence překážek v práci, ať již na straně zaměstnance, nebo na straně zaměstnavatele. Překážkou na straně zaměstnance rozumíme například případy, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci, neboť má nařízenou karanténu.

Na straně zaměstnavatele vzniká překážka v případech, kdy mu bylo nařízeno uzavření nebo omezení provozu, kdy mu absentuje významná část zaměstnanců, bez kterých nemůže pokračovat ve své činnosti, nebo v případě, kdy je omezen odbyt či vstupní dodávky zaměstnavatele.

Program je rozdělen do dvou režimů. Režim A se vztahuje na případy uzavření či omezení provozu v důsledku krizových opatření nebo mimořádných opatření vydaných vládou, Ministerstvem zdravotnictví nebo krajskou hygienickou stanicí a dále na případy, kdy je zaměstnanci nařízena karanténa.

Režim B se aplikuje při překážkách v práci na straně zaměstnavatele, které jsou vyvolané hospodářskými potížemi, které současná situace přinesla.

Správné zatřídění do režimu A či B je velmi podstatné, neboť od něj se odvíjí výše náhrady, kterou Úřad práce zaměstnavateli poskytne. Pokud zaměstnavatel vyplní režim chybně, neznamená to automaticky, že ztrácí nárok na tuto podporu. Úřad práce bude, jak se vyjádřilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, poskytovat zaměstnavatelům potřebnou metodickou pomoc.

Režim A

Režim A se aplikuje v případě, kdy je zaměstnanci nařízena karanténa. Jedná se o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, přičemž zaměstnanci náleží za prvních 14 kalendářních dní náhrada mzdy dle § 192 ZP (tj. 60 % průměrného výdělku), jedná se o stejnou náhradu jako v případě dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.

Aplikace režimu A přichází v úvahu i v situacích, kdy je zaměstnavateli nařízeno uzavření či omezení provozu. Jde například o některé maloobchody, které musely uzavřít své provozovny, či o poskytovatele vybraných služeb, kteří také museli uzavřít své provozovny – kadeřníci a další.

V tomto případě se jedná o překážku na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnanci dle § 208 ZP náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku zaměstnance.

Za relevantní opatření, jimiž se zakazují některé činnosti, se považují zejména tato opatření:

• přijatá usnesení vlády navazující na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 o vyhlášení nouzového stavu,
• mimořádná opatření nařízená Ministerstvem zdravotnictví,
• mimořádná opatření nařízená jinými orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice).

Výše příspěvku činí 80 % náhrady mzdy včetně odvodů, kterou zaměstnavatel zaměstnanci vyplatil za dobu trvání překážek v práci. Maximální výše příspěvku na jednoho zaměstnance činí 39 000 Kč.

Příklad

Obchod se sportovním oblečením v centru Jihlavy má dva zaměstnance, provozovna (prodejna) musela být v souladu s příslušnými opatřeními uzavřena. Prvním zaměstnancem je manažer prodejny, druhým zaměstnancem prodavačka.

U prodavačky činí částka náhrady mzdy 20 000 Kč, související odvody činí 6 760 Kč (33,8 % z částky 20 000 Kč), celkem se jedná o náklad ve výši 26 760 Kč, z této částky bude Úřadem práce zaměstnavateli kompenzováno 80 %, tj. částka ve výši 21 408 Kč.

Režim B

Tento režim se vztahuje na případy překážek v práci na straně zaměstnavatele, které vzniknou v důsledku souvisejících hospodářských potíží zaměstnavatele. Zpravidla se bude jednat o situace, kdy zaměstnavateli chybí vstupní dodávky (materiál, suroviny, polotovary, služby) nebo se významně omezila poptávka po produktech či poskytovaných službách.

Pokud zaměstnavateli chybí vstupy, pak se jedná o tzv. prostoj podle § 207 písm. a) ZP, zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku. Je-li omezena poptávka po produktech či službách zaměstnavatele, pak se jedná o tzv. částečnou nezaměstnanost podle § 209 ZP, kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplácet náhradu mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku.

Z metodického pokynu vyplývá, že skutečnosti prokazující vazbu vzniku konkrétní překážky v práci na stávající situaci nebudou po zaměstnavateli k posouzení oprávněnosti poskytnutí podpory úřady práce požadovat.

Výše příspěvku činí 60 % náhrady mzdy včetně odvodů, kterou zaměstnavatel zaměstnanci vyplatil za dobu trvání překážek v práci, maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance činí 29 000 Kč.

Související články:
Současné nejčastější otázky v pracovněprávní oblasti
Přehled aktuálních legislativních změn