Vláda schválila na konci června novelu zákona o daních z příjmů, která mimo jiné obsahuje i změnu v poskytování stravného. Jako sněmovní tisk č. 910 tuto novelizaci již před prázdninami stihl projednat parlament v prvním čtení a schválil ji. Druhé čtení bude na pořadu schůze Poslanecké sněmovny v září, kdy bude legislativní proces pokračovat.

Zatím schvalování probíhalo hladce, je tedy poměrně vysoká pravděpodobnost, že zákon v navrhovaném znění bude schválen a vyjde ve Sbírce zákonů.

Nejde o žádné rušení již známých a používaných stravenek, ale o rozšíření o možnost využití příspěvku na stravné bez nutnosti pořizování stravenek, ať ji papírových, nebo elektronických stravenkových karet.

Navržené znění § 6 odst. 9 písm. b) je doplněno o další možnost, a to o peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Nově tak zaměstnavatel bude moci přispívat na stravování svých zaměstnanců jednou z následujících možností:

• poskytnutí nepeněžitého plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů i při provozování vlastního stravovacího zařízení,
• stravenky,
• nový peněžní příspěvek na stravování.

Přičemž peněžní příspěvek za jednu směnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům s platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, bude na straně zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem.

Důvodová zpráva k zákonu uvádí, že zavedením této třetí možnosti je umožnění daňově zvýhodněného stravování i těm zaměstnancům, kterým zaměstnavatelé v současné době žádný příspěvek na stravování neposkytují, a to převážně z důvodu vysokých transakčních a administrativních nákladů na poskytování stravenek.

Dále důvodová zpráva uvádí, že stávající zaměstnavatelé, poskytující příspěvek na stravování formou stravenek, se mohou svobodně rozhodnout na základě jednání se zaměstnanci, zda na novou alternativu přejdou, či nikoli.

Nově navrženou alternativu v podobě peněžitého příspěvku na stravování si zaměstnanec tudíž nebude moci jednostranně nárokovat u svého zaměstnavatele. Je však možné poskytovat zaměstnancům na jednom pracovišti jinou formu stravovacího benefitu než zaměstnancům téhož zaměstnavatele na jiném pracovišti.

Od roku 2021 lze očekávat každoroční změnu limitu

U zaměstnavatelů, kteří doposud na stravování zaměstnanců nijak nepřispívali, může návrh vyvolat mírný nárůst administrativy spojený se sledováním uvedeného peněžního příspěvku.

V případě přechodu na peněžitý příspěvek na stravování ze stravenek by mělo přinést snížení transakčních a administrativních nákladů na straně zaměstnavatelů i podnikatelů (restaurací, obchodů) přijímajících dnes stravenky.

Horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stanovený právními předpisy pro zaměstnance odměňovaného platem činí pro rok 2020 částku 103 Kč. Limit stravného je upraven v § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a v každoročně vydávané vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Od roku 2021 lze očekávat každoroční změnu limitu.

Pokud bychom tedy propočítávali nárok na osvobozený příspěvek na stravné v roce 2020, budeme vycházet z částky 103 Kč. Výpočet bude následující.

70 % z limitu = 70 % z 103 Kč = 72,10 Kč

Do této částky peněžního příspěvku za směnu půjde o osvobozený příjem na straně zaměstnance, který nebude podléhat ani sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Zároveň bude v této výši daňově uznatelným výdajem/nákladem zaměstnavatele.

Část peněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování se u zaměstnance zdaní jako příjem ze závislé činnosti.

Pokud se tedy rozhodne zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci denní příspěvek na stravování na horní hranici, tj. ve výši 72 Kč, pak v měsíci, který bude mít 21 pracovních dní, zaměstnanec dostane ke své mzdě 1 512 Kč. Což je částka, ze které se neodvádí daň ani sociální a zdravotní pojistné. Zároveň je celá tato částka pro zaměstnavatele daňově uznatelná.

Zaměstnavatel se však může bez omezení rozhodnout, že poskytne i vyšší příspěvek než výše uvedený. Pokud by se rozhodl dávat svým zaměstnancům příspěvek na stravování ve výši například 100 Kč denně, pak 72 Kč bude mít výše popsaný režim osvobozeného příjmu, avšak zbývajících 28 Kč bude nutné ve mzdě zaměstnance zdanit a odvést z něj zdravotní a sociální pojištění. Celá denní částka 100 Kč je pak pro zaměstnavatele daňově uznatelná.

Pro srovnání: V případě, že zaměstnavatel bude nadále poskytovat stravenky, budou výdaje na ně uznatelné jako dnes do výše 55 % ceny jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně do 70 % horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stanoveného pro zaměstnance odměňovaného platem.

Zaměstnanec obvykle platí 45 % z hodnoty stravenky, zaměstnavatel přispívá zbývajících 55 %, které jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Pro zaměstnavatele, který chce maximalizovat daňovou výhodu, je tedy v roce 2020 optimální na stravenku přispívat maximálně 72 Kč, což odpovídá stravence v nejvyšší hodnotě 131 Kč.

Z uvedeného je patrné, že výpočet nyní používaných stravenek a stravenkového paušálu je z hlediska zdanění totožný.

Příspěvek na stravné u srážek ze mzdy

Pro účely srážek ze mzdy u zaměstnanců, jejichž příjem je postižen exekucí či insolvenčním řízením, si nyní uvedeme, jak postupovat u příspěvku na stravné.

Peněžitý příspěvek na stravování nemůže být předmětem soudního výkonu rozhodnutí ani exekuce. Stejně jako stravenka je i peněžitý příspěvek samostatným nenárokovým benefitem, který se může zaměstnavatel rozhodnout poskytnout zaměstnanci nad rámec mzdy. Srážkami ze mzdy je přitom možno postihnout pouze mzdu. Dále se provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo které jsou poskytovány vedle ní, a jsou vyjmenovány v § 299 občanského soudního řádu.

Peněžitý příspěvek na stravování není mzdou a ani není uveden v taxativním výčtu § 299 občanského soudního řádu. Z toho důvodu nelze tento příjem postihnout srážkami z jiných příjmů, ani přikázáním jiné peněžité pohledávky.

Související článek:
Připravovaná novinka na rok 2021: stravenkový paušál