Každý začínající podnikatel hned na počátku své činnosti řeší otázku, zda podnikatelský bankovní účet je povinnou a účelnou součástí podnikatelského „života“. Samotného mě překvapilo, že dosti velké procento (takřka třetina) podnikatelů – OSVČ, se domnívá, že bankovní účet (dále jen „BÚ“) není potřeba a jen se jim tím zvýší administrativa.

Postupem času ale zpravidla mění názor. Jak to tedy je s bezhotovostními bankovními nástroji?

Téma si rozdělíme nejprve na podnikatelské subjekty, a to právnické osoby a fyzické osoby.

Podnikající právnické osoby a BÚ

Obchodní firmy, tedy právnické osoby, které podnikají na podkladě zákona o obchodních korporacích (dříve obchodní zákoník) hned na počátku právě onen bankovní účet musí aktivně řešit. I když si zvolí základní kapitál ve výši pouhé jedné koruny české, musí si založit bankovní účet.

Jedná se o speciální účet založený správcem vkladu (vedený u banky nebo spořitelního družstva) pro složení základního kapitálu, aby notář mohl „posvětit“ založení obchodní firmy. Banka či spořitelní družstvo neumožní s financemi na tomto speciálním účtu nakládat dříve, než kapitálová společnost vznikne (to neplatí u úhrady zřizovacích výdajů či vrácení emisních kursů zakladatelům). Zároveň banka vystaví potvrzení o složení částky základního kapitálu.

Správce vkladu je často zakladatel či jeden ze zakladatelů obchodní korporace. Bez tohoto účtu nelze tedy obchodní společnost založit. Jakmile jsou splněny všechny náležitosti vzniku korporace, banka vám účet zpřístupní. Následně si můžete zřídit nový bankovní účet a na tento si převedete finance ze „speciálního účtu sloužícího k založení obchodní firmy“. Banka vám též může nabídnout, že vám zřídí běžný účet se stejným číslem, jako byl účet pro složení základního kapitálu.

Od 1. ledna 2021 však dochází k vítané změně. Především pro tzv. jednočlenné společnosti s ručením omezeným. Zákonodárci přijali praktické ustanovení v rámci zákona o obchodních společnostech, a to formou novely § 23, kdy: „Peněžitý vklad do společnosti s ručením omezeným lze splatit i jiným způsobem, nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v souhrnu 20 000 Kč“.

Vznikne tak možnost, že pokud společnost s ručením omezeným vzniká na podkladě zakladatelské listiny (jednočlenné s. r. o.), lze složit vklad notáři, který bude správcem vkladu.

Po vzniku kapitálové společnosti se může obchodní firma rozhodnout, zda si ponechá běžný účet v bance, nebo si nechá vklad vyplatit a vloží následně do vlastní pokladny. To samé platí i v případě složení vkladu u notáře.

Podnikající fyzické osoby a BÚ

Živnostníci či fyzické osoby podnikající na základě jiného než živnostenského zákona nemají povinnost žádného zřizovacího vkladu. Osoba samostatně výdělečně činná („OSVČ“) ručí při podnikání celým svým majetkem, nemusí tedy vkládat žádný základní kapitál.

Podnikající fyzická osoba skutečně nemusí mít bankovní účet, ale… Jsou okolnosti, kdy je jednodušší a výhodnější (třeba i pouze jednorázově) pro podnikání vlastnit založený bankovní účet, což si ujasníme dále.

Běžné bankovní účty u fyzických a právnických osob

Jak jsme si už řekli, bankovní účty na samém počátku podnikaní nemusí mít fyzická osoba a od 1. 1. 2021 v některých případech ani společnost s ručením omezeným. Jak je to však dále, v dalších dnech, měsících a rocích podnikání? Postupem času podnikatel mnohdy pozná a pochopí, že bankovní účet bude potřebovat. Ukažme si tedy, proč je vhodné bankovní účet vlastnit.

Než k tomuto přistoupíme, pojďme se ještě zamyslet nad definicí v zákoně, která nás může maličko „vykolejit“ z jistoty, že bankovní účet pro podnikání nepotřebujeme.

Nejprve si přečteme definici v živnostenském zákoně, a to v § 2, kde se říká: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“

A porovnejme si ji s druhou definicí, a to z občanského zákoníku, kdy v § 420 odst. 1 je uvedeno: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“

To, co vás asi zaujme, je uvedení spojení „na vlastní účet“. Mohlo by se zdát, že se jedná o bankovní účet, resp. že zákonodárce akcentuje povinnost podnikatele jednoznačně mít zřízen podnikatelský bankovní účet. Osobně jsem zažil zděšení mnoha podnikatelů, že po určité době podnikání, kdy se bránili založení bankovního účtu, najednou zjistili, že občanský zákoník toto přikazuje.

K jejich zklidnění však přispěla skutečnost, že „vlastním účtem“ je myšleno podnikatelovo vlastní jméno (tedy jméno a příjmení, které mu podle zákona náleží, popř. i dodatky charakterizující blíže jeho osobu) nebo název obchodní firmy (korporace), jenž je uvedený ve veřejném rejstříku (obchodním rejstříku). Podstatou „vlastního účtu“ tedy je, že podnikatel nepodniká „na někoho jiného“.

Omezení plateb v hotovosti

Zákon o omezení plateb v hotovosti ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost „provést platbu prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat platební služby nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu.“

I když tedy můžete platbu provést poštovní poukázkou, jistě je jednodušší kliknout myší v internetovém bankovnictví.

V rámci našeho článku se tato povinnost vztahuje na podnikatele, kteří uskutečňují například prodej a nákup zboží či služeb. V současné době se jedná o částku, kterou je nutno provést bezhotovostně, jejíž výše překračuje 270 000 Kč. V případě porušení povinnosti, kdy se platba provede hotovostně, se dopustí přestupku jak ten, kdo finance poskytl, tak i ten, kdo finance přijal.

S ohledem na současné nestandardní období stojí možná za zmínku, že povinnost provedení bezhotovostní platby se nevztahuje na platby prováděné v době krizového stavu (zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení). Jen pro úplnost, „nouzový stav“ upravuje čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Plátce DPH

Osoba, která se přihlašuje k registraci k DPH, musí uvést čísla všech svých účtů, které má u poskytovatelů platebních služeb, pokud jsou používány pro ekonomickou činnost. Osoba povinná k dani může určit, která čísla budou zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. informace uvedená v „Registru plátců DPH a identifikovaných osob“.

Pokud zaplatíte jako plátce DPH (příjemce plnění) svému dodavateli (plátci DPH), na jiný účet, než je účet vedený u jeho správce daně a je zveřejněn v „Registru“ jakožto účet spojený s ekonomickou činností, pak ručíte za neodvedenou DPH (samozřejmě pouze při úhradě faktury vyšší, než je dvojnásobek limitu omezující platbu v hotovosti).

Pokud nemáte bankovní účet uvedený v „Registru“, pak žádný odběratel nebude chtít riskovat případné ručení, a odmítne s vámi obchodovat.

Jste-li plátce DPH, zákon explicitně neříká, dle mého názoru, že si musíte zřídit bankovní účet související s ekonomickou činností. Ze zákona však vyplývá, že pokud takový účet nevlastníte, a tudíž ho nemůžete ani zveřejnit v „Registru“, může to pro vaše odběratele znamenat finanční riziko v podobě ručení „za vás“.

K institutu ručení u DPH ve vztahu k bankovním účtům si můžete přečíst článek Institut ručení u DPH na Portálu POHODA, kde se dozvíte více informací.

Ještě chci uvést, že jsem se nesetkal s tím, že by plátce DPH neměl zřízený podnikatelský bankovní účet. A též nevím za celou svou praxi o situaci, kdy plátci DPH byl nadměrný odpočet vrácen v hotovosti na pokladně FÚ nebo mu byl zaslán poštovní poukázkou na adresu sídla.

Další poznámky k bankovnímu účtu:

• Pokud si v bance zřídíte účet jako osobní (tedy jako „občan“, nepodnikající fyzická osoba) a začnete ho používat i pro podnikatelské platby, je možné, že porušujete pravidla „o správě a vedení účtu“ vyplývající ze smlouvy uzavřené s některou z bank a může následovat sankce. Je hodně „rad“, že stačí mít vlastně pouze účet založený na vás jako „občana“ a že to stačí. Z předešlé věty však vyplývá něco jiného. Navíc pokud s touto radou souzníte, pak finanční úřad „uvidí“ všechny vaše platby, tedy i ty soukromé.
• V případě, že používáte některý z účetních programů, lze snadno „nahrávat“ podnikatelské bankovní výpisy přímo do něj.
• Komplikace při zachycování pohybů plateb ve vztahu k rozdělování na podnikatelské a nepodnikatelské zápisy.
• Podnikáte-li v souladu se zákony, nemusíte se bát vést přehledný bankovní zápis a v případě daňové kontroly bude správce daně u vás s „revizí“ rychleji hotov, než když bude muset zdlouhavě údaje vyhledávat. A myslím si, že žádný podnikatel si moc nepřeje, aby se mu úředník „ukotvil“ v provozovně.
• V případě exekuce, máte-li pouze jeden účet, na kterém máte mix podnikatelských a soukromých plateb, pak se může stát, že vám exekuce zablokuje všechny bankovní finance naráz.
• Náklady na vedení podnikatelského bankovního účtu jsou plně daňově uznatelné (zohledníte je v § 7 zákona o daních z příjmů, dále jen „ZDP“). U mixu by se daňově uznatelné náklady musely adekvátně snížit.
• Trvalé příkazy nebo inkaso, vše banka vyřídí za vás a nezapomenete nic uhradit, což vaši dodavatelé jistě ocení.
• Možnost vyhnout se EET vlastnictvím BÚ:
  • bezhotovostní platby na váš účet,
  • platba kartou odběratelem (zákazníkem).
• Pokud prodáváte zboží „na dálku“ (přes internet či telefon) a umožňujete zákazníkovi platbu na dobírku, bude přepravní společnost po vás požadovat BÚ, na který vám bude zasílat jimi vybrané platby od vašich zákazníků.
• Máte-li zaměstnance, je výplata mezd bezhotovostně pohodlnější.
• Pokud budete žádat banku o úvěr, bude při posuzování žádosti vedena v potaz i historie vašeho BÚ, resp. pohybů peněžních toků.

Nechcete-li si zřídit bankovní účet, můžete využívat poštovních poukázek, je to však výrazně dražší a časově náročnější (minimálně si musíte vystát frontu na poště).

Co by měl bankovní účet pro podnikatele umět

To, že musí umět internetové bankovnictví, je dnes naprostá samozřejmost. Ne však každé internetové bankovnictví má optimální uživatelské rozhraní pro každého. To, co vyhovuje jednomu, jiný považuje za hrůzu, ve které se nevyzná, a vše hledá dlouho a složitě.

Některé banky nabízejí i vlastní „uspořádání“ uživatelského grafického rozhraní. Nezapomeňte si k uzavírání smlouvy o zřízení podnikatelského účtu vzít doklady, které potvrdí vaši podnikatelskou činnost (typicky např. rozhodnutí o registraci na finančním úřadě, výpis z živnostenského rejstříku apod.).

Je potřeba si uvědomit, že jiným způsobem se platí daň z úroků u nepodnikatelských účtů a jinak u podnikatelských účtů.

U nepodnikatelských úroků banka provede odvod daně za vás. U podnikatelského účtu si daň musíte vypočítat a odvést sami, a to dle § 8 ZDP.

Co osobně uvítám u podnikatelského účtu, shrnuji níže:

• zřízení, zrušení a vedení účtu zdarma a bez skrytých podmínek,
• neomezený počet příchozích a odchozích plateb zdarma,
• příchozí a odchozí platby např. v eurech zdarma,
• výběr z bankomatu vlastní banky zdarma či za minimální poplatek u „jiné banky“,
• možnost zřízení a vedení kreditní karty zdarma,
• debetní karta zdarma,
• dostupnost pobočky v okolí podnikání,
• banka přijímá okamžité platby,
• propojení s účty v jiných bankách apod.

Účet u nemovitosti k podnikání

Pokud budete nakupovat nemovitost k dalšímu podnikání, bude se vám hodit „jistotní účet“ (též i označován jako „vázaný účet“). Tento typ účtu je určen k tomu, aby finance směrované pro daný konkrétní účel byly uloženy na maximálně bezpečném místě, a to do doby, kdy jsou splněny předem dané podmínky pro jejich konečnou výplatu.

K nemovitostem lze ještě dodat, že pronájem nemovitosti fyzickou osobou není podnikání (daní se v rámci § 9 ZDP). Něco jiného je v okamžiku, kdy nabízíte další služby (typicky úklid). Pokud máte tedy založen bankovní účet coby „občan“, můžete si na něj, dle mého názoru, nechat zasílat nájemné od vašich nájemníků, aniž by se porušilo ustanovení o nepřípustnosti zasílání podnikatelských financí na účet „občana“.

Opět zde platí, že by bylo záhodno, aby tento účet byl veden samostatně od jiných soukromých plateb. Pokud však máte nájem z majetku zařazeného v obchodním majetku, pak by nájemné již bylo podnikatelskými financemi (zdaněno dle § 7 ZDP u fyzických osob).

K dané poznámce si jen připomeňme, že o obchodním majetku, ve vztahu k dani z příjmů, lze hovořit pouze, pokud jsou splněny dvě podmínky:

1. o majetku musí být účtováno či je veden v daňové evidenci,
2. majetek musí být ve vlastnictví poplatníka daně z příjmů.

U právnických osob je vybírání nájemného příjem, který je daněn dle § 21 ZDP.

Podnikatelský bankovní účet? Za mě spíše ano

Náklady „na provoz“ podnikatelského bankovního účtu dnes již nemusí být minusem, protože lze sehnat i účet za 0 Kč. Další případné poplatky nejsou astronomické, a pokud budete zkoumat nabídky bank, jistě si vyberete cenové přijatelný produkt.

Bezhotovostní platba je rychlá, jednoduchá, zkrátka pohodlná. Navíc k platbě máte dostatek soukromí a klidu, čímž je sníženo riziko chybného provedení platby na nechtěný účet.

Pokud nepoužijete „mixovaný účet“, máte své bezhotovostní příjmy a výdaje dokonale pod kontrolou.
 

Účetní systém POHODA nabízí jednoduchý export bankovních záznamů do účetního programu.

Nelze ani opomenout, že při případné daňové kontrole potěšíte pracovníka správce daně, protože mu urychlíte a usnadníte práci.

Pokud podnikáte např. jako instalatér, a převážná část zákazníků jsou nepodnikatelé (domácnosti), nejste plátce DPH, nemáte zájem o úvěr atd., pak nutnost mít podnikatelský bankovní účet je možná zbytečná. Pokud ovšem začnete přijímat platby kartou, pak se jedná o zcela opačnou situaci.

To samé platí, pokud jste IT specialista, vydáte-li jednu faktura za 14 dní, neplatíte též DPH, i v takových případech je podnikatelský bankovní účet možná zbytečný.

Související článek:
Institut ručení u DPH