Účetnictví

Koupě nového automobilu
Koupil jsem nový automobil. Dostal jsem zálohovou fakturu a poté daňový doklad k zálohové faktuře a fakturu – daňový doklad. Jak je mám správně zaúčtovat?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dodavatel vystavením zálohové faktury vyžaduje dopředu částečnou či úplnou úhradu budoucí dodávky majetku nebo provedení služeb. První účetní transakcí vztahující se k zálohové faktuře je její úhrada.

Příklad: Podnikatel uhradil zálohovou fakturu na pořízení nového automobilu v hodnotě 600 000 Kč (základ daně), DPH ve výši 21 % činí 126 000 Kč, který bude zcela využívat pro svou ekonomickou činnost.

Přijetí zálohové faktury na pořízení dlouhodobého majetku (200 000 Kč + DPH 42 000 Kč): 242 000 Kč – neúčtuje se

Úhrada zálohové faktury: 242 000 Kč MD 052/D 221

Daňový doklad k přijaté platbě zálohové faktury se vystavuje pouze pro účely DPH. Dodavatel má povinnost odvést DPH ke dni přijetí platby. Odběratel se může rozhodnout, jestli bude nárokovat DPH ze zálohy na základě daňového dokladu k přijaté platbě a poté z doplatku, nebo počká až na konečný daňový doklad a následně bude nárokovat DPH z celého zdanitelného plnění. Pokud se odběratel rozhodne uplatnit DPH z daňového dokladu k přijaté platbě, pak postupuje následovně.
 

Začátek podnikání a vedení účetnictví
Nově jsem si zřídila živnostenské oprávnění k 15. 7. 2020, ale se zahájením provozování až od 1. 9. 2020. Následně jsem si zřídila nový podnikatelský účet, kam jsem během srpna vložila peníze, a začala nakupovat věci potřebné k podnikání. Odkdy mám začít vést účetnictví – od 15. 7., nebo až od 1. 9. 2020?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Osoba, která zahájí svou samostatně výdělečnou činnost, obvykle nevede účetnictví, ale tzv. daňovou evidenci, nebo uplatňuje paušální výdaje procentem z příjmů. Povinnost vést účetnictví při zahájení své činnosti má podnikatel – osoba samostatně výdělečně činná, pouze v případě, že se dobrovolně zapíše do obchodního rejstříku a od té doby má povinnost vést účetnictví ode dne zapsání. Samostatně výdělečná činnost v tomto konkrétním případě začala být vykonávána od 1. 9. 2020 a od této doby začíná podnikatel v podobě OSVČ vést daňovou evidenci či evidenci zdanitelných příjmů v případě uplatnění paušálních výdajů procentem z příjmů.

Daňová evidence je upravena zákonem o daních z příjmů a obsahuje údaje o uskutečněných zdanitelných příjmech a daňově uznatelných výdajích. Za daňově uznatelné výdaje se považují i tzv. zřizovací výdaje, které podnikatel vynaloží před zahájením provozování podnikatelské činnosti. Zřizovací výdaje jsou výdaje spojené se zahájením výdělečné činnosti, které podnikatel zaplatil v roce, kdy s výdělečnou činností započal, či v roce předcházejícím. Pokud se podnikatel rozhodne uplatňovat paušální výdaje procentem z příjmů, pak si nemůže zřizovací výdaje uplatnit.
 

Odpisování pracovního stroje
Manželovi vedu daňovou evidenci – uplatňuje skutečné výdaje, podnikání má jako vedlejší činnost, neboť je zaměstnaný, a je FO. V září 2020 pořídil minirypadlo (malý bagr) za 790 000 Kč. Rozhodla jsem se pro rovnoměrné odpisování a odpisovou skupinu 2, zařadila jsem stroj správně? A jak mám odpisy v přiznání správně uvést? Stačí jen v příloze č. 1?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Do odpisové skupiny 2 se zařazuje většina pracovních strojů, nákladní i osobní automobily, traktory apod. a doba odpisování je po zařazení do dlouhodobého hmotného majetku pět let. Majetek je odpisován z pořizovací ceny, u majetku pořízeného úplatně je součástí pořizovací ceny nejen kupní cena stroje, ale například i náklady na dopravu, instalaci, poplatky spojené s uvedením majetku do používání, clo, DPH (pokud nebyl uplatněn odpočet DPH), případně další náklady související s pořízením hmotného majetku. Při splnění zákonných podmínek je odpis majetku z pořizovací ceny daňově uznatelným nákladem (výdajem), který snižuje základ daně. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob se údaje o odpisu uvádí v příloze č. 1 oddílu A a hodnota majetku (sníženého o uplatněné odpisy) se dále uvádí v příloze č. 1 v tabulce D.

Daň z příjmů

Příjmy ze zahraničí a daňové přiznání
Manžel má příjem ze zaměstnání na Slovensku, trvalé bydliště má v ČR. Jak má postupovat s daňovým přiznáním tady v ČR? Chce uplatnit slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na dvě děti a odečet úroků. Je možné využít metodu zápočtu – přílohu č. 3 k daňovému přiznání fyzických osob? Pokud ano, jak poté postupovat při vyplňování na řádku č. 84 v oddílu Placení daně?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve smluvním státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, u tuzemského daňového rezidenta lze zahrnout do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob buď metodou vynětí příjmů s výhradou progrese, nebo metodou prostého zápočtu, která je z pohledu poplatníka jednodušší a efektivnější. Metoda prostého zápočtu porovnává daň z příjmů, která byla uhrazena v zahraničí, s daní, kterou by ze stejného příjmu odvedl poplatník v ČR.

V případě využití metody prostého zápočtu vyplní poplatník přílohu č. 3 k daňovému přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Na řádek 84 v oddíle 7 se uvádí pouze částka sražené zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti v ČR (od českého zaměstnavatele).
 

Prodej nemovitosti
Dne 31. 5. 2018 mi moje maminka darovala nemovitost, k tomuto bezúplatnému převodu jsem podal v lednu 2019 na finanční úřad přiznání k dani z nemovitých věcí. Po úmrtí matky jsem v březnu 2020 prodal rodinný dům za cenu nižší, než byl odhad nemovitosti. V období vlastnictví jsem v domě nebydlel. Musím tento prodej uvést do příjmu fyzické osoby za rok 2020? V případě, že ano, bude daň vypočítávána z odhadní, nebo prodejní ceny na smlouvě o prodeji nemovitosti?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Příjem z prodeje nemovitosti v případě bytu či rodinného domu je od daně osvobozen v případě dvouletého časového testu bydliště v této nemovitosti. U ostatních nemovitostí jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny příjmy z jejich prodeje, pokud doba mezi nabytím a prodejem nemovitosti přesáhne pět let. Pokud nejsou časové testy pro osvobození příjmů z prodeje nemovitostí dodrženy, jedná se o zdanitelný příjem z prodeje darované nemovitosti. Zároveň však lze uplatnit i výdaj v podobě ceny předmětné nemovitosti stanovené znaleckým posudkem v době jeho darování.

Daň z přidané hodnoty

DPH u dodání zboží s montáží na Slovensko
S jakou DPH fakturovat služby – dodání a montáž pro českého plátce s místem plnění na Slovensku?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Místo plnění z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty určuje, kde bude uskutečněné plnění podrobeno DPH. Obecně místo plnění při dodání služby osobě povinné k dani je v souladu s ustanovením § 9 zákona o DPH místo, kde má tato osoba sídlo. Toto pravidlo však má výjimku v případě, že se jedná o poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci. V takovém případě není podstatné a určující, kde má příjemce služby sídlo, ale kde se tato nemovitost nachází. Služby vztahující se k nemovité věci jsou mimo jiné i stavební či montážní práce, které mají přímou souvislost s danou nemovitou věcí.

Pokud by se jednalo o dodání zboží s instalací nebo montáží, pak se za místo plnění považuje místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno.

Pokud je tedy místem plnění Slovensko, došlo k uskutečnění zdanitelného plnění na Slovensku a toto plnění podléhá sazbě daně z přidané hodnoty platné na Slovensku, kde musí být DPH ve správné výši přiznána a odvedena.
 

Prodej firemního automobilu
Mám tři roky ve firmě osobní auto a tento rok jej chci prodat. Musím z prodejní ceny zaplatit DPH? Jsem plátce a auto jsem kupoval s DPH.

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z dotazu není zřejmý rozsah využívání vozidla pro ekonomické účely s nárokem na odpočet DPH, vycházím tedy z předpokladu, že plátce DPH vozidlo používal výhradně pro ekonomické účely s nárokem na odpočet DPH, a nebyla tedy během používání vozidla potřeba žádná úprava odpočtu. Při prodeji je následně plátce povinen přiznat a odvést DPH z celé prodejní ceny vozidla.

Pracovněprávní oblast

Odměna za práci ve svátek
Jak se proplácí svátek v běžný pracovní den (prosím o konkrétní paragraf a možnosti proplácení)? Pracuji pět dní v týdnu s osmihodinovou pracovní dobou.

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu s ustanovením § 115 odst. 3 zákoníku práce přísluší zaměstnanci, který nepracoval proto, že státní svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.
 

Fyzická osoba jako zaměstnavatel
Potřebovala bych u sebe v domácnosti zaměstnat někoho na výpomoc jako fyzická osoba. Jak bych měla postupovat, když nejsem OSVČ? Je nutné se někde registrovat, případně registrovat zaměstnance?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zaměstnavatelem může být fyzická či právnická osoba, která zaměstnává fyzické osoby (zaměstnance). Zaměstnavatelem může být i fyzická osoba, která zaměstnává jinou fyzickou osobu například pro účely poskytování služeb pro osobní potřebu. Naopak pracovněprávní vztah nikdy nemůže vzniknout mezi manžely.

U pracovněprávního vztahu vznikají zaměstnavateli určité povinnosti vůči státním institucím a povinnost řídit se mimo jiné zákoníkem práce. Kromě klasické pracovní smlouvy lze sjednat i pracovněprávní vztah mimo hlavní pracovní poměr v podobě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.

V případě vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy je potřeba do 15 dnů podat přihlášku k registraci u správce daně a odvádět zálohovou či srážkovou daň, pokud byla zaměstnanci vypočítána. V závislosti na druhu pracovněprávního vztahu se musí zaměstnavatel registrovat i pro účely sociálního a zdravotního pojištění svých zaměstnanců.