Stravenkový paušál je součástí návrhu novely zákona o daních z příjmů, a pokud jeho návrh projde celým legislativním procesem (aktuálně míří do 3. čtení v Poslanecké sněmovně), mohl by začít platit již od 1. 1. 2021. Záměrem není zavedení nového daňového zvýhodnění, ale spíše zjednodušení, jak čerpat stávající zvýhodnění na stravování.

Stravenkovým paušálem se rozumí daňově zvýhodněný peněžitý příspěvek na stravování zaměstnance poskytnutý jeho zaměstnavatelem. Jedná se o alternativu k závodnímu stravování či stravenkám, které se zavedením stravenkového paušálu neruší, a doplňuje tak možnost dosavadního daňově zvýhodněného stravování.

Přechod na stravenkový paušál by měl vést k poklesu administrativy a nákladů na poplatky a provize, které jsou spojeny s poskytovanými stravenkami. Navíc zvýhodněný příspěvek na stravování budou moci využít i zaměstnanci, kteří na něj dnes nedosáhnou.

V neposlední řadě je cílem nové právní úpravy také rozšíření daňové podpory stravování zaměstnanců u těch zaměstnavatelů, kteří v současné době nijak zaměstnancům na stravování nepřispívají. A to zejména z důvodu vysokých vedlejších nákladů na poskytování stravenek.

Daňový režim poskytování příspěvků na stravování upravují dvě ustanovení zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). V souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je na straně zaměstnance osvobozen příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování. Z pohledu zaměstnavatele je pak tento příspěvek daňově uznatelný výdaj v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

Aktuálně mohou zaměstnavatelé daňové zvýhodnění na stravování využít dvěma způsoby:

• Zaměstnavatel zajišťuje stravování ve vlastních stravovacích zařízeních či prostřednictvím jiných subjektů. Daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele je příspěvek poskytovaný až do výše 55 % ceny jednoho jídla (u plátců DPH v úrovni bez DPH) za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného poskytovaného zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní době trvající 5 až 12 hodin (103 Kč), tedy do výše maximálně 72,10 Kč.
• Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům nepeněžité plnění ve formě stravenek, na něž jsou výdaje daňově uznatelné do výše 55 % ceny jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně do 70 % horního limitu stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (103 Kč), tedy do výše maximálně 72,10 Kč.

U zaměstnavatele bude stravenkový paušál daňově uznatelným výdajem

Stravenkový paušál by měl od 1. 1. 2021 představovat třetí způsob, jak poskytnout zaměstnanci daňově zvýhodněné stravování. Peněžitý příspěvek na stravování bude na straně zaměstnance osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a nebude ani vstupovat do vyměřovacích základů pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Na straně zaměstnavatele bude tento peněžitý výdaj daňově uznatelným výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Aby se jednalo o daňově a odvodově zvýhodněný příspěvek na stravování, musí být poskytnut na jednu směnu v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce až do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (pro rok 2020 se jedná o částku 103 Kč), tedy do výše maximálně 72,10 Kč.

Například za 21 odpracovaných směn v měsíci může zaměstnanec získat daňově uznatelný příspěvek na stravování ve formě stravenkového paušálu zhruba 1 500 Kč.

Obecně lze předpokládat, že o stravenkovém paušálu budou uvažovat zejména ve firmách, kde jsou nyní poskytovány stravenky nebo není poskytován žádný příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnance. Pokud má podnik jídelnu, ve které zaměstnancům přispívá na stravu, pak zde není velký předpoklad, že zaměstnavatel přejde na stravenkový paušál.

Srovnání stravenkového paušálu a stravenek:

• Zaměstnavatel chce využít maximální daňové výhody z poskytování stravenek, proto přispívá na stravenku v hodnotě 131 Kč maximální možnou výši 72 Kč, což odpovídá 55 % daňově uznatelnému nákladu. Zaměstnanec pak na jednu stravenku v hodnotě 131 Kč zaměstnavateli doplácí 59 Kč.
• Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování v podobě stravenkového paušálu ve výši 72 Kč na jednu směnu. Příspěvek na stravování zaměstnanci je součástí jeho měsíční mzdy.

Daňový dopad při poskytování stravenkového paušálu a stravenek je shodný.

Proč se tedy bude zavádět stravenkový paušál?

1. Při pořízení stravenek vznikají další vedlejší náklady, tzn. náklady na jejich administrativu, provize a další poplatky. Zejména pro malé firmy je systém stravenek příliš administrativně náročný a drahý. U stravenkového paušálu, který bude součástí mzdy či platu, se tyto náklady eliminují.
2. Stravenky nejsou přijímány u všech poskytovatelů stravování, průměrně každá třetí restaurace stravenky nepřijímá. Pokud restaurační zařízení stravenky přijímá, musí stravenkové firmě uhradit poměrně vysokou provizi ve výši 5 % až 7 % z hodnoty stravenky.
3. Ne všichni zaměstnanci jsou ochotni doplácet na stravenky (45 % jejich ceny), a proto tento benefit nevyužívají. U stravenkového paušálu je příspěvek na stravování přímo součástí mzdy či platu zaměstnance.
4. Zaměstnavatelé poskytují obvykle stravenky v nižší hodnotě než 131 Kč a z toho důvodu nedosahují maximální daňové výhody příspěvku na stravování ve výši 72 Kč na jednu směnu.
5. Stravenky mají svoji časovou platnost, kdy zaměstnanci musí hlídat, dokdy je lze použít. U stravenkového paušálu si zaměstnanec už nebude muset hlídat, aby mu stravenka nepropadla.
6. V neposlední řadě se ne všichni zaměstnanci mohou například ze zdravotních důvodů stravovat v restauraci a tito zaměstnanci jsou odkázáni na stravu připravenou doma. Pro takové zaměstnance je stravenkový paušál také nepochybně jednodušší řešení.

Ačkoliv větší část restaurací stravenkový paušál podporuje, na druhé straně se v souvislosti se zavedením stravenkového paušálu hovoří o možné neochotě zaměstnanců přijaté peněžní příspěvky na stravování využít stejně jako stravenky v zařízeních poskytujících stravu. Ze strany některých provozovatelů jídelen, kantýn či restaurací panuje částečně obava, že zaměstnanci budou nedaněný stravovací paušál považovat za určité navýšení svých celkových příjmů.

Samotné stravenky ale vůbec nezaručují, že je zaměstnanci použijí pouze ve stravovacích zařízeních, jelikož je lze použít i na běžný nákup potravin v obchodech. Zaměstnanec však samozřejmě nebude muset dokládat, že peníze přijaté na stravování použil na oběd v restauraci.

Důležité je poznamenat, že příspěvek na stravování je jedním ze zaměstnaneckých benefitů a zaměstnanci na něj nemají automaticky nárok. V souladu se zákoníkem práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci přestávku na oddech a stravování.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnancům poskytovat příspěvky na stravování, učiní tak dohodou v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisem. Zaměstnanci si sami nebudou moci volně zvolit, zda ze stravenek přejdou na stravenkový paušál.

Pro úplnost je ještě vhodné zmínit, že peněžní příspěvek na stravování nebude předmětem soudního výkonu rozhodnutí ani exekuce. Srážkám ze mzdy podléhá pouze mzda a také příjmy, které nahrazují mzdu jako odměnu za práci nebo které jsou poskytovány vedle mzdy a jsou zároveň vyjmenovány v § 299 občanského soudního řádu. Stravenkový paušál ale není mzda a ani není uveden ve výčtu občanského soudního řádu.

Související články:
Stravenkový paušál v praxi
Připravované stravné od roku 2021