Při pořizování majetku se musíme vypořádat s celou řadou otázek – např. co je majetkem a zda je majetek vůbec náš (není např. na leasing), musíme správně určit jeho cenu (které náklady patří do pořizovací ceny a které ne), musíme určit správně okamžik zařazení (i okamžik vzniku nákladů na pořízení), můžeme se setkat se změnami pořizovací ceny apod.

A v neposlední řadě musíme majetek začít správně odpisovat a pokračovat v tom po celou dobu odpisování. Počáteční chyba se s námi totiž může táhnout mnoho desítek let. Správně nastavené odpisy můžou být i silným nástrojem při optimalizaci daní.

Dlouhodobým hmotným majetkem podle zákona o účetnictví jsou:

• Pozemky – mezi pozemky zahrnujeme všechny pozemky bez ohledu na výši ocenění (pokud nejsou zbožím), součástí (z účetního hlediska) nejsou stavby, které jsou součástí pozemku, které jsou odepisovány a vykazují se zvlášť jako příslušný druh majetku (stavby, pěstitelské celky trvalých porostů, jiný dlouhodobý hmotný majetek). Pozemky jsou jedním z druhů majetku, který se neodepisuje.
• Stavby – bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti:
  • stavby včetně budov, důlní díla, důlní stavby pod povrchem, vodní díla,
  • právo stavby (pokud není zbožím),
  • otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
  • technické rekultivace,
  • byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky.
• Hmotné movité věci a jejich soubory:
  • předměty z drahých kovů bez ohledu na ocenění,
  • hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou.
• Pěstitelské celky trvalých porostů:
  • ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1 000 keřů na 1 hektar,
  • trvalý porost.
• Dospělá zvířata a jejich skupiny – zahrnují dospělá zvířata a jejich skupiny (stáda, hejna,…) s dobou použitelnosti delší než jeden rok (od výše ocenění určené účetní jednotkou a při respektování principu významnosti a věcného a poctivého zobrazení majetku).
• Jiný dlouhodobý hmotný majetek – zahrnuje bez ohledu na výši ocenění:
  • ložiska vyhrazeného nerostu nebo jejich částí koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. 1. 1997 v rozsahu vymezeného geologickým průzkumem,
  • umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné hmotné movité věci – tyto majetky se neodepisují,
  • věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást „stavby“ nebo „zásob“.

Součástí „stavby“ nebo „hmotné movité věci a jejích souborů“ může být také technické zhodnocení.

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek evidujeme zvlášť – po dobu jeho pořizování do okamžiku uvedení do stavu způsobilého k užívání. Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Stejným způsobem se postupuje v případě technického zhodnocení.

Oceňování a náklady související s pořízením majetku

Tuto oblast najdeme zejména ve vyhlášce pro podnikatele č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví.

Součástí ocenění majetku nebo jeho částí a technického zhodnocení je cena, za kterou byl majetek pořízen a dále náklady zejména na:

• přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
• úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne,
• odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
• průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,
• licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku (nikoliv pro budoucí provoz),
• vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást „nákladů“ na novou výstavbu,
• náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci, za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,
• úhradu podílu na:
  • oprávněných nákladech provozovatele přenosné soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,
  • účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,
  • účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,
• úhrady nákladů za přeložky, překládky a náhradní pozemní komunikaci účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných ceků,
• zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně (bez odpisů) součástí provozních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,
• zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování. Pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.

Součástí ocenění majetku ani jeho technického zhodnocení naopak nejsou zejména:

• opravy a údržba

Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.

Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám, odstraňují se drobnější závady.

• náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předcházejícího stavu,
• kursové rozdíly,
• smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,
• nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba,
• náklady na zaškolení pracovníků,
• náklady na vybavení pořizovaného majetku zásobami,
• náklady na biologickou rekultivaci,
• náklady spojené s přípravou a zabezpečením majetku vzniklé po uvedení pořizovaného majetku do užívání,
• v případě pozemku (vykazovaném jako pozemek) náklady spojené s pořízením majetku (vykazovaném jako stavba, pěstitelský celek nebo jiný dlouhodobý majetek).

Technickým zhodnocením (z účetního pohledu) rozumíme zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav (pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou).

Náklady vynaložené na technické zhodnocení rozumíme souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.

Ocenění majetku a technického zhodnocení se sníží o dotaci na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku.

Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.

Následné slevy z ceny majetku (poskytnuté v následujících obdobích)

Pořizovací cenu nám můžou ovlivnit i dotace na pořízení majetku anebo jejich vracení – ale ke snížení ceny může přistoupit i dodavatel, a to dokonce až v dalších obdobích (předem neočekávaně). Takovou slevu pak účtujeme proti pořizovací ceně.

Oprávky a odpisy by se však zpětně měnit spíše neměly, přepočítání výše odpisů by mělo proběhnout u odpisů budoucích v návaznosti na novou zůstatkovou cenu. Nicméně každou takovou slevu je třeba posuzovat individuálně podle dané situace a postup také popsat v příloze k účetní závěrce.

Tuto otázku řeší např. Interpretace Národní účetní rady č. I–26.

Okamžik zahájení účtování souvisejících nákladů spojených s pořízením majetku

Okamžik, od kterého jsou „náklady“ součástí ocenění majetku, je okamžik, kdy se účetní jednotka rozhodne řešit pořízení tohoto majetku. Veškeré náklady, které se vztahují (časově a věcně) k okamžiku před tímto okamžikem rozhodnutí, jsou náklady provozními (případně časově rozlišenými) – nejsou tedy součástí pořizovacích nákladů majetku (pořizovací ceny). Tento okamžik by měla účetní jednotka být schopna věrohodně prokázat/doložit.

Tuto otázku řeší např. Interpretace Národní účetní rady č. I–5.

Okamžik zařazení majetku do užívání

Dalším důležitým okamžikem, který je při pořizování majetku třeba stanovit, je okamžik zařazení majetku do užívání. Jak již bylo popsáno výše – dlouhodobým majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu).

Způsobilost majetku k užívání je tedy dána dvěma aspekty:

• materiálním – věc musí být dokončená (funkční),
• nemateriálním – k používání věci musíme mít „oprávnění“, musíme mít oprávnění ji používat na základě příslušných (právních) předpisů, např. musíme mít osvědčení o způsobilosti k provozu atp.

V praxi pak nastávají různé kombinace situací, kdy např. majetek je dokončen a je funkční, ale nemáme ještě „osvědčení“ k používání, k tomu např. osvědčení dostaneme opožděně, ale veškeré podmínky k jeho vydání již splněny byly.

Jestliže uvedení majetku do používání je podmíněno „vydáním osvědčení k jeho způsobilosti k provozu“, účetní jednotka zařadí majetek do používání až k datu, ke kterému nabylo účinnosti toto osvědčení, i když by byl majetek „schopen fungovat“ již před tímto datem. Pokud právní předpisy neumožňují používat majetek před získáním tohoto osvědčení, nemůže účetní jednotka majetek zařadit před okamžikem účinnosti tohoto osvědčení.

Pokud má „osvědčení o způsobilosti k provozu“ pouze „dodatečně“ potvrdit způsobilost majetku k provozu a lze jej i bez tohoto osvědčení dočasně „beztrestně“ používat, pak účetní jednotka zařadí majetek do užívání k okamžiku, ke kterému byl majetek uveden do stavu, aby mohl být používán.

Pokud by toto osvědčení bylo získáno předtím, než je majetek „funkční“ (dokončen), účetní jednotka zařadí majetek do používání až v okamžiku, kdy je majetek schopen fungovat.

Tuto otázku řeší např. Interpretace Nároční účetní rady č. I–33.

Způsob odpisování

Pokud již máme definováno, co je majetkem, jaké je jeho ocenění a k jakému okamžiku ho zařadíme, ještě je třeba řešit otázku, jak jeho cenu postupně rozpustíme do nákladů – tedy otázku odpisování.

Účetní odpisy zobrazují, jakým způsobem se majetek opotřebovává. Toto postupné opotřebení stanovíme předem na základě odborného odhadu tak, aby odpisy v účetnictví zobrazovaly věrný a poctivý obraz skutečnosti.

Toto opotřebení můžeme stanovit na základě času – např. auto opotřebujeme za deset let nebo na základě výkonů – stroj opotřebujeme podle množství vyrobených výrobků atd. Účetní odpisy se řídí zákonem o účetnictví.

Daňové odpisy představují část pořizovací ceny majetku, kterou si můžeme uplatnit za příslušné období jako uznatelný náklad a řídí se zákonem o daních z příjmů.

Posledně zmiňované daňové odpisy jsou ve skutečnosti většinou to první, co každého podnikatele zajímá. Častou chybou je to, že je majetek zařazen v účetním programu, jsou nastaveny (nesprávně) účetní a daňové odpisy stejné a více se tím nikdo již roky nezabývá. Přitom právě uplatnění daňových odpisů (nebo jejich nepřerušení) má v konečném důsledku za následek úplnou ztrátu těchto nákladů, které by se daly využít v jiných letech.

To nastává v situacích, když firma vykazuje ztrátu (na jejíž uplatnění má obecně pět let) a součástí této ztráty jsou i daňové odpisy, které uplatňujeme naprosto zbytečně a jen zvyšujeme ztrátu, o kterou můžeme po pěti letech přijít.

Abychom využili (daňové) odpisy třeba i po mnoha letech, nic nám nebrání (pokud je nevyčerpáme zbytečně v letech daňových ztrát). Správné „nastavení“ odpisů při zařazení i v průběhu evidence majetku může mít podstatný vliv na výši daní.
 

Jak na pořízení dlouhodobého majetku v programu POHODA?

Dlouhodobý majetek můžete pořídit různými způsoby. První je, že jej vložíte jako vklad na začátku podnikání. Potom o pořízení majetku účtujete v agendě Počáteční stavy účtů. Druhou možností je nákup dlouhodobého majetku na fakturu nebo za hotové. V tomto případě zaznamenáte fakturu do agendy Přijaté faktury s předkontací 04*/321. Při uložení dokladu se zobrazí dialogové okno s možností automatického vytvoření nové karty v agendě Majetek.

Při nákupu dlouhodobého majetku za hotové budete o jeho pořízení účtovat v agendě Pokladna. V takovém případě použijete předkontaci 04*/211. Nový majetek zanesete do agendy Majetek. Tady už ovšem na záložce Majetkové operace nenastavujete předkontaci pro pořízení majetku stejně jako u vkladu do podnikání, protože o nákupu, resp. vkladu už bylo účtováno v jiných agendách. Pokud vzniknou další náklady spojené s pořízením majetku, máte povinnost tuto hodnotu započítat do vstupní ceny majetku a účtovat stejně jako pořízení majetku.

Dále můžete dlouhodobý majetek pořídit ve vlastní režii – tzv. aktivací (předkontace 04*/587, 588), nebo jej třeba získat darem (předkontace 04*/413). Oba uvedené případy můžete účtovat v agendě Majetek na záložce Majetkové operace na řádku s typem operace Pořízení, kde nastavíte příslušnou předkontaci.

Dlouhodobý majetek můžete získat i jako dodatečný vklad od společníka (01*, 02*, 03*, 06*/411 – obvykle účtováno dvěma zápisy na 353/411 a 02*/353), případně jako inventarizační přebytek (01*, 02*/07*, 08* u odpisovaného majetku, resp. 03*, 06*/413 u majetku neodpisovaného). Tyto případy účtujete stejně jako v předchozím příkladu s tím, že data pořízení a zařazení majetku jsou stejná.

Související články:
Přerušení odepisování – možnost, jak ušetřit na daních
Účetní a daňové odpisy v přiznání k dani z příjmů PO