Zákon o daních z příjmů

Odpisová skupina pro přístřešek pro firemní vozidla
Nevím, do které odpisové skupiny zařadit pořízení dřevěného přístřešku pro firemní vozidla. Máme svoji budovu jako s. r. o. a vedle ní jsme nechali zpevnit základ zámkovou dlažbou, na které jsou zabetonované železné patky, na nichž stojí dřevěná konstrukce (přístřešek). Jedná se o 2., nebo o 4. skupinu?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jelikož je přístřešek pevně spojen se zemí, nelze jej v žádném případě zařadit do odpisové skupiny 2 přílohy č. 1 zákona o daních z příjmů („ZDP“), kde jsou mimo jiné zařazeny montované stavby ze dřeva či plastů, které lze však kdykoliv přemístit bez jejich porušení na jiné místo, a k jejich umístění není obvykle nutné stavební povolení.

Na základě uvedeného popisu se domnívám, že by dřevěný přístřešek obecně mohl být zařazen do odpisové skupiny 4 přílohy č. 1 ZDP, kde jsou zařazeny mimo jiné budovy ze dřeva a plastů. Ale pro závazné posouzení jsou nezbytné bližší podrobnosti o konkrétní stavbě. V případě nejasností doporučuji požádat specializované odborné pracoviště, které se zabývá zatřiďováním hmotného majetku do příslušných odpisových skupin.
 

Zdanění výhry – movité věci
V prosinci 2020 jsem získal v soutěži (nakoupil jsem produkty za jistý podmíněný obnos a byl jsem vylosován) mobilní telefon (hodnota telefonu cca 30 000 Kč). Tento bych měl údajně zdanit. Výhru jsem veřejně převzal, ale převzetí nikde nepodepisoval. Jsem invalidní důchodce (3. stupeň). Jak bych měl nejlépe postupovat?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V § 4 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů („ZDP“) je uvedeno, že od daně z příjmů jsou osvobozeny ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, ceny ze sportovní soutěže s výjimkou ceny ze sportovní soutěže poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním, a to v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč.

Je-li výhra v reklamní soutěži vyšší než hodnota 10 000 Kč a výhercem je fyzická osoba, podléhá taková výhra tzv. srážkové dani v sazbě 15 % dle ustanovení § 36 odst. 2 písm. i) ZDP, kterou odvádí pořadatel soutěže.
 

Manželé jako spolupracující osoby
Já i manžel jsme OSVČ. Já šiji oblečení a manžel prodává látky, jednou za měsíc mi vystaví fakturu na látky, které při šití spotřebuji (za ceny ve stejné výši jako pro ostatní zákazníky, jedná se v řádu o pár stovek měsíčně). Jelikož manžel má mnohem vyšší příjmy i výdaje než já, zajímalo by mě, zda i v tomto případě bych mohla být jeho spolupracující osobou. Zda není problém, že mi jednou měsíčně vystaví fakturu.

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V uvedeném případě lze využít institutu spolupracující osoby, u manželů pak za těchto podmínek uvedených v § 13 odst. 3 zákona o daních z příjmů:

„V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby:

1. podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a
2. částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila
   1. za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a
   2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.“

Naopak fakturace mezi manžely je z pohledu daní často problematická. Sice není tento postup na rozdíl od zaměstnávání manželů právními předpisy přímo zakázán, ale pokud mají manželé společné jmění manželů, pak bývá správci daně napadán, že k proplacení faktur dochází ze společných prostředků manželů. Nejvyšší správní soud v této oblasti již posuzoval několik jednotlivých případů, z rozsudků vyplývá skutečnost, že podstatným faktorem pro daňové řízení je schopnost uspokojivě prokázat obchodní vztah manželů.
 

Příjmy a výdaje při pronájmu bytu v podílovém spoluvlastnictví
S partnerem máme v podílovém spoluvlastnictví byt, který pronajímáme od roku 2020. Chceme mezi sebou udělat dohodu, že příjmy z pronájmu za rok 2020 plynou pouze mně, a tudíž budu zdaňovat pouze já s tím, že budu uplatňovat skutečné výdaje. V roce 2021 chceme udělat dohodu, že naopak příjmy budou náležet jemu, a tudíž bude zdaňovat pouze on. Můžeme libovolně každý rok tuto dohodu měnit, abychom optimalizovali zdanění? Pokud ano, lze uplatnit výdaje v plné výši – konkrétně úroky z hypotéky, která je na nás oba (ale splácí se z účtu pouze jednoho z nás), další výdaje nezávisle na tom, jestli jsou placeny z účtu mého nebo partnera? Zároveň příjmy mohou také chodit na účet pouze jednoho z nás, i když danit bude daný rok partner? A odpisy na sebe budou navazovat? Tzn. první rok odpisu uplatním já, druhý rok odpisu uplatní partner a zůstatková hodnota bude navazovat.

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Rozdělení příjmů a výdajů souvisejících se spoluvlastnictvím majetku z pohledu zákona o daních z příjmů („ZDP“) upravuje ustanovení § 12 ZDP a pokyn GFŘ D-22. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, pak mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši (nelze uplatnit paušální výdaje). V takovém případě mohou spoluvlastníci uplatnit jako daňový výdaj i odpisy a rezervu na opravu hmotného majetku, ze kterého jim plynou zdanitelné příjmy podle § 7 nebo § 9 ZDP.

Pokud příjmy z nájmu na základě písemné smlouvy plynou pouze jednomu ze spoluvlastníků, rozdělují se příjmy a výdaje podle této smlouvy. Pokud jednomu spoluvlastníkovi plynou příjmy ve výši 100 %, pak může ve stejném poměru uplatnit i výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle této smlouvy. V případě úroků z úvěru sjednaného na oba spoluvlastníky, a který se vztahuje k dané nemovitosti, lze tyto úroky uplatnit také tímto jedním spoluvlastníkem dle sjednané smlouvy.

Při dalším odpisování majetku je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že poplatník v dalším období neuplatní výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9 ZDP.
 

Navýšení příjmů kvůli příspěvku na podporu ubytování
Subjekt, který vede daňovou evidenci, dostane dotaci v rámci Covid – Ubytování. Navýší mu tato dotace provozní příjmy?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Tato podpora je zaměřena na posílení likvidity, zachování provozu ubytovacích zařízení na území ČR a udržení nabídky stávajících služeb a pracovních míst. Příjem této dotace je pro osobu samostatně výdělečně činnou vedoucí daňovou evidenci zdanitelným příjmem.

Daň z přidané hodnoty

  Obrat v případě podnikání podle autorského zákona
Mám klienta, který je hudebním skladatelem, tudíž podniká dle autorského zákona na rodné číslo bez živnostenského listu. Zahrnují se příjmy vyplacené od OSA do obratu pro případné překročení limitu pro registraci k DPH?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Obratem se pro účely zákona o DPH („ZDPH“) v souladu s ustanovením § 4a rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:

• zdanitelná plnění,
• plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
• plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle ustanovení § 54 až § 56a ZDPH, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

Pro posouzení příjmů z autorské činnosti je nutné uvážit, zda jsou autorské honoráře zdaněné srážkovou daní (tzv. u zdroje) v souladu s ustanovením § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Jedná se o honoráře za literární, vědecká a umělecká díla, která jsou výsledkem tvůrčí činnosti do 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce. Z pohledu DPH se nejedná o zdanitelná ani jiná plnění vstupující do obratu dle zákona o DPH.

Pokud činí celkový příjem autora za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize v úhrnu nad 10 000 Kč od jednoho plátce (a také ostatní autorské příjmy v jakékoliv výši), zdaňují se jako příjmy z podnikání. A tyto zdanitelné příjmy vstupují do obratu dle ustanovení § 4a ZDPH.
 

Daňově uznatelné náklady na reklamní předměty a dary
Firma (s. r. o.) nakoupila na konci roku pro zaměstnance dárkové šeky do uzenářství v hodnotě 500 Kč s DPH, kde má i své logo. Může si uplatnit DPH a dát do nákladů?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Na úvod se seznámíme s obecnými podmínkami, za kterých jsou výdaje na reklamní či propagační předměty daňově uznatelné, a dále také s dary z pohledu zákona o DPH.

Dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů jsou daňově neuznatelné náklady (výdaje) na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dar. Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez DPH nepřesahuje 500 Kč, a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně. Výdaje na tyto reklamní nebo propagační předměty jsou tedy z pohledu daně z příjmů daňově uznatelné.

Zákon o DPH v ustanovení § 13 odst. 7 písm. c) uvádí, že za dodání zboží se pro účely tohoto zákona nepovažuje poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti. Zároveň si u těchto předmětů může dárce uplatnit nárok na odpočet.

Jak z hlediska zákona o daních z příjmů, tak i z pohledu zákona o DPH se jedná o daňovou uznatelnost v případě, že se jedná o předměty poskytnuté v rámci reklamy či propagace v souladu se zákonem o daních z příjmů nebo v rámci ekonomické činnosti v souladu se zákonem o DPH. Podmínky daňové uznatelnosti výše uvedených předmětů jsou však cíleny zejména na obchodní partnery podnikatelského subjektu.

Dary zaměstnancům v tomto konkrétním případě v podobě poukázky do uzenářství představují nepeněžní plnění, které není osvobozeno od daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění ze strany zaměstnanců. Nejedná se ani o daňově uznatelný výdaj (náklad) a zaměstnavatel z těchto nakoupených darů pak nemůže ani uplatnit odpočet DPH.

Účetnictví

Účtování vstupného hrazeného přes platební bránu
Jak se účtují platby za elektronické vstupné přes bránu ComGate?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
ComGate je tzv. platební bránou, kterou obvykle využívají e-shopy, přičemž jsou umožněny platby i v jiných než v tuzemských měnách. Inkasované částky přes platební bránu jsou denně odesílány hromadnou platbou na tuzemský účet obchodníka. Párování plateb s vystavenými fakturami lze na základě denního výpisu s uvedeným variabilním symbolem, který je součástí dat předávaných platební bráně při založení platby.

Účetní jednotka zaúčtuje pohledávku za platební bránou a její následné snížení při přijetí platby na bankovní účet. Poplatky za jednotlivé platby a případně další měsíční platby pak zaúčtuje jako ostatní finanční náklady.
 
Na závěr upozorním, že ke zdanitelnému plnění obchodníka dochází už ve chvíli platby zákazníka prostřednictvím platební brány bez ohledu na to, kdy jsou peníze připsány obchodníkovi na účet.
 

 V programu POHODA lze využít dvou možností zaúčtování transakcí v CZK uskutečněných přes platební bránu nebo terminál. A to buď importem avíz k platbám, které souvisí s transakcemi na platební bráně, nebo načtením bankovního výpisu, kdy vzniká pro každý pohyb nový záznam v agendě Banka.
 

Účtování kompenzačního bonusu
Jak správně zaúčtovat kompenzační bonus pro jednatele malé s. r. o.?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Kompenzační bonus je určen pro fyzické osoby – pro společníky s. r. o. Ačkoliv je tedy bonus podmíněn omezením činnosti společnosti s ručením omezeným, o výplatu bonusu žádá společník na svůj účet (ne na účet společnosti). Jedná se tedy o příjem společníka jako fyzické osoby osvobozený od daně z příjmů a společnost s ručením omezeným o této transakci neúčtuje.

Pracovněprávní oblast

Nárok na cestovní náhrady
Zaměstnanec má ve smlouvě uvedeno, že místo výkonu práce je Praha (tzv. pravidelné pracoviště). Není zde ale zmínka o pravidelném pracovišti pro cestovní náhrady, pouze citace obecně. Zaměstnanec vykonává práci pro celé Praze jako servisní technik, bydlí na Praze 4. Má nárok na cestovní náhrady? Dle mého názoru ano, jelikož není uvedeno místo pravidelného pracoviště. Prahu mohu chápat jako kraj, a tudíž by měl mít nárok na cestovní náhrady z místa bydliště Prahy 4.

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Místo výkonu práce je podstatnou náležitostí každé pracovní smlouvy. Zákoník práce však nestanovuje, jakým způsobem místo výkonu práce vymezit. Zaměstnavatel ho může definovat z geografického hlediska velmi úzce, ale i široce (v rámci kraje nebo dokonce celé ČR), ale vždy by mělo odpovídat zejména potřebě zaměstnavatele a být přiměřené povaze zaměstnancem vykonávané práce. V pracovní smlouvě může být dokonce stanoveno i více míst výkonu práce.

Pojem pravidelného pracoviště není zákoníkem práce definován. Pravidelným pracovištěm je myšlena oblast, kde zaměstnanec zpravidla vykonává přidělenou práci. Pro účely pracovních náhrad platí, že místem pracoviště je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě (není-li stanoveno jinak). Pravidelné pracoviště pro účely pracovní cesty nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec. Pokud je místo výkonu práce stanoveno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance za účelem výkonu práce.

Pokud je v pracovní smlouvě stanoveno místo pracoviště hlavní město Praha, pak se domnívám, že se jedná o jednu obec, která je rozdělená na několik městských částí (například uváděná Praha 4). Za pravidelné pracoviště lze tedy pokládat všechny městské části hlavního města Prahy a zaměstnanci při výkonu práce v této oblasti nenáleží cestovní náhrady, jelikož se nejedná o pracovní cestu mimo obec pravidelného pracoviště.
 

Krácení dovolené z důvodu nemoci
Mám zaměstnance, který byl v roce 2020 na neschopence z důvodu nemoci od 29. 1. 2020 do 3. 7. 2020 celkem 113 pracovních dnů a od 16. 10. 2020 do 31. 12. 2020 celkem 55 pracovních dnů. Budu zaměstnanci krátit dovolenou pouze za první nepřítomnost o 1/12, nebo se doby nemoci v kalendářním roce sčítají a budu krátit celkem o 4/12?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Celoroční nárok na dovolenou zaměstnavatel zaměstnanci krátí v případě, že zaměstnanec pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, neodpracuje alespoň 100 dnů. Za prvních 100 neodpracovaných pracovních dnů se zaměstnanci krátí dovolená o 1/12 a za každých dalších 21 zameškaných pracovních dnů o další 1/12.

Překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, se posuzují (sčítají) za celý kalendářní rok, takže budete krátit celkem o 4/12. Do dalšího roku se však nepřevádí. Více informací naleznete také v článku Kdy dochází ke krácení dovolené u zaměstnance.

Ještě upozorňuji, že tento způsob krácení dovolené platil do 31. 12. 2020. Od roku 2021 jsou již nová pravidla (viz § 223 zákoníku práce). Více se dozvíte v článku Vliv zameškaných dob na nárok na dovolenou.