Pokud nový zaměstnanec místo nástupu do nové práce onemocní, vzniká mu nárok na náhradu mzdy v dočasné pracovní neschopnosti (dále jen „DPN“)? Jak je to s dávkami nemocenského pojistného, co pojistné na zdravotní pojištění? Vznikl vůbec pracovní poměr? To jsou otázky, které jsou v takové situaci na místě.

Příklad

Zaměstnanec má podepsanou pracovní smlouvu, na základě které měl den nástupu do zaměstnání dne 1. 4. 2020. Předtím byl v evidenci Úřadu práce ČR, kde 30. 3. na základě podepsané smlouvy došlo k jeho vyřazení z evidence.

Podle vyjádření OSSZ nedošlo ke vzniku pracovního vztahu. Měl by tedy být zaměstnanec odhlášen na OSSZ i zdravotní pojišťovně?

A jaké bude řešení? Předpokládejme, že do práce po ukončení DPN (OČR) nastoupí.

Pohledem nemocenského pojistného

Postup OSSZ stran účasti na nemocenském pojistném je v pořádku, dotyčný vůbec fyzicky nenastoupil do práce, a tudíž mu nevznikla účast na nemocenském pojistném, tedy nemá nárok na dávky nemocenského pojistného, a konkrétně v tomto případě na ošetřovné.

Pokud by to byla situace, kde místo OČR bude figurovat DPN, bylo by to stejné, jen navíc by neměl nárok ani na náhradu mzdy v době prvních 14 dní DPN, důvod je stejný: není nemocensky pojištěn.

Pohledem vzniku pracovního poměru

Pracovní poměr v obou těchto situacích (DPN, OČR) samozřejmě vznikl a běží, jen má dotyčný překážku v práci na své straně, o které zaměstnavatele informoval.

Aby pracovní poměr vůbec nevznikl, muselo by se jednat o situaci popsanou v § 34 odst. 3 zákoníku práce (dále jen „ZP“): což je odstoupení od smlouvy, to by však vyžadovalo níže uvedené splnění podmínek a samozřejmě zaměstnavatelovu aktivitu v tomto směru. Zde platí:

Jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž by mu v tom bránila překážka v práci nebo se zaměstnavatel do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy podle § 34 odst. 3 ZP odstoupit.

Odstoupením zaměstnavatele se pracovní smlouva od počátku ruší (§ 2004 odst. 1 občanského zákoníku). Platí, že od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Toto ale není náš případ.

Pohledem zdravotního pojištění

Účast výše uvedeného zaměstnance na zdravotním pojistném samozřejmě vznikla dnem, který je v pracovní smlouvě uveden jako den nástupu do práce. To že dotyčný reálně v tomto případě nenastoupil a má překážku na své straně (OČR či DPN) na celé situaci nic nemění.

Toto by ale neplatilo, pokud by se jednalo o zaměstnání na základě dohod – DPP, DPČ, protože u těchto typů pracovněprávních vztahů je vznik účasti na pojistném vázán na reálné datum skutečného výkonu práce, tedy den, kdy dotyčný začal skutečně pracovat.

Protože OČR a DPN stejně jako jiné poskytnuté volno pro důležité osobní překážky alikvotně snižují minimální vyměřovací základ v počtu kalendářních dní takové překážky trvající, došlo by při trvání takové překážky po celý měsíc k tomu, že není třeba do minimálního vyměřovacího základu nic dopočítávat.

Je vhodné zdůraznit splnění podmínky uvedené v § 5 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, což je skutečnost, „že zaměstnanci plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti dle zákona o dani z příjmu“. Jinými slovy lze toto ustanovení interpretovat tak, že po ukončení OČR nebo DPN začne vykonávat činnost a budou mu plynout příjmy.

V případě, že by tato podmínka splněna nebyla (pracovní poměr ve smyslu ZP bude ukončen v průběhu OČR nebo DPN nebo bezprostředně po jejich ukončení, a zaměstnanci tak nebude plynout žádný příjem ze zaměstnání), nebude vůbec považován za zaměstnance a musí být zpětně jako zaměstnanec odhlášen (pokud byl již dříve přihlášen).

Článek byl připravený ve spolupráci se společností TCC s.r.o.