Zejména v malých společnostech s ručením omezeným je často jednatel tím, kdo zároveň vykonává kromě jednatelské funkce i odbornou práci pro firmu. Jednateli přísluší podle zákona o obchodních korporacích obchodní vedení společnosti. Stejná osoba je však ve firmě podle jejího zaměření také např. účetním, lékařem, architektem, programátorem nebo obchodním ředitelem. Dlouhodobě je takto vznikající souběh funkcí nejasným tématem s mnoha otázkami a ambivalentním výkladem.

Funkce jednatele nemůže totiž být považována za závislou práci dle zákoníku práce, a proto se vždy výkon funkce jednatele považuje za obchodněprávní vztah.

Závislou prací podle zákoníku práce je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. To je důvodem, proč jednatel nemůže sám sobě práci nařizovat, a jeho smlouva nemůže být tedy podřízena zákoníku práce.

Proto by mohly být pracovní smlouvy, uzavřené podle zákoníku práce zejména na obchodní vedení korporace, rozporovány. Nejproblematičtější je pak situace u jednočlenných „eseróček“, kde je také právě jeden jednatel.

Nejnovější judikatura sice pracovní smlouvy uzavřené podle zákoníku práce s jednateli nepovažuje a priori za neplatné, ale je na ně třeba klást stejné požadavky co do formy, obsahu i potřeby jejich schválení příslušným orgánem obchodní korporace jako na samotnou smlouvu o výkonu funkce.

Smlouva o výkonu funkce jednatele dle zákona o obchodních korporacích

Práva a povinnosti mezi s. r. o. a jejím jednatelem se řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazu – tedy používá se v tomto případě tzv. příkazní smlouva. Smlouva o výkonu funkce se sjednává písemně a schvaluje ji (a to včetně jejích změn) v případě s. r. o. valná hromada. Pokud se jedná o s. r. o. s jediným jednatelem a jediným společníkem v jedné osobě, podpisy na smlouvě musí být úředně ověřené.

Ohledně odměňování uvedeného ve smlouvě platí následující pravidla:

• není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno, platí, že výkon funkce je bezplatný,
• pokud by smlouva či v ní obsažené ujednání o odměně bylo neplatné z důvodu na straně s. r. o., anebo kdyby nebyla smlouva z důvodu překážek na straně s. r. o. uzavřena, nebo ji valná hromada neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce jednatele, určuje se odměna jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy, nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, jako odměna obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobné činnosti, kterou jednatel vykonával,
• smlouva obsahuje také následující údaje o odměňování:
  • vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet jednateli, a to včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,
  • určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
  • určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro jednatele, pokud mohou být přiznány.

Mimo výše uvedené může být jednateli poskytnuto i jiné plnění, než na které plyne právo ze zákona či ze smlouvy o výkonu funkce. Toto jiné plnění však lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady, a pokud byla zřízena v s. r. o. dozorčí rada, musí se k němu vyjádřit.

Plnění podle smlouvy o výkonu funkce nebo jiné výše uvedené plnění se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace. Tuto tvrdost může však odstranit opět valná hromada, která schválila smlouvu o výkonu funkce svým rozhodnutím.

Zákon o obchodních korporacích se též zabývá okamžikem ukončení smlouvy o výkonu funkce, a to v případě, kdy jednatel ze své funkce odstoupí.

Jednatel může ze své funkce odstoupit, nesmí tak však učinit v době, která je pro s. r. o. nevhodná. Pokud ve společenské smlouvě nebo ve smlouvě o výkonu funkce není stanoveno jinak, postupuje jednatel podle následujícího:

• oznámí své odstoupení valné hromadě,
• jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li valná hromada na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce,
• pokud se jedná o s. r. o. s jediným společníkem, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce tomuto jedinému společníkovi, pokud si jednatel a společník neujednají jiný okamžik zániku funkce.

Zánik funkce jednatele nastává též dnem rozhodnutí valné hromady o odvolání z funkce, není-li v rozhodnutí stanoven pozdější okamžik ukončení. Odvolání jednatele valnou hromadou však může být okamžité – nevztahuje se na něj žádná ochrana.

Jednatel může být za určitých podmínek, které jsou spojené s insolvenčním řízením, vyzván k vrácení prospěchu, který získal ze smlouvy o výkonu funkce. Jedná se o následující případ:

• insolvenční řízení bylo zahájeno na návrh jiné osoby než dlužníka a soud rozhodl o úpadku,
• jednatelé věděli nebo měli a mohli vědět, že je s. r. o. v hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné.

Insolvenční správce v tomto případě vyzve jednatele k vydání obdrženého prospěchu ze smlouvy o výkonu funkce a případného jiného prospěchu, a to za období 2 let zpětně před právní mocí rozhodnutí o úpadku.

Pokud by se jednalo o majetek či jiné plnění, které již není možné vrátit, musí jednatel toto nahradit v penězích. Uvedené podmínky platí i pro bývalé jednatele společnosti s ručením omezeným.

Srovnání smlouvy o výkonu funkce jednatele a pracovní smlouvy

Jak už jsme výše uvedli, smlouva o výkonu funkce zastřešuje obchodněprávní vztah jednatele k s. r. o. Nelze tedy na ni uplatňovat jakékoli výhody zákoníku práce pro zaměstnance. Ve smlouvě o výkonu funkce lze však sjednat podmínky, které budou obdobné pracovněprávním, například právo na dovolenou, nějakou formu odstupného, cestovné atd. Nelze se však zde odkazovat na zákoník práce, ve smlouvě o výkonu funkce musí být tyto skutečnosti dostatečně vydefinovány.

Z hlediska daně z příjmů je obsahem § 6 – Příjmy ze závislé činnosti jak příjem zaměstnance, tak příjem jednatele. Pro účely zdanění se jednatel považuje za zaměstnance a s jeho příjmem se tedy zachází stejně jako s příjmem zaměstnance zaměstnaného podle zákoníku práce.

Co se týká odvodů na zdravotní pojištění, zákon o veřejném zdravotním pojištění se odkazuje na zákon o daních z příjmů a jednatele též pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance.

Je třeba poznamenat, že na příjmy ze smlouvy o výkonu funkce se nevztahuje vyloučení příjmů nižších než 3 000 Kč ze zdravotního pojištění. Zdravotní pojistné je tedy třeba za jednatele platit i u malých příjmů, a to buď ve výši minimálního pojistného, nebo procentem z příjmů v případě souběhu s jiným příjmem, ze kterého se již minimální pojistné platí, či pokud za něj platí pojistné stát.

Pro účely sociálního pojištění a jeho odvodů zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti též zahrnuje jednatele do kategorie zaměstnanců. Na jednatele a jejich příjmy se tedy vztahují stejná pravidla, co se pojistného týče, jako na zaměstnance.

V případě sociálního pojištění se zde aplikují i ustanovení o zaměstnání malého rozsahu – u příjmů nižších než 3 000 Kč měsíčně. Pokud by odměna jednatele byla menší než 3 000 Kč, sociální pojištění se z ní neplatí (se všemi důsledky v důchodové a nemocenské oblasti).

Z příjmů jednatele ze smlouvy o výkonu funkce se neplatí čtvrtletní zákonné pojistné na odpovědnost zaměstnance za škodu vzniklou zaměstnavateli (Kooperativa), a to právě z toho důvodu, že jednatel nevykonává závislou práci. Pro účely náhrady škody na něj nelze uplatnit příslušná ustanovení zákoníku práce. To znamená, že ani v případě pracovního úrazu nelze čerpat pojistné z tohoto zákonného pojistného.