O praktických dopadech zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (dále jen „DNNV“) jsem se již zmiňoval v jednom z předchozích článků Dopady zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Jelikož k zrušení této daně došlo s účinností od 26. 9. 2020, dovolím si některé důležité aspekty připomenout.

Se zrušením DNNV došlo také k úpravě některých ustanovení zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), které mají kompenzační charakter vzhledem k výpadku příjmů veřejných rozpočtů v souvislosti se zrušením této daně. V neposlední řadě bych upozornil i na některé další aktuální změny související s daňovou legislativou.

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí

Jak již bylo řečeno v úvodu, daň z nabytí nemovitých věcí přestala platit se zpětnými účinky ode dne 26. 9. 2020. Tento den byl totiž vyhlášen ve Sbírce zákonů zákon č. 386/2020 Sb., o zrušení zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy. Pozor, nejedná se o chybný text. V tomto znění je skutečně zrušující zákon zveřejněn.

Datum 26. 9. 2020 je důležité, neboť od data účinnosti zákona mohou poplatníci, kteří zrušenou daň z nabytí nemovitých věcí zaplatili, žádat o vrácení zaplacené daně. Žádost je třeba podat u místně příslušného správce daně, tedy tam, kde poplatník podal daňové přiznání k DNNV. Vzor žádosti o vrácení přeplatku na dani z nabytí nemovitých věcí naleznete na webových stránkách Finanční správy.

Za jakých podmínek byla DNNV zpětně zrušena? Na základě přechodných ustanovení:

• Pokud lhůta pro podání a zaplacení DNNV uplynula po 31. 3. 2020, tj. vklad do katastru nemovitostí byl učiněn 1. 12. 2019 a později, pak dochází ke zpětnému zrušení DNNV. Pokud poplatníci po uvedeném období daň zaplatili, mohou, jak již bylo uvedeno, od 26. 9. 2020 žádat o vratku zaplacené daně.
• Pokud byla lhůta pro podání a zaplacení DNNV do 31. 3. 2020, tj. vklad do katastru nemovitostí byl učiněn do 30. 11. 2019, ke zpětnému zrušení daňové povinnosti nedochází, daňové přiznání mělo být podáno a daň zaplacena dle platné legislativy. To platí i pro případy, kdy byla případně na základě žádosti prodloužena lhůta pro podání přiznání po 31. 3. 2020.

Změny v zákoně o daních z příjmů

Kompenzační změny za zrušení daně z nabytí nemovitých věcí jsou následující.

Prodlouží se obecný časový test pro osvobození příjmů z prodeje nemovitostí z pěti na deset let. Prodloužený časový test se bude týkat nemovitostí pořízených po 1. 1. 2021. To znamená, že rozhodující je podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Pokud návrh na vklad bude podán do 31. 12. 2020, pak pro takto nabytou nemovitost bude platit stále pětiletý test, přestože zápis o vkladu bude proveden až po 1. 1. 2021.

Dále se prodloužení časového testu nedotkne osvobození příjmu z prodeje nemovitých věcí, ve kterých má prodávající bydliště, nebo kdy takovou nemovitou věc poplatník prodá a zároveň koupí jinou nemovitou věc, ve které bude bydlet (viz § 4 odst. 1 písm. a) ZDP).

Dojde ke snížení maximální hranice pro odpočty úroků z úvěrů na bydlení, a to z dosavadních 300 000 Kč na 150 000 Kč. Tato změna ale bude platit pro úvěrové smlouvy uzavřené až po 1. 1. 2022.

Po zrušení daně z nabytí nemovitých věcí jsou také ustanovení zákona o daních z příjmů, která odkazují na předpis DNNV, již nadbytečná, tím pádem už je v zákoně neobjevíme. Příkladem může být uznání daňového nákladu (výdaje) zaplacením DNNV, institut ručitele za DNNV apod.

Další změny související se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí

Navýšení průměrné mzdy pro rok 2021

Dle nařízení vlády č. 381/2020 Sb. je průměrná mzda na rok 2021 nově stanovena na částku 35 441 Kč. Navýšení průměrné mzdy ovlivňuje řadu údajů:

• rozhodný měsíční příjem pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění – pro rok 2020 činila částka 3 000 Kč, od 1. 1. 2021 se zvýší na 3 500 Kč,
• hranice pro solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob činí 48násobek průměrné mzdy – navýšením průměrné mzdy se navyšuje i tato hranice (pro rok 2020 činí 1 672 080 Kč, pro rok 2021 půjde o částku 1 701 168 Kč),
• vzrostou též minimální zálohy OSVČ na zdravotní pojištění (z letošních 2 352 Kč na 2 393 Kč v roce 2021) a minimální výše záloh OSVČ s hlavní činností na důchodové pojištění (z letošních 2 544 Kč na 2 588 Kč).

Daň z příjmů

Na 58. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR bylo schváleno výše uvedené zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Na programu schůze bylo také mimo jiné v rámci daňového balíčku 2021 projednání další novely ZDP. Nejdůležitějšími body navrhované novely jsou:

• stravenkový paušál,
• zrychlené odepisování,
• zvýšení hranice vstupní ceny pro hmotný majetek ze 40 000 Kč na 80 000 Kč,
• paušální daň:
  • týká se poplatníků s příjmy pouze ze samostatné činnosti do výše 800 000 Kč za rok, kteří nejsou plátci DPH,
  • součástí jedné paušální platby bude uhrazena daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění; podle návrhu by poplatník v paušálním režimu, který za stávající situace platí daň z příjmů 0 Kč, sociální pojištění minimální 2 393 Kč a zdravotní pojištění minimální 2 588 Kč, platil měsíční paušál ve výši 5 469 Kč, který by se skládal ze 100 Kč (daň z příjmů), 2 393 Kč (zdravotní pojištění) a 2 976 Kč (sociální pojištění),
• zrušení superhrubé mzdy.

Kurzarbeit

Poslanci sněmovny mají v tuto chvíli na stole vládní návrh tzv. kurzarbeitu, který by měli projednávat ve zkráceném režimu legislativní nouze. Důvodem je skutečnost, že kurzarbeit by měl plynule navázat na současně probíhající program Antivirus A a B, který končí k 31. 10. 2020.

Kurzarbeit by se měl stát trvalou součástí zákona o zaměstnanosti.

Některé parametry navrhované úpravy:

• jedná se o přímou podporu zaměstnance; to znamená, že příspěvek dostane zaměstnanec přímo, nikoliv zaměstnavatel, jako je tomu u programu Antivirus,
• u zaměstnance se jedná o příjem osvobozený od daně z příjmů,
• o příspěvek bude však zaměstnanec žádat prostřednictvím zaměstnavatele, na kterém bude povinnost doložení podmínek pro nárok na podporu; zaměstnavatel následně příspěvek vyplatí zaměstnanci,
• nárok na podporu vznikne zaměstnanci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele v důsledku opatření vyhlášených vládou,
• rozsah překážky v práci na straně zaměstnavatele ve výši 20 % až 80 % týdenní pracovní doby, což odpovídá 1 až 4 dnům v týdnu, kdy zaměstnavatel nebude mít z výše uvedených důvodů pro zaměstnance práci,
• maximální příspěvek může dosáhnout průměrné mzdy – za 1. až 4. čtvrtletí 2019 činila 33 429 Kč,
• nárok budou mít pouze zaměstnanci v pracovním poměru sjednaným na dobu neurčitou,
• maximální doba podpory u zaměstnance činí 12 měsíců.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností BS daně s.r.o.

Související článek:
Dopady zrušení daně z nabytí nemovitých věcí