V dnešním článku série o zobrazování ekonomických transakcí v daňové evidenci se budeme věnovat hmotnému a nehmotnému majetku, který podnikatel – fyzická osoba využívá ke své podnikatelské činnosti.

Máme zde na mysli majetek dlouhodobého charakteru, který se při podnikání nespotřebovává ihned, ale je využíván delší dobu na rozdíl od majetku v podobě zásob, které jsou jednorázově spotřebovány při prodeji, výrobě nebo poskytování služeb. Představíme si tak majetek charakteru nemovitých věcí – pozemků a staveb či věcí movitých – strojů, výrobních zařízení, dopravních prostředků, výpočetní techniky, nábytku apod.

V terminologii zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) je tento majetek spojen s výdaji na zajištění a udržení příjmů, nikoliv přímo s výdaji na jejich dosažení.

Záměrně v nadpisu článku není použito přívlastku dlouhodobý pro označení takového majetku, protože ZDP, který je pro vedení daňové evidence směrodatný, toto označení majetku nezná. Ale znají jej účetní předpisy, na něž se ZDP při vymezení obsahu nebo způsobu ocenění hmotného a nehmotného majetku v některých případech odkazuje.

Pojďme si na výkladovém příkladu ukázat zobrazení (dlouhodobého) hmotného a nehmotného majetku v daňové evidenci a charakter souvisejících výdajů – budou daňové, nebo nedaňové? Článek neposkytne čtenáři vyčerpávající přehled všech možných situací k dané problematice, ale věřím, že zvolené příklady a jejich řešení mu budou užitečné.

Příklad: Pozemky v daňové evidenci

Podnikatel (neplátce DPH) koupil od souseda – nepodnikatele nezastavěný pozemek, který zaevidoval ve své daňové evidenci, čímž jej vložil do svého obchodního majetku (viz § 4 odst. 4 ZDP), a začal jej využívat ke skladování zemědělských strojů, které v rámci své živnosti opravuje. Za pozemek zaplatil 120 000 Kč. Jak posoudit tuto transakci z hlediska daňových výdajů?

Postup řešení:

• Nákup pozemku není daňovým výdajem. Zákon o účetnictví považuje pozemek za okolností uvedených v zadání příkladu za dlouhodobý hmotný majetek bez ohledu na výši nabývací ceny. ZDP pozemky nezahrnuje do kategorie hmotného majetku vymezeného v § 26 ZDP a vylučuje výdaje na jejich pořízení z daňových výdajů (§ 25 odst. 1 písm. a) ZDP).
• Během celé doby, co bude pozemek veden v daňové evidenci, bude součástí obchodního majetku podnikatele se všemi důsledky, které z toho vyplývají (podrobněji níže).
• I když je pozemek součástí obchodního majetku, nelze u něj nikdy uplatňovat daňové odpisy, ostatně ani účetní odpisy v případě, že by podnikatel vedl účetnictví.

Tab.: Nákup pozemku
 

• Nákup pozemku nesníží u podnikatele základ daně z příjmů za dané období.
• O výdaje na pořízení pozemku bude možné snížit až případnou tržbu z jeho prodeje. Do daňových výdajů v kalendářním roce prodeje pozemku lze uplatnit výdaje na jeho pořízení, ale jen do výše tržby z jeho prodeje (§ 24 odst. 2 písm. t) ZDP).
• Jestliže by k prodeji pozemku došlo až po jeho vyřazení z daňové evidence, a tím i z obchodního majetku podnikatele, pak by se toto vyřazení v základu daně z příjmů podnikatele vůbec neprojevilo. V kalendářním roce prodeje pozemku by již nešlo o obchodní majetek podnikatele, proto by příjem z jeho prodeje byl zdaňován jako ostatní příjem podle § 10 ZDP, pokud by se nejednalo o příjem osvobozený podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Testy osvobození příjmu z prodeje pozemku ze zadání příkladu obsahuje následující obrázek.

Obr.: Testy osvobození majetku

Předpokládejme, že výše uvedený pozemek byl stále v obchodním majetku (v daňové evidenci) podnikatele a za tři roky od jeho pořízení byl prodán za:

1. 150 000 Kč,
2. 90 000 Kč.

Dopad do daňové evidence a tím i do základu daně z příjmů v roce prodeje pozemku bude následující.

Tab.: Prodej pozemku a jeho dopad do daňové evidence – varianta a)
 

 
Tab.: Prodej pozemku a jeho dopad do daňové evidence – varianta b)
 

Jak s daní z nabytí nemovitých věcí v daňové evidenci?

Standardně je pořízení nemovitých věcí koupí spojeno i s úhradou daně z nabytí nemovitých věcí ve výši 4 % z kupní ceny nebo ze srovnávací daňové hodnoty (podle toho, která je vyšší), která zpravidla vychází ze znaleckého posudku či směrné hodnoty.

Daň z nabytí nemovitých věcí zaplacená za pořízení pozemku představuje pro podnikatele vedoucího daňovou evidenci daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP. Daň z nabytí v případě podnikatele s daňovou evidencí tak nevstupuje do pořizovací ceny pozemku (nemovité věci), jak potvrdily i závěry z jednání Koordinačního výboru č. 528/19.09.18 Daň z nabytí nemovitých věcí z pohledu daní z příjmů.

Aktuálně je ve schvalovacím procesu vládní návrh zákona na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Toto zrušení by se týkalo všech úplatných převodů nemovitých věcí, u nichž uplynula nebo uplyne lhůta pro podání přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí 31. března 2020 a později.

Musí podnikatel s daňovou evidencí povinně uvádět pozemky využívané k podnikání v daňové evidenci?

Pozorný čtenář si jistě všiml, že z uvedení nezastavěných pozemků do daňové evidence podnikatele a tím z vložení pozemku do obchodního majetku může plynout spíše potenciální daňová nevýhoda než výhoda, neboť se tím prodlužuje období, po které nelze uplatnit osvobození od daně z příjmů při případném prodeji takových pozemků (viz Obr.: Testy osvobození majetku).

Musí tedy podnikatel s daňovou evidenci povinně vkládat pozemky využívané k podnikání do obchodního majetku? Odpověď zní: Nemusí. Je to vždy právo podnikatele, nikoliv povinnost.

Související články:
Hmotný a nehmotný majetek v daňové evidenci – 2. díl
Ekonomické transakce v daňové evidenci v příkladech
Zásoby v daňové evidenci v příkladech