728 x 90

Kdo má povinnost podat daňové přiznání za rok 2020?

Kdo má povinnost podat daňové přiznání za rok 2020?

Obecně platí, že v daňovém přiznání se uvádí pouze příjmy, které jsou předmětem daně. Kdo musí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020 a jakých příjmů se tato povinnost netýká?

Podmínky, za jakých je poplatník – fyzická osoba, povinen podat daňové přiznání za rok 2020, jsou stanoveny v zákoně daních z příjmů, ve znění k 31. 12. 2020 (dále jen „ZDP“). Než se podíváme na jednotlivá ustanovení ZDP, rád bych upozornil na základní pravidla, která se týkají určitých druhů příjmů, a povinnost uvést je v daňovém přiznání, či nikoli.

V obecné rovině platí, že v daňovém přiznání se uvádí pouze příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů (§ 3 ZDP).

Naopak se neuvádějí příjmy od daně osvobozené:

  • § 4 ZDP – namátkou lze uvést podmínky pro osvobození příjmů z prodeje nemovitostí, movitých věcí, cenných papírů, podílů ve společnostech a další,
  • § 4a ZDP – zde se jedná o osvobození bezúplatných příjmů, jako je například nabytí dědictví nebo služebnosti a další,
  • § 10 odst. 3 ZDP – u ostatních příjmů se dále osvobozují příjmy:
    • z příležitostných činností, jejichž úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 30.000 Kč,
    • výhry z loterií a tombol do výše 1.000.000 Kč,
    • bezúplatné příjmy (dary), a to zejména od příbuzných v linii přímé a vedlejší, od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu, od ostatních osob nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15.000 Kč.

Dále se do daňového přiznání neuvádějí příjmy, které jsou zdaněny srážkovou daní (§ 36 ZDP). Zde se jedná například o příjmy z úroků na bankovních účtech, podíly na zisku obchodních společností či některé příjmy z dohod o provedení práce a další.

Povinnost podat či nepodat daňové přiznání

Povinnost podat daňové přiznání má poplatník na základě:

  • Ustanovení § 38g odst. 1 ZDP:
    • Povinnost podat daňové přiznání má každý, jehož roční příjmy přesáhly částku 15.000 Kč. Upozorňuji, že se jedná o příjmy, nikoliv o zisk (rozdíl mezi příjmy a výdaji). Jak již bylo uvedeno výše, musí se jednat o příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou osvobozené od daně nebo zdaněné srážkovou daní.
    • Dále má povinnost podat daňové přiznání ten, jehož příjmy nepřesáhly 15.000 Kč, ale vykázal daňovou ztrátu.
  • Další povinnosti jsou ukotveny v § 38g odst. 2 ZDP:
    • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy souběžně od více plátců současně.
    • Přiznání podává také daňový nerezident, který uplatňuje některou z daňových slev na manžela (manželku), na invaliditu nebo za umístění dítěte.
    • Poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně (zaměstnavatelem) v jeho prospěch, je také povinen podat daňové přiznání.
    • Dalším, kdo je povinen podat přiznání, je poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a který uplatňuje jako odčitatelnou položku od základu daně dar poskytnutý do zahraničí.
  • V § 38g odst. 4 ZDP je uvedena povinnost pro podání daňového přiznání u těch poplatníků, kteří mají daň zvýšenu o solidární daň. Jedná se i o poplatníky s příjmy pouze ze závislé činnosti.
  • Na základě § 38g odst. 5 ZDP je povinen podat daňové přiznání poplatník s příjmy ze závislé činnosti, jestliže jeho zaměstnavatel nahlásil správci daně, že byl vinou poplatníka chybně vyplacen daňový bonus nebo stanovena daň.
  • Dle § 38g odst. 6 ZDP podává přiznání poplatník, který přijal plnění ze soukromého životního pojištění, na které přispíval zaměstnavatel.
  • Daňové přiznání také musí vypracovat za zemřelého poplatníka osoba, která byla určena jako správce pozůstalosti. Povinnost je určena v § 38ga ZDP.
  • Přiznání podá také poplatník – fyzická osoba, v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízení. To neplatí, pokud má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti.

Na základě zadaných údajů za vás program TAX vypočte daň, sestaví přiznání a odešle jej elektronicky správci daně. Místo nepřehledného mnohastránkového tiskopisu vám TAX nabídne k vyplnění jen několik polí s automatickými výpočty a kontrolami.


Kdy není povinnost podat daňové přiznání:

  • Podle ustanovení v § 38g odst. 2 ZDP nemusí podávat přiznání:
    • Poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho plátce, nebo postupně od více plátců. Podmínkou je, že poplatník u všech plátců podepsal prohlášení k dani.
    • Poplatník, který má pouze příjmy ze závislé činnosti, a jiné příjmy nepřesáhly hodnotu vyšší než 6.000 Kč.
    • Poplatník, který má pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, a tyto příjmy jsou vyjmuty ze zdanění.

Daňové přiznání nemusí podávat ani ten, kdo má například pouze příjmy ze závislé činnosti a k nim některé z osvobozených příjmů.

Oznámení osvobozených příjmů

Ještě bych si dovolil upozornit na jednu povinnost, která s podáním daňového přiznání úzce souvisí. V úvodu článku jsme si řekli, že do daňového přiznání se neuvádějí příjmy osvobozené. To je jistě pravda, ale při splnění určitých podmínek je povinnost obdržené osvobozené příjmy oznámit správci daně.

Oznamovací povinnost vyplývá z § 38v ZDP. Podle tohoto ustanovení je poplatník povinen oznámit osvobozené příjmy, pokud překročí hranici 5.000.000 Kč za zdaňovací období. Příjmy se posuzují jednotlivě.

Oznámení nemá povinný tiskopis, takže je možné podání jako obecné oznámení podle daňového řádu. Termín pro podání oznámení je shodný s lhůtou pro podání daňového přiznání.

Z oznamovací povinnosti jsou v současné době vyjmuty osvobozené příjmy z prodeje nemovitostí. Důvodem je, že o pohybu nemovitostí jsou záznamy v katastru, do kterého má správce daně přístup, a tím pádem kontrolu.

Nepříjemnou součástí této povinnosti jsou sankce za nepodání oznámení. Výše sankcí je uvedena v § 38w ZDP a činí:

  • 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
  • 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
  • 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.

Bližší informace je možné získat na webových stránkách Finanční správy. K této problematice byl také zpracován a projednán Koordinační výbor 475/16.04.13.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností BS daně s.r.o.

Související článek:
Nové lhůty při podání přiznání k dani z příjmů
Slevy na dani a odčitatelné položky v roce 2020 a 2021

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Martina
    08. 04. 2021, 13:02

    Dobrý den, s.r.o. v roce 2020 nevykonala žádnou činnost.Je povinna podat Daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob? Podle jakého zákona či vyhlášky ? Děkuji Martina

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Eva
    22. 03. 2021, 17:11

    Dobrý den,

    neporadil by mi prosím někdo, v kterém roce budu danit, jakožto fyzická osoba, příjem z prodeje nemovitosti (paragraf 10 ZDP), když k prodeji došlo v prosinci 2020 (podpis kupní smlouvy i zápis do katastru), ale peníze jsem obdržela až v lednu 2021? Zdaním v roce 2020 nebo v roce 2021? Moc děkuji za případnou radu. Eva

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty