Od 1. 1. 2021 budou účinné změny, které zavádí novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), která je provedena zákonem č. 33/2020 Sb. Jedná se dosud o nejrozsáhlejší novelu zákona o obchodních korporacích. Novela nemění koncepční pojetí ZOK tak, jak jej známe doposud, ale spíše vyjasňuje současné výkladové nejasnosti a dílčím způsobem mění již zavedené instituty.

Pro začátek zmíníme, že pokud jsou vaše stanovy nebo společenská smlouva v rozporu s níže uvedenými změnami, bude nutné náležitě upravit zakládající právní jednání. Ujednání v zakládajících dokumentech, která jdou proti smyslu ustanovení novely, totiž od 1. 1. 2021 pozbývají závaznosti. Upravené zakladatelské právní jednání pak musí korporace doručit do sbírky listin obchodního rejstříku do jednoho roku ode dne účinnosti novely.

Níže uvádíme přehled některých důležitých změn, které se mohou týkat i vašeho podnikání. Struktura tohoto článku se snaží respektovat dělení zákona na obecnou a zvláštní část.

Obecná část

Právnická osoba, která je členem voleného orgánu, musí být zastoupena fyzickou osobou

Dotčené ustanovení: § 46 ZOK

Novela stanoví, že pokud je členem voleného orgánu korporace právnická osoba, musí tato zmocnit jedinou fyzickou osobu, aby právnickou osobu zastupovala. Podle novely není možné, aby se zástupcem právnické osoby stala jiná právnická osoba.

Upozorňujeme, že pokud nedojde do tří měsíců k zápisu fyzické osoby do obchodního rejstříku, zaniká právnické osobě funkce člena voleného orgánu.

Tzv. „vysílací“ právo u podílů a akcií

V současnosti se poměrně běžně upravují v zakladatelských dokumentech různé druhy akcií nebo podílů. Zákonem však není nikterak upraveno, jak daleko lze zajít, zejména pokud jde o nerovnoměrnou úpravu práv.

Nyní zákonodárce dává jasnější vodítko. Pro řadu společností tak novela přinese příležitost pro zvážení přenesení pravidel sjednaných v společnických dohodách do zakladatelských právních jednání s ohledem na nepřerušovanou závaznost i pro právní nástupce původních vlastníků podílů či akcií.

Společnost s ručením omezeným: dotčené ustanovení § 194a odst. 1 ZOK

Ve společenské smlouvě u společnosti s ručením omezeným je možné s podílem spojit právo jmenovat jednatele. Tomuto právu odpovídá také právo dané osoby jednatele odvolat. Zároveň bude možné vytvořit podíl, s nímž nebude spojeno hlasovací právo.

Akciová společnost: dotčená ustanovení § 438a odst. 1, § 448a odst. 1, § 458 odst. 1 ZOK

Ve stanovách akciové společnosti je možné určit, že s akcií je spojeno právo jmenovat členy představenstva, správní a dozorčí rady. Akciová společnost bude moci obecně vydat akcie bez hlasovacího práva (i jiné než prioritní).

Rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů

Dotčená ustanovení: § 34 a § 35 ZOK

Dochází k sjednocení podmínek pro rozdělení zisku a rozdělení jiných vlastních zdrojů. Budou zpřísněny podmínky pro rozdělení jiných vlastních zdrojů (např. příplatků společníků mimo základní kapitál).

Novela stanoví, že rozhodnutí o rozdělení zisku bude možné učinit na základě účetní závěrky až do konce účetního období, které následuje po účetním období, za které byla účetní závěrka sestavena (toto ustanovení respektuje současný vývoj judikatury). Záloha na podíl na zisku bude moci být vyplacena pouze na základě mezitímní účetní závěrky.

Zákaz poskytování bezúplatných plnění společníkům a osobám jim blízkým

Dotčené ustanovení: § 40 odst. 5 ZOK

Novela zakazuje, aby společnost poskytla společníkovi či osobě jemu blízké bezúplatná plnění, a to ani se souhlasem valné hromady. Toto neplatí při zákonných výjimkách (např. obvyklé příležitostné dary). Účelem tohoto pravidla je zamezení obcházení pravidel pro rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů.

Žaloba na doplnění pasiv

Dotčené ustanovení: § 66 odst. 1 písm. b) ZOK

Novela nahrazuje úpravu ručení členů volených orgánů v případě insolvence institutem nazvaným žaloba na doplnění pasiv. Účelem této nové úpravy je jednoznačně posílit možnosti ochrany věřitelů obchodní korporace v úpadku.

Podstata této žaloby spočívá v tom, že na návrh insolvenčního správce může insolvenční soud rozhodnout o tom, že člen voleného orgánu je povinen poskytnout do majetkové podstaty finanční plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace.

Předpokladem této odpovědnosti je skutečnost, že:

• člen voleného orgánu porušil svoji povinnost (péči řádného hospodáře),
• přispěl tím k nedostatečné výši majetkové podstaty, a
• úpadek obchodní korporace je řešen formou konkursu.

Stávající znění zákona umožňuje soudu rozhodnout, že členové statutárního orgánu společnosti v úpadku ručí za splnění jejích povinností, pokud v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem odvrácení úpadku vše rozumně potřebné.

Jde však o individuální ručení vůči jednotlivým věřitelům, kteří se tohoto nároku museli domáhat v soudním řízení. Jelikož budou nově prostředky poskytovány přímo do majetkové podstaty, nebude docházet k narušení principu poměrného uspokojení věřitelů.

Zpráva o vztazích

Dotčená ustanovení: § 85 odst. 5 a 6 ZOK

Novela nově uvádí, že ve zprávě o vztazích se (pochopitelně) neuvádí tajné informace. Ve zprávě však musí být sdělení, že zpráva je neúplná. Novinkou je, že zpráva o vztazích má obsahovat předmět obchodního tajemství v přiměřené míře zobecnění.

Dodatečné hlasování společníka

Dotčené ustanovení: § 174 odst. 1 ZOK

Pokud se rozhodnutím mění společenská smlouva a tato změna zasahuje do práv nebo povinností pouze některých společníků, vyžaduje se jejich souhlas. Ten může být dán i dodatečně, a sice písemně nebo jiným vhodným způsobem. Pro takový dodatečný projev vůle je stanovena lhůta 7 dní ode dne konání valné hromady.

Per rollam rozhodování a ověření notářem

Dotčená ustanovení: § 175 odst. 3, § 419 odst. 2, § 654 odst. 2 ZOK

Pokud zákon vyžaduje, aby rozhodnutí bylo osvědčeno veřejnou listinou (notářským zápisem) a takové rozhodnutí má být přijato per rollam, musí mít návrh rozhodnutí formu veřejné listiny, přičemž společníkům se zasílá kopie veřejné listiny obsahující návrh rozhodnutí. Na navazujícím vyjádření společníka (akcionáře) pak bude stačit úředně ověřený podpis.

Úprava se týká jak společností s ručením omezeným a akciových společností, tak i družstev.

Společnost s ručením omezeným

Souběžná účast společníka a třetí osoby na jednání nejvyššího orgánu

Dotčené ustanovení: § 168 odst. 3 ZOK

Novela výslovně připouští společnou účast společníka a jím určené třetí osoby (například advokáta či jiného poradce) na jednání valné hromady. Dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dovozovala opak a novela se od závěru Nejvyššího soudu odchyluje.

Předmětné ustanovení je dispozitivní a je možné jej ve společenské smlouvě upravit jinak či zcela vyloučit. Proto doporučujeme zvážit, zdali toto pravidlo nevyloučit či neomezit.

Akciová společnost

Změny monistického systému akciové společnosti

Dotčená ustanovení: § 456 a násl. ZOK

Novela bez náhrady ruší institut statutárního ředitele. Novým statutárním orgánem bude pouze správní rada, ta může být i jednočlenná. Monistické akciové společnosti proto budou muset upravit své stanovy. Z obchodního rejstříku bude třeba vymazat statutárního ředitele a naopak nechat do obchodního rejstříku zapsat údaje o zastupování společnosti správní radou.

Zpráva o podnikatelské činnosti

Dotčená ustanovení: § 435 odst. 5, § 456 odst. 6 ZOK

Pokud akciová společnost nezpracovává výroční zprávu, bude i nadále zachována povinnost vypracovat zprávu o podnikatelské činnosti. Ve zprávě společnost zhodnotí stav majetku a podnikatelskou činnost společnosti v účetním období, za něž se sestavuje účetní závěrka, a předpokládaný další vývoj podnikatelské činnosti. Zpráva o podnikatelské činnosti musí být vložena do sbírky listin.

Volba a odvolání členů dozorčí rady zaměstnanci

Dotčená ustanovení: § 448a ZOK

Dle současné právní úpravy volí jednu třetinu dozorčí rady zaměstnanci, jde-li o akciovou společnost, kde působí více než 500 zaměstnanců. Novela toto pravidlo zachovává a stanovuje podrobnější podmínky pro jejich volbu a odvolání. Předpokládá se vydání volebního řádu, v němž bude detailně upraven proces volby členů dozorčí rady zaměstnanci.

Aktivní a pasivní volební právo do dozorčí rady mají dle novely pouze zaměstnanci společnosti (nikoliv tedy například bývalí zaměstnanci, kteří odešli do důchodu). Návrh na volbu nebo odvolání člena dozorčí rady bude moci dle novely podat mimo představenstvo rovněž i odborová organizace, rada zaměstnanců anebo alespoň 10 % zaměstnanců v pracovním poměru ke společnosti.

Článek byl připravený ve spolupráci s advokátní kanceláří BDO Legal s.r.o.

Související článek:
Novela zákona o obchodních korporacích od roku 2021